Informační proces jako součást systému velení a řízení - část 1

Autoři:
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Podplukovník Ing. Petr Ryp Informační proces jako součást systému velení a řízení Část 1 Změnou bezpečnostního prostředí a bezpečnostních vztahů ve světě a v neposlední řadě změnou operačního prostředí s využíváním nových technologií zaváděných do používání v ozbrojených silách se mění i způsoby organizování, plánování, realizování a hodnocení operací. Do těchto procesů vstupují nové faktory, které ovlivňují prioritně systém velení a řízení a to hlavně čas, flexibilita, schopnost spolupráce v operacích koaličního uskupení a hlavně interoperabilita v technické oblasti. Samozřejmě zde sehrává svou nezaměnitelnou a rozhodující roli i faktor lidský, ale to je záležitost, která je řešena výběrem, přípravou, vycvičeností a zasazením personálu na dané pozice v systému velení a řízení. Všechny tyto vyjmenované faktory a samozřejmě ještě mnoho dalších mají vliv na velení a řízení vojsk.

Definovat velení a řízení nebo systém velení a řízení či jednotlivé procesy je možné několika způsoby podle zdrojů čerpání informací. Například podle Vojenského výkladového slovníku vybraných operačních pojmů lze říci, že velení je pravomoc stanovená příslušníku ozbrojených sil pro vydávání nařízení, součinnost a kontrolu vojenských sil a rozkaz vydaný velitelem, vyjadřuje jeho vůli splnit stanovené poslání.

Podle Pub-53-01-1 velení a řízení v operacích se hovoří o velení jako o procesu, kterým velitel přenáší svoji vůli a záměr na podřízení a uplatňuje vojenskou pravomoc a odpovědnost stanovovat úkoly a vydávat rozkazy podřízeným. Další možné vysvětlení tohoto pojmu je, že velení je přísně centralizovaný proces a spočívá výhradně v rukou velitele.

Ze všech možných definic tohoto pojmu se přikláním k tomuto možnému znění: „Velení může být popsáno jako proces, kterým velitel přenáší svoji vůli a záměr na podřízené. Velení zahrnuje pravomoc a zodpovědnost za rozvinutí sil ke splnění bojového úkolu v rámci příslušného velitelského stupně."

Stejná situace je i v možných definicích pojmu řízení, které se opět mohou proklamovat několika různými způsoby. Takže obdobně jako u pojmu velení, podle Vojenského výkladového slovníku vybraných operačních pojmů, řízení můžeme chápat jako pravomoc uplatňovanou velitelem nad částí činností podřízených nebo jiných součástí, které obvykle nespadají pod jeho velení. Nebo podle Pub-53-01-1 „Velení a řízení v operacích" můžeme použít tuto možnou definici řízení je proces, kterým velitel za pomocí štábu organizuje, řídí a koordinuje činnost přidělených sil, je nedílnou součástí velení.

Také můžeme prohlásit, že řízení je proces, kterým velitel, zpravidla prostřednictvím svého štábu, organizuje, řídí a koordinuje činnosti podřízených nebo přidělených sil. Opět mohu říci, že se přikláním k pojmu, že řízení může být popsáno jako proces, pomocí něhož velitel, za pomocí štábu, organizuje, řídí a koordinuje činnost přidělených sil.

Co se týká možného vysvětlení či objasnění pojmu systém velení a řízení lze podpořit vyjádření, že je to soustava prostředků, metod, postupů, která umožňuje velitelům a jejich štábům velet a řídit nebo také, že velení a řízení jsou tedy společné procesy zahrnující postupy, které velitel, jeho štáb a podřízení používají k rozhodování, plánování, usměrňování, koordinaci a řízení operací. Zjednodušeně řečeno velení a řízení je procesem cílevědomého působení orgánů velení na podřízené, zaměřeným na efektivní splnění stanovených úkolů.

Systém velení a řízení (C2 - command and control) je ucelený systém, který je dále definován jako vybavení, zařízení, spojení a styčné činnosti, procedury a personál, který je velitelem potřebný pro plnění a splnění stanoveného úkolu.

Velení a řízení je podle doktríny komunikačních a informačních systémů AD-6.1. jedním z rozhodujících činitelů ovlivňujících splnění úkolu. Úroveň velení a řízení závisí na mnoha faktorech, jak už bylo uvedeno výše, ale zejména na rozhodovacím procesu řídících pracovníků a velitelů. Pro zajištění velení a řízení jsou nezbytné informace a to jak k tvorbě rozhodnutí velitele, tak k bezprostřednímu řízení podřízených velitelem.

