Katalog rizik: softwarový nástroj pro podporu řízení rizik v rezortu obrany

Autoři:
Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)
Řízení rizik, zvládání rizik, ovlivňování rizik či minimalizace rizik a další podobné pojmy jsou v současné době stále více používány a skloňovány v nejrůznějších podobách a souvislostech. Každá organizace nebo podnik čelí v rámci svého působení nebo v oblasti svého podnikání rizikům, které mohou vést ke snížení hodnoty organizace, případně až k jejímu ochromení nebo úplnému zničení. Proto se každý manažer snaží negativnímu působení těchto rizik předcházet a v případě, že již došlo k jejich působení, tak alespoň snížit jejich dopad na nejnižší možnou míru. V případě strategické úrovně naplňování cílů organizace se pak řízení rizik jeví jako existenční nutností a životním zájmem každé organizace. Proto můžeme říci, že řízení rizik v současné době zažívá oprávněný rozvoj a přitahuje pozornost všech významných manažerů, neboť s jeho využitím je možné předcházet ztrátám a škodám velkého rozsahu, které mohou mít pro organizaci až fatální následky.

Autor, název

Ing. David Řehák, Ph.D.
Katalog rizik: softwarový nástroj pro podporu řízení rizik v rezortu obrany
Risk Catalogue: Software Instrument for Risk Management in Defence Department

Abstrakt


Řízení rizik, zvládání rizik, ovlivňování rizik či minimalizace rizik a další podobné pojmy jsou v současné době stále více používány a skloňovány v nejrůznějších podobách a souvislostech. Každá organizace nebo podnik čelí v rámci svého působení nebo v oblasti svého podnikání rizikům, které mohou vést ke snížení hodnoty organizace, případně až k jejímu ochromení nebo úplnému zničení. Proto se každý manažer snaží negativnímu působení těchto rizik předcházet a v případě, že již došlo k jejich působení, tak alespoň snížit jejich dopad na nejnižší možnou míru. V případě strategické úrovně naplňování cílů organizace se pak řízení rizik jeví jako existenční nutností a životním zájmem každé organizace. Proto můžeme říci, že řízení rizik v současné době zažívá oprávněný rozvoj a přitahuje pozornost všech významných manažerů, neboť s jeho využitím je možné předcházet ztrátám a škodám velkého rozsahu, které mohou mít pro organizaci až fatální následky.

Abstract


Risk management covers the identification, assessment, and prioritisation of risks, which is followed by coordinated preventive operations to minimize negative impacts on society. The most demanding is the so-called risk assessment (risk identification, risk analysis, risk evaluation). The Risk Catalogue consists of introductory page, and twenty cards for risks register. With the assistance of this catalogue, defence analysts acquire general knowledge about number of risks and their frequency. The level of risk is calculated by summation according to its probability, gravity, and unwanted effects. In case of defence department, actual tasks are assigned to manage to Defence Ministry, Division, Branch, and Section accordingly. Possible risks are represented at a chart accompanying the article. The purpose of Risk Catalogue, its principles, guidelines for implementation, is to make the work of analysts easier.

Klíčová slova


Řízení rizik, strategické řízení, Ministerstvo obrany, analýza, predikce

Keywords


Risk management, strategic management, Ministry of Defence, analysis, prediction

Jak citovat tento článek / How to Cite this Article

ŘEHÁK, David, Katalog rizik: softwarový nástroj pro podporu řízení rizik v rezortu obrany, Vojenské rozhledy, 2010, roč. 19 (51), č. 1, s. 40–44, ISSN 1210-3292

Ministerstva obrany České republiky se zabývá implementací vhodného systému řízení rizik již několik let. Vzhledem k tomu, že rezort obrany čelí značnému množství rizik nejrůznějších druhů (k tomuto faktu výrazně přispívá účast AČR v zahraničních misích), představuje optimální nastavení takovéhoto systému časově a zdrojově velmi náročný proces. Proto se jeví jako vhodné řešení postupné zavádění procesu řízení rizik (od jednotlivých sekcí MO ČR až po útvary a zařízení rezortu obrany) s využitím vhodných a dostupných softwarových nástrojů, jejíchž aplikací bude celý proces značně zjednodušen, zpřesněn a urychlen.

