The Comprehensive Operations Planning Directive (COPD): novelizovaná směrnice operačního plánování

Autoři:
Ohodnotit tuto položku
(3 hlasů)
Příprava a vedení vojenských operací se stávají mnohem komplexnější záležitostí, než tomu bylo v nedávné minulosti, narůstá nutnost těsnější spolupráce v řešení krizí mezi jednotlivými prvky státní moci, mezi vojenskými a nevojenskými partnery. Současné vojenské operace jsou důkazem toho, že nejen vojenští profesionálové, ale zejména politici jsou nuceni se ohlížet za hranice „vojenství" a vnímat všechny proměnné v komplexním operačním prostředí. Toho si byli vědomi i představitelé států a vlád, když na bukurešťském summitu v roce 2008 podepsali řadu věcných návrhů k rozpracování a implementování příspěvků NATO ke „komplexnímu přístupu k operacím", tzv. Comprehensive Approach.

Jak citovat tento článek / How to Cite this Article

SPIŠÁK, Ján, The Comprehensive Operations Planning Directive (COPD): novelizovaná směrnice operačního plánování, Vojenské rozhledy, 2011, roč. 10 (52), č. 2, s. 65–68, ISSN 1210-3292

Jedním z důležitých identifikovaných, byl návrh týkající se zdokonalení použití nástrojů krizového řízení Aliance, s vazbou na politické a vojenské plánování operací. Přechod z této politické roviny do roviny vojenské, přinesl následně řadu dalších aktivit na aliančních velitelstvích strategických i operačních stupňů velení, jejichž cílem bylo záměr summitu podpořit a dále rozpracovat. Společným jmenovatelem byla potřeba podchytit a uchovat filozofii komplexního přístupu v operačním myšlení, plánování a provádění aktivit NATO.
Již několik let jsou operačními štáby – kromě známých plánovacích doktrín a směrnic, např. AJP 5, MC 133 – používány tzv. Guidelines for Operational Planning, označovány jako GOP (2005). Tyto jsou poplatné podmínkám strategického a operačního myšlení konce devadesátých let minulého století, případně počátku tohoto tisíciletí. Existuje ovšem řada důvodů, že uvažování o přístupu k operacím je nutno přehodnotit a přiblížit pojetím již zmiňovaného Comprehensive Approach, vnímat souvislosti tzv. Effect Based Thinking, případně Multi-dimensional Environment.
Výsledkem společných úvah, že operační prostředí se neustále vyvíjí, je nahrazení GOP jejich novelizovanou verzí, tzv. Comprehensive Operations Planning Directive (COPD), tedy „směrnicí pro komplexní operační plánování". Je reálné, že směrnice vejde v platnost počátkem roku 2011 a bude mít dopad na skupiny a jedince na všech úrovních války, jež se zabývají oblastí operačního plánování a operačního umění jako takového.

Východiska a důvody změn

Moderní krize a konflikty jsou poznamenány komplexem vzájemných, prolínajících se historických, politických, vojenských, sociálních, kulturních a ekonomických souvislostí. V operačním prostředí, do kterého se Aliance rozhodne zasadit své síly, existuje interakce mnoha aktérů, kdy jsou vytvářeny různé podmínky, jež ve smyslu dosažení konečného stavu mohou být pro Alianci přijatelné nebo naopak nepřijatelné. Porozumění tohoto prostředí proto vyžaduje všestranný, komplexní a systémový pohled na všechno, co se k němu vztahuje. NATO v něm rozlišuje šest základních domén – politickou, vojenskou, ekonomickou, sociální, infrastrukturu a informační.
Cestou systémové analýzy hrozeb, stanovených cílů, silných a slabých stránek a vzájemných vazeb mezi hlavními aktéry v těchto oblastech, se získávají potřebné informace o jejich chování, jednání a možném vývoji. Tato znalost je posléze využívána v procesu operačního plánování, k získání důkladného pochopení charakteristických rysů a schopností různých aktérů a jejich vzájemných spojení. Výsledkem je pak stanovení způsobu, jak tyto aktéry ovlivnit, dosáhnout operačních a strategických cílů a tím přispět k naplnění žádoucího konečného stavu v souladu s požadavky mezinárodního společenství.
Ve smyslu komplexního přístupu si NATO uvědomuje, že krizi nebo konflikt nelze vyřešit pouze vojenskými prostředky. Existuje potřeba pro lépe uvážené a všeobsažné plánování a aktivity cestou stanovených postupů krizového řízení, jež dovolují zapojení vojenských i nevojenských zdrojů a schopností a tím dosažení větší jednoty v úsilí a účelu. Přijetí takového přístupu k operacím začíná výchovou k aktivní spolupráci a transparentnosti jednání všech, co jsou do krizového řízení zapojeni. Tím současně vzniká potřeba evoluce směrnic a postupů operačního plánování v tom ohledu, aby vojenský prvek státní moci byl připraven vést operace v celém spektru a mohl pokrýt všechny faktory mající vliv na účelné, účinné a úspěšné vedení moderních operací.