K samotnému zajištění procesu velení a řízení jsou pro velitele a jeho podřízené nezbytné funkce pořizování, sběru, správy, zpracování, ochrany a přenosu informací. Tyto procesní funkce jsou zajištěny prostřednictvím komunikační a informační podpory (KIP) C2.

Z tohoto vyplývá, že je nutné v úvodu vydefinovat ještě pojem informace a proces. Za proces považujeme posloupnost činností nebo úkonů, které vedou k určitému cíli nebo výsledku. Jako příklad můžeme použít přesun vojenské jednotky z kasáren do místa soustředění. No a k tomu aby se tento přesun uskutečnil, je nutné mít k dispozici dostatek potřebných informací, jak před přesunem, tak v průběhu přesunu. A dostáváme se k pojmu informace.

Informací můžeme nazvat nezpracované údaje všeho druhu, které lze použít při tvorbě zpráv. Informace je také sdělitelná znalost, poznatek nebo fakt. Informace jsou pro vojenské velitele ta data-soubory údajů, která jsou použitelná k tvorbě rozhodnutí. Samotný proces řízení je založen na informacích a proto informace jsou důležitou složkou řízení. Představují význam přiřazený datům a obsahují konkrétní formu popisu nebo shrnutí skutečnosti z dat do poznatků, které souvisí s vojenskou operací.

Procesy velení a řízení

Proces velení a řízení je ve své podstatě nepřetržitý cyklus, tvořený posloupností jednotlivých na sebe navazujících a také souvisejících činností, které se uskutečňují za účelem dosažení konkrétního cíle. Celý tento proces se uskutečňuje v procesu přípravy, vedení a ukončení operace.

Na druhé straně procesy velení a řízení, které nás zajímají v této práci zahrnují opatření a postupy používané při plánování, vydávání rozkazů, koordinaci a řízení sil v operacích. Typy procesů všeobecně závisí na určení systému a jeho cílech, např. výcvikový, plánovací, logistický a podobně. Z hlediska využití procedurálního řízení a jeho vlivu na systém C2 rozlišujeme:

  • hlavní procesy,
  • řídící procesy,
  • podpůrné procesy.

Mezi hlavní procesy patří příprava ozbrojených sil v míru i v krizové situaci k nasazení do vojenské operace jakéhokoliv charakteru, činnost ozbrojených sil vyčleněných do vytvořeného operačního uskupení v průběhu plnění úkolů konkrétní vojenské operace.

Pod kategorii řídící procesy si můžeme zařadit informační procesy a rozhodovací procesy.

K podpůrným procesům patří především personální zabezpečení činnosti ozbrojených sil a logistické zabezpečení ozbrojených sil.

V úvodu této práce bylo také řečeno, že systém velení a řízení je ovlivněn novými a neustále se rozvíjejícími technologiemi. To znamená jediné, moderní informační technologie ovlivňují velení a řízení pomocí integrace technologie, velitelských struktur a postupů k zabezpečení podpory velitele. Tím se zvyšuje efektivita na všech stupních velení, ale také to má jednu nevýhodu a tou je že informační technologie, které zahrnují komunikační systémy velení a řízení jsou jako prvořadé na seznamu cílů.

Již mistr Sun [1] ve svých třinácti knihách o válečném umění říká: „Nejlepší není ten kdo v stovce bitev stokrát zvítězil, ale je nejlepší kdo cizí vojska pokořil bez bitvy."

Myslím, že již v té době to byla velice významná myšlenka a hlavně zkušenost, která je důležitá i v dnešní době rozvoje informačních technologií a systémů. Cílem zavádění informačních technologií (IT) je využitím těchto technologii získat informační převahu nad nepřítelem.

Informační proces – vymezení, pojednání

Samotný informační proces v systému velení a řízení patří do řídících procesů, které byly již uvedeny v předchozí kapitole. Informační proces (IP) probíhá na všech stupních C2 pomocí komunikačních a informačních systémů (KIS), které zabezpečují podporu celému systému C2 informačními a komunikačními technologiemi (ICT).