Proces řízení rizik

Hned zpočátku je nutné si uvědomit, že řízení rizik (risk management) je proces, při němž se organizace nebo subjekt snaží zamezit působení existujících nebo předpokládaných hrozeb a navrhuje řešení, která mají prostřednictvím vhodných opatření minimalizovat závažnost dopadu a/nebo pravděpodobnost výskytu nežádoucích událostí. Aby byl proces řízení rizik efektivní, musí být nedílnou součástí řízení organizace, musí být zakotven v kultuře a praxi organizace a musí být uzpůsoben jejím procesům. Proces řízení rizik sestává z pěti základních subprocesů (viz obr. 1), kterými jsou komunikace a konzultace, vymezení souvislostí, posuzování rizik (zahrnuje identifikování, analyzování a hodnocení rizik), zvládání rizik a monitorování a přezkoumání procesu.

 4-Rehak-obr1

Obr. 1: Proces řízení rizika (upraveno podle ISO/IEC 31000:2009, s. 8)

Stěžejním a nejnáročnějším subprocesem procesu řízení rizik je posuzování rizik (risk assessment), které zahrnuje tři stěžejní činnosti, a to identifikování, analyzování a hodnocení rizik. Počáteční činností subprocesu posuzování rizik je identifikování rizik (risk identification). V rámci této činnosti jsou prováděny dva úkony, a to identifikaci, stanovení hodnoty a seskupování aktiv a identifikaci konkrétních hrozeb a možných příčin jejich působení, tj. zdrojů hrozeb. Cílem tohoto kroku je vytvořit komplexní seznam rizik založený na takových událostech, které by mohly zamezit, snížit nebo zpomalit dosažení cílů. Rovněž je důležité identifikovat rizika související s nevyužitím příležitosti. Nezbytným krokem identifikování rizik je však zvážení všech možných příčin. Komplexní identifikace je totiž rozhodující, protože rizika, která nejsou identifikována na tomto stupni, nebudou zahrnuta do následující analýzy. Proto jsou při identifikování rizik důležité aktuální informace, které by měly obsahovat vhodná a podrobná data. Identifikace tak zahrnuje veškerá rizika bez ohledu na to ať jejich zdroj již je pod kontrolou organizace nebo ještě není.

Druhou činností po identifikaci rizik je analyzování rizik (risk analysis), které je založeno na zdokonalování pochopení rizik. Poskytuje vstupy pro hodnocení rizik a pro rozhodnutí o tom, zda je potřeba identifikovaná rizika zvládnout a jaké jsou nejvhodnější strategie a metody zvládání rizik. Analýza rizik bere zřetel na příčiny a zdroje hrozeb, jejich pozitivní a negativní dopady (následky) a pravděpodobnost, že tyto dopady mohou nastat. Faktory, které ovlivňují závažnost dopadu a pravděpodobnost výskytu události by měly být rovněž identifikovány. Výsledkem analýzy rizik je stanovení neboli odhad úrovní jednotlivých rizik.

Závěrečnou činností subprocesu posuzování rizik je hodnocení rizik (risk evaluation). Smyslem této činnosti je napomáhat při rozhodování (založeném na výsledcích analýzy rizik) o tom, která rizika musí být přednostně zvládána. Hodnocení rizik zahrnuje dva úkony, a to komparaci úrovní rizik stanovených během analýzy s kritérii pro hodnocení rizik stanovenými při vymezení souvislostí a následné stanovení přijatelnosti rizik a jejich prioritizaci. Jestliže úroveň rizika nesplňuje stanovená kritéria, riziko musí být zvládáno. Při rozhodování o zahájení subprocesu zvládání rizik je nezbytné počítat se širší souvislostí rizika a brát zřetel na přípustnou odchylku u rizik vznikajících ve vnějším prostředí organizace. Rozhodnutí by pak mělo být učiněno v souladu se zákonnými či jinými přijatými požadavky.

Za některých okolností může hodnocení rizik vést k rozhodnutí o provedení další analýzy nebo k rozhodnutí neřešit zvládání rizika jakýmkoli jiným způsobem než udržováním stávající regulace rizika. Toto rozhodnutí je zpravidla ovlivňováno zájmem nebo postojem organizace k rizikům a rizikovými kritérii, která byla stanovena.