Co je ve směrnici nové?

Směrnice se zabývá množstvím problémů, které v procesu plánování dříve nebyly kodifikačně pokryty. K těm patří např. civilně-vojenská interakce v rámci komplexního přístupu, systémový přístup k rozvoji znalostí, hodnocení a plánování na strategické úrovni takovým směrem, aby rozhodnutí vrcholných představitelů Severoatlantické rady (NAC - North Atlantic Council) poskytovalo podřízeným velitelům všechny potřebné detaily pro jejich vlastní operační plánování. Směrnice se zaměřuje na všechny aspekty operačního plánování od úrovně politicko/vojenské (velitelství NATO), přes vojensko-strategickou až po operační úroveň. Objasňuje zásadní rozdíly mezi těmito úrovněmi, zároveň však vyzdvihuje potřebu „spolupracujícího", propojeného plánování napříč všemi úrovněmi.
Důležitá je skutečnost, že ve směrnici je zakomponován současný názor strategického velitelství pro operace (ACO - Allied Command Operations) na použití účinků v plánování a vedení operací. Není to zásadní revoluce ve způsobu vedení vojenských činností, spíše se jedná o evoluci, jež přináší lepší znalosti a pochopení operačního prostředí, lepší koordinaci činností mezi vojenskými, nevojenskými a ostatními aktéry v daném prostoru. Směrnice pokrývá detaily přípravy, schválení, promulgace, distribuce, implementace, revize a administrace dokumentace operačních plánů nezbytné k provedení úkolů přidělených vrchnímu veliteli (SACEUR) a jeho podřízeným velitelům. Je pramenem vědomostní databáze operačního umění, jež detailně vysvětluje každý krok operačního plánování na strategické a operační úrovni velení. Obsahuje osm základních kapitol, jejichž obsah zdokonaluje vzájemnou vazbu mezi strategickou a operační úrovní velení.
Významnou součást směrnice představují rovněž její jednotlivé přílohy, ke kterým patří např. „Operační umění v aliančním kontextu", formáty dokumentů jako „Warning Order", „SACEUR's Strategic Assessment", „Military Response Options", „Strategic Planning Directive", „Strategic CONOPS/OPLAN main body" a některé další.

Tab.: Obsah kapitol novelizované směrnice pro operační plánování

Comprehensive Operations Planning Directive (COPD)                                         Směrnice pro komplexní operační plánování

Kapitola

Obsah

1.

Úvod

2.

Poznatky o informacích a rozvoj znalostí (nové)

3.

Strategická úroveň (s generováním sil) – včetně vzorů (nové)

4.

Operační úroveň – včetně vzorů. (Operační plánování je revidováno, k zásadním změnám nedošlo, ovšem existuje jasnější vazba na strategickou úroveň

5.

Hodnocení

6.

Struktura (formáty) a administrace

7.

Výklad pojmů

8.

Seznam zkratek

Nový plánovací proces

Proces operačního plánování je rozdělen do šesti etap, jež jsou úzce spjaty s procesem krizového řízení NATO. Tím je dosaženo lepší harmonizace přechodu mezi vojensko-strategickou a operační úrovní. Směrnice je použitelná pro všechny činnosti operačního plánování na strategické a operační úrovni velení v rámci struktury NATO, rovněž může být použita na nižších úrovních velení, v kurzech operačního plánování a jednotlivými operačními skupinami při štábních nácvicích a cvičeních.
Vzhledem k EBAO (Effect Based Approach to Operations) se směrnice zabývá vzájemnou interakci jednotlivých úrovní velení, od strategické po taktickou. Taktická úroveň (Component Command) obdrží z operační úrovně (JFC - Joint Force Command) poslání (misi), cíle, účinky, činnosti a úkoly. Tyto vstupy zpracovává a následně sděluje poslání a úkoly podřízeným taktickým jednotkám. Tato přeměna filozofie EBAO do pojetí taktiky v rámci velitelské hierarchie NATO, tak do určité míry přemosťuje mezeru mezi operační a taktickou úrovni, která v předcházejících GOP nebyla tak zcela zřejmá. Základní funkcí směrnice je tyto vstupy přeměnit do poslání a úkolů podřízených součástí a zajistit jasné pochopení celkového konečného stavu a účinků vyšších stupňů velení, jež mají být dosaženy, nebo naopak, kterým je nutno se vyhnout.

Závěr