Než se budeme zabývat samotným informačním procesem (IP), tak si řekneme něco o KIS. Komunikační systémy jsou soubory zařízení, metod a postupů organizované aby splnily požadavky srozumitelného přenosu informací mezi prvky informačního systému a místy velení. Slouží k předávání včasných, úplných, nezměněných a utajovaných zpráv ke správným adresátům. Informační systémy zabezpečují za pomocí definovaných postupů sběr, shromažďování, zpracování, uchování, sdílení a distribuci informací, které jsou důležitým prvkem v procesu C2 a poskytují velitelům a štábům potřebné vstupy pro rozhodovací proces.

Možné vymezení pojmu informační proces může vypadat takto: Informační proces je proces zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech.

Informační proces je součástí komunikačního procesu ve společnosti a je ze systémového hlediska tvořen dílčími procesy vzniku, přenosu, transformace a využití informací. Informační procesy jsou opakující se informační činnosti v nové kvalitě, v závislosti na celkovém společenském pokroku nebo můžeme použít následující vymezení uvedeného pojmu, který vymezuje informační proces jako vznik informací, jejich zobrazení ve formě údajů, uchování, zpracování, poskytování a využití.

i-Ryp-obr1

Obr. 1: Grafická souvislost mezi procesem a systémem

i-Ryp-obr2

Obr. 2: Grafická rozvětvená možná souvislost mezi procesem a systémem

Uvedené obrázky jednoduchým způsobem znázorňují vztahy mezi procesy a systémy. V oblasti C2 je tato oblast podporována těmito informačními procesy:

  • pořizováním,
  • sběrem,
  • přenosem,
  • zpracováním,
  • distribucí,
  • prezentací,
  • ochranou informací.

Dále se optimální KIP dosahuje správnou identifikací informačních zdrojů, organizací informačních toků v čase a využitím informací pro C2. Důležitou oblastí, která přímo zasahuje do informačních procesů je i informační management jako praktická odborná činnost provozovaná v kontextu konkrétní organizace zaměřená na využití informací v rozhodovacích a řídících procesech a na integrování informačních zdrojů a aktivit, který se zabývá navrhováním, implementací a provozem systémů a služeb zahrnujících procesy získávání, zpracování, ukládání, prezentace a distribuce informací.

Ve skutečnosti se tyto jednotlivé činnosti překrývají a účinně doplňují jedna druhou v rámci podpory velení. IM souvisí se všemi informačními procesy.

Vraťme se nyní k jednotlivým informačním procesům. Pořizování je účelově uskutečněné snímání údajů dané skutečnosti např. určení polohy nepřátelského letadla, snímání a digitalizace otisků prstů apod. Sběr představuje časově a systémově uspořádané shromažďování údajů ke zpracování. Tento systém určuje do jakých databází, aplikací mají být data přeneseny. Přenos můžeme chápat jako přemísťování informací šířením signálů nesoucích dané údaje. Vyjadřuje, jaký komunikační systém zajišťuje přenos pořízených dat, jde-li o off-line, tedy převozem média nebo on-line pomocí sítě přenosu dat. Zpracování představuje proces třídění, filtrování a slučování údajů pomocí aplikací informačního systému. Distribuce zajišťuje výdej zpracovaných informací oprávněným příjemcům. Prezentace zajišťuje příjemcům zobrazení informací ve srozumitelné formě. Určuje formu zobrazení, např. textová zpráva, grafické zobrazení, multimediální prezentace nebo zvuková prezentace. Ochrana zajišťuje přístup k informacím pouze oprávněným subjektům a samotná bezpečnost informací se stává novým důležitým oborem.

Samotným obsahem IP probíhajících v systému C2 ozbrojených sil mohou být především následující činnosti:

a) formulace požadavků velitele na obsah a rozsah informací, které je nutno získat jako podklady pro řešení dané situace,

b) zajištění získání požadovaných informací s využitím všech dostupných zdrojů informací i technických prostředků,

c) sběr informací a jejich přenos všemi dostupnými prostředky na místa velení,

d) třídění, analýzu a syntézu informací umožňující vyvodit odpovídající závěry o vývoji situace v dané oblasti zájmu,

e) ukládání získaných a zpracovaných informací způsobem zajišťujícím jejich rychlé vyhledání a opětovné využití.

Závěr

Informační procesy v současné době rozvoje ICT se stávají rozhodujícím základem pro celý proces rozhodování velitele, který vede ke splnění daného úkolu a dále je nejdůležitějším faktorem při přípravě možných variant použití sil a prostředků v operaci a k přípravě rozhodnutí pro velitele řídícím štábem.