Katalog rizik

Jak již bylo řečeno, posuzování rizik je nejnáročnějším subprocesem procesu řízení rizik. Při jeho realizaci jednotlivé součásti rezortu obrany operují s velkým množstvím informací, které musí v relativně krátkém čase zaevidovat, vyhodnotit a navrhnout adekvátní řešení. Proto za účelem podpory tohoto subprocesu, tj. posuzování rizik, byl autorem článku vytvořen softwarový nástroj Katalog rizik (viz obr. 2), který slouží k evidenci identifikovaných rizik, jejich hodnocení a následné prioritizaci za účelem jejich dalšího zvládání.

4-Rehak-obr2

Obr. 2: Softwarový nástroj „Katalog rizik"

Tento softwarový nástroj sestává z úvodní stránky, dvaceti karet pro evidenci identifikovaných rizik a mapy rizik. Na úvodní stránce katalogu je nutné nejprve zadat název činnosti, procesu nebo konkrétní součásti rezortu obrany, kde budou rizika hodnocena. Tím dochází k vymezení okruhu aktiv, [1] která budou dále hodnocena. Následně je zapotřebí prostřednictvím podpůrných metod a technik [2] identifikovat jednotlivá rizika a zaznamenat o nich veškeré potřebné informace do jednotlivých karet (viz obr. 3).

4-Rehak-obr3

Obr. 3: Karta rizika

Nejprve je nutné každému identifikovanému riziku přiřadit název a identifikační kód, pod kterým bude zaevidováno. Dále zařadit do jakého druhu rizik patří, čímž pracovníci rezortu obrany získávají přehled o tom, která rizika jsou druhově nejpočetnější, a mohou se lépe orientovat při identifikaci příčin působení těchto rizik. Následuje stanovení vlastníka rizika, což je odpovědný správce, který bude mít na starosti sledování dalšího vývoje rizika. Zcela zásadními informacemi, které musí být do karty rizika zaneseny, jsou popis daného rizika, předpokládané příčiny vzniku a působení rizika na hodnocenou část rezortu obrany a konkrétní aktiva nacházející se v hodnocené oblasti dopadu rizika. Na základě těchto informací může vlastník rizika přistoupit k jeho analýze a stanovení úrovně rizika. Prvním krokem analýzy je stanovení pravděpodobnosti výskytu potenciální nežádoucí události, k níž může dojít v důsledku působení daného rizika na hodnocená aktiva rezortu obrany. V rámci druhého kroku analýzy stanovuje potenciální závažnost dopadu nežádoucí události na hodnocená aktiva rezortu obrany. Samotná úroveň rizika je pak automaticky vypočtena součinem bodových hodnot odpovídajících zvolené pravděpodobnosti výskytu a závažnosti dopadu potenciální nežádoucí události. Na základě výsledné úrovně rizika je riziko zařazeno do příslušné skupiny rizik (běžná, významná a klíčová rizika), čímž je zřejmé jak velké nebezpečí pro rezort obrany představuje.

V druhé polovině vyplňování karty rizika je pozornost zaměřena na řešení neboli zvládání rizika. Nejprve je nutné zaznamenat informace týkající se kompetence řešení daného rizika, tzn. zda řešení rizika je či není v kompetenci konkrétní součásti rezortu obrany, a který kompetenční orgán se jím bude dále zabývat (např. ministerstvo, sekce, odbor či pracoviště). V případě, že řešení daného rizika je v kompetenci rezortu obrany, následuje uvedení konkrétních návrhů na jeho řešení a uvedení opatření, která již byla realizována pro snížení úrovně rizika. Dále je zaznamenáno, zda riziko bylo předáno konkrétnímu koordinátorovi a je uvedeno jeho jméno. V závěru vyplňování karty rizika je možné uvést doplňující informace a musí být vyplněno jméno zpracovatele a datum, kdy hodnocení rizika bylo provedeno.

