Absolventi UNOBBílá kniha v části „Priorita lidé" konstatuje: „Lidé tvoří nejvyšší hodnotu a jsou klíčovým činitelem pro naplňování požadovaných schopností ozbrojených sil i organizací v působnosti MO ČR. Nábor, vzdělávání, výchova kvalitních vojáků a civilního personálu a péče o ně je na prvním místě. Ministerstvo obrany musí být vnímáno jako odpovědný, spolehlivý a atraktivní zaměstnavatel a musí být schopno uspět v konkurenci na trhu práce." Dále je konstatováno, že se nejedná o lehký úkol, a že jedním z důvodů, proč není možné cílových stavů dosáhnout, je nedostatečný rozpočet a nepříznivé demografické předpoklady pro nábor.

To platilo v roce 2011, dnes je situace o poznání složitější. Pokles počtu vysoce odborně připraveného personálu v Armádě České republiky nebyl zastaven a nenaplněnost klíčového personálu se neustále prohlubuje. To má za následek degradaci bojových schopnosti většiny útvarů a jednotek.

V roce 2011 měl resort Ministerstva obrany 22 200 vojáků. Do počátku roku 2014 se počet snížil o dalších 1 200 vojáků. Významný je úbytek především u nižších důstojníků, jejichž příprava je vysoce finančně i časově náročná. V průběhu uplynulých tří let odcházelo ročně z činné služby průměrně 120 vojáků hodnostního sboru nižších důstojníků. I to ukazuje, že nižší důstojníci nevnímají Ministerstvo obrany jako odpovědného, spolehlivého a atraktivního zaměstnavatele. Je zřejmé, že vztah nižších důstojníků k budoucnosti armády indikuje chyby v personální práci v resortu obrany. Je nejvyšší čas, aby se odpovědné orgány začaly zabývat důvody vysoké odchodovosti této kategorie vojáků.

Vedení resortu Ministerstva obrany si při každé reorganizaci či transformaci kladlo za cíl vytvořit příznivé podmínky pro atraktivní, konkurenceschopné prostředí pro vojáky v činné službě. Kromě jiného, podmínky pro vyprofilování jednotlivých kategorií personálu a zkvalitnění řízení kariér vojáků po dobu jejich činné služby. Do současné doby zůstalo vždy jen u záměru, který stále čeká na svou realizaci.

Při zpracovávání každé koncepce nebo přípravě transformace byly k dispozici relevantní informace o naplněnosti jednotek, ale i o stárnutí personálu v jednotlivých hodnostních sborech, problémech s uplatňováním kariérního řádu a odlivu kvalitně profesionálně připravených příslušníků velitelského sboru a specialistů.

Pilně se diskutovalo, hledaly se možné cesty ke stabilizaci personálu až do té doby, než přišlo další politické rozhodnutí o snížení rozpočtu ministerstva obrany. Pak nejjednodušší a nejrychlejší cestou vedoucí ke splnění zadání bylo snížení počtu systemizovaných míst, nebo rozpočtových počtů pro vojáky v činné službě a občanské zaměstnance a následné propouštění.

Zdůvodnění se vždy našlo, zpravidla ve smyslu, že jde o dočasné řešení stavu v přechodném období, že je potřebné zefektivnit systém velení a řízení na jednotlivých úrovních velení, že se nesmí řezat do svalů, ale ubírat na sádle. Z politického hlediska přijatelné, srozumitelné a pro občany ČR akceptovatelné. Nicméně mnohem méně akceptovatelné pro velitele, kteří nesou odpovědnost za plnění náročných úkolů přípravy a nasazení v operacích k naplnění závazků.

Nastala doba, kdy je třeba si přestat namlouvat, že personální naplněnost našich ozbrojených sil je stále ještě na hranici únosnosti a že armáda je schopná bez přijetí řady opatření plnit stanovené závazky. A co je horší, pokud budeme pokračovat v dosavadním trendu, pak deficit obsazenosti na počátku roku 2015 dosáhne počtu 6000 systemizovaných míst, což představuje 22 procent nenaplněnosti tabulkových počtů.

V současnosti pouze část útvarů je doplněna na požadovanou úroveň, a to jen na úkor dalších útvarů a zařízení AČR. Armáda se už nyní dostala do situace, kdy v případě nutnosti nebude schopna uhradit mírovou nenaplněnost z aktivní a povinné zálohy. A to už je důvod k vážnému zamyšlení.

Při naplněnosti jednotek a útvarů pod 75 % už nelze provádět smysluplný a efektivní výcvik. U řady jednotek nejsou obsazena rozhodující systemizovaná místa, která mají zásadní vliv na požadované schopnosti. To ovlivňuje sladěnost jednotek a schopnost plnit složité úkoly. Není nutno zdůrazňovat, že naplněnost personálem, vedle připravenosti, bojové techniky, zbraní, materiálu a zásob, patří mezi základní předpoklady pro naplnění požadovaných operačních schopností.

Odkládání rozhodnutí o podstatném zvýšení náboru nových vojáků povede k pokračujícímu propadu počtů vojáků v činné službě, který dosahuje v uplynulých letech průměrně 500 vojáků ročně. Není třeba dále zdůrazňovat, že to v důsledku způsobí další nárůst průměrného věku příslušníků armády, který v současné době přesáhl 36 let a ani to, jaký to bude mít vliv na budoucnost zajištění obranyschopnosti ČR.

Při pozitivním vývoji a za předpokladu, že vedení resortu Ministerstva obrany rozhodne o podstatném zvýšení náboru do stanovených hodnostních sborů a nábor bude dosahovat 1500 osob ročně, pak by mohly být tabulkové počty naplněné v roce 2027.

Při náboru 2000 vojáků ročně by mohly být tabulkové počty naplněny v roce 2021. V neposlední řadě je také potřebná nová marketingová strategie, která by přesvědčila mladou generaci o perspektivnosti, atraktivnosti a zejména důležitosti služby v ozbrojených silách.

Věřím, že nové politické vedení resortu nebude pokračovat v trendu posledních pěti let a že na základě relevantních informací od personálních orgánů MO a GŠ AČR přijme potřebná dlouhodobá opatření k nápravě jednoho z nejpalčivějších problémů pro současnost a budoucnost našich ozbrojených sil. Čím dříve budou přijatá opravná rozhodnutí, tím menší budou škody v oblastech, které jsou jen těžce měřitelné, ale pro vedení operací rozhodující.

Ing. Jaroslav Kolkus (genpor. v.v.)

Příspěvek navazuje na článek s názvem Zpráva o stavu zabezpečení obrany ČR v roce 2014 - mýty a realita.