Neustálým zdokonalováním ICT a jejich rychlým vědeckým a technickým rozvojem a v neposlední řadě i zaváděním do ozbrojených sil, jsou informační procesy neustále čím dál tím více závislé na rychlosti přenosu informací a to v reálném čase, na zlepšené kvalitě přenášeného obrazu a stále větší podpoře a využívání kreativního myšlení vedoucích pracovníků.

Celý systém těchto procesů sběru, zpracování, ujasnění, výběru, rozhodnutí, distribuce a ochrany vedou k neustále se zvětšujícím nárokům na připravenost a vycvičenou personálu zařazeného do systému C2 a hlavně na velitelský personál, který jako jediný má osobní zodpovědnost za přijatá rozhodnutí, která mají směřovat ke splnění stanovených úkolů v operacích.

Zajištění přípravy a vycvičenosti personálu je v současné době zabezpečeno systémem vzdělávání a výcviku vojenských profesionálů Univerzitou obrany a Velitelstvím výcviku-Vojenskou akademií Vyškov. Nezbytnou součástí tohoto procesu je i příprava pedagogického personálu obou institucí.

Poznámka k textu:

[1] Mistr Sun-c´, 544 př. n. l. – 496 př. n. l.; též známý jako mistr Sun, Sun Wu či Sun Tze (angl. Sun Tzu) působil jako vojenský poradce a velitel ve státě Wu na území dnešní Číny. Je považován za autora spisu O umění válečném, jedné z prvních vojenských teoretických prací. Svým dílem ovlivnil dálněvýchodní vojenství na dvě tisíciletí.

Použitá literatura:

HANOUSEK, M. Teoretické základy rozhodovacího procesu velitelů a štábů v armádách NATO. Dostupné na www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/1998_4/ hanousek.htm.

Informační věk, informační společnost a vojenství. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2007. ISBN 978-80-7278-379-3.

Informační podpora v resortu obrany. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2006. ISBN 80-7278-375-0.

Informační management v bezpečnostních složkách. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2008. ISBN 978-80-7278-460-8.

Network Enabled Capability v ozbrojených silách ČR. Výroční zpráva o stavu budování NEC v OS ČR za rok 2007(výchozí). Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2007.

Velení a řízení v operacích. Vyškov: Správa doktrín, Ředitelství výcviku a doktrín, 2006. Pub-53-01-1.

Velení a řízení spojeneckých pozemních sil podle zásad doktríny NATO AJP-3.2.2. Vyškov: Správa doktrín, Ředitelství výcviku a doktrín, 2007. Pub-100-53-01.

Velení a řízení ve vzdušných silách AČR. Vyškov: Správa doktrín, Ředitelství výcviku a doktrín, 2007. Pub-53-20-02.

Velení a řízení v prostředí NEC. Vojensko-odborná konference. 6. října 2005.Brno:ÚSS UO Brno, 2005. ISBN 80-7231-028-3.

Velení a řízení v prostředí NEC-III. Vojensko-odborná konference. 20. června 2006. Brno: ÚSS UO Brno, 2006. ISBN 80-7231-151-4.

Další informace

  • ročník: 2009
  • číslo: 4
  • stav: Recenzované / Reviewed
  • typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Číst 1889 krát

Ing. Petr Ryp (pplk. v zál.), nar. 1966, VVTŠ Liptovský Mikuláš, zastával základní velitelské funkce až do stupně prapor, působil na velitelství vzdušných sil ve Staré Boleslavi jako zástupce náčelníka operačního oddělení a poté na společném velitelství v Olomouci na odboru operačním jako zástupce náčelníka oddělení přípravy vedoucích pracovníků, velitelů a štábů. Je absolventem praporního štábního kurzu řízení obrany státu-bojové použití vojsk PVO v roce 2003. Od r. 2006 byl odborným asistentem katedry řízení obrany státu, Ústavu taktických a operačních studií a od roku 2008 odborným asistentem Ústavu strategických a obranných studií (ÚSOS) Univerzity obrany v Brně. Od roku 2010 se stal vedoucím skupiny vojenského umění katedry celoživotního vzdělávání fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brně. Od 1.1.2011 mimo rezort obrany.

11/07/2011

1 komentář

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.