Po ukončení analýzy a evidence všech identifikovaných rizik následuje přesun na záložku „Mapa rizik" (viz obrázek 4), kde je k dispozici soupis všech analyzovaných rizik, který zahrnuje identifikační kódy rizik, úroveň rizik, skupiny, do kterých byla rizika zařazena a jména koordinátorů rizik. Tyto údaje mohou být jakýmkoli způsobem filtrovány či řazeny, takže např. může být provedena prioritizace rizik dle jejich závažnosti. Veškerá rizika jsou pak znázorněna graficky na mapě rizik a je u nich uveden identifikační kód a úroveň rizika.

4-Rehak-obr4

Obr. 4: Mapa rizik

Závěr

Smyslem softwarového nástroje „Katalog rizik" je usnadnění činnosti pracovníků rezortu obrany při identifikování, analyzování, hodnocení a prioritizaci rizik za účelem jejich dalšího zvládání. Zavedením tohoto softwarového nástroje lze předpokládat, že v rezortu obrany dojde nejen ke zrychlení činností v oblasti řízení rizik, ale především ke zkvalitnění celého procesu. Rovněž budou moci být veškerá data o identifikovaných rizicích snadněji sdílena, což povede ke zvýšení vzájemné spolupráce mezi jednotlivými součástmi rezortu obrany.
V současné době byl „Katalog rizik" předán k praktickému využití sekci rozvoje druhů sil – operační sekce Ministerstva obrany ČR, pro kterou byl vytvořen v rámci expertizního úkolu zadaného ředitelem sekce. Prozatím bude pracovníky sekce využíván k evidenci a prioritizaci rizik spojených s dosahováním operačních schopností Armády České republiky. Jeho další využití je v současné době projednáváno také s odborem interního auditu Ministerstva obrany ČR.

Poznámky k textu:

[1] Blíže viz ŘEHÁK, GRASSEOVÁ (2009, s. 13).
[2] Blíže viz GRASSEOVÁ, DUBEC, ŘEHÁK (2009), SMEJKAL, RAIS (2006) nebo BARTLOVÁ, BALOG (2007).

Literatura:

BARTLOVÁ, Ivana, BALOG, Karol. Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií. 2. vyd. Ostrava: SPBI, 2007, sv. 7, 191 s. ISBN 978-80-7385-005-0.
CHJ-6. Pokyn k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy, 2004. 37 s.
GRASSEOVÁ, Monika, DUBEC, Radek, HORÁK, Roman. Procesní řízení ve veřejném i soukromém sektoru. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 266 s. ISBN 978-80-251-1905-1.
GRASSEOVÁ, Monika, DUBEC, Radek, ŘEHÁK, David. Analyzování při strategickém řízení - praktické nástroje, metody a postupy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2621-9.
ISO/IEC 31000. Risk management – Principles and guidelines on implementation, [Draft International Standard], 2008, 18 p.
ISO/IEC Guide 73. Risk management - Vocabulary, 2002.
ŘEHÁK, David, GRASSEOVÁ, Monika. Vymezení souvislostí jako součást procesu řízení rizik u organizací ústřední státní správy. Vojenské rozhledy, Praha, 2009, roč. 18(50), č. 3, s. 12-18. ISSN 1210-3292.
SMEJKAL, Vladimír, RAIS, Karel. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 296 s. ISBN 80 247 1667-4.
TICHÝ, Milík. Ovládání rizika. Analýza a management. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 396 s. ISBN 80-7179-415-5.

Další informace

  • ročník: 2010
  • číslo: 1
  • stav: Recenzované / Reviewed
  • typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Číst 1791 krát

Ing. David Řehák, Ph.D., narozen 1978, absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, obor ekonomika ochrany životního prostředí. Poté nastoupil k tříletému doktorskému studiu v oboru modelování a simulace procesů ochrany vojsk a obyvatelstva ve studijním programu ochrana vojsk a obyvatelstva, které zakončil v roce 2005 na Univerzitě obrany v Brně. V letech 2006 až 2009 působil v Ústavu strategických a obranných studií Univerzity obrany. V současné době pracuje na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Zabývá se problematikou mezinárodního bezpečnostního prostředí, krizového řízení, ochrany obyvatelstva a ochrany životní prostředí.

24/05/2010

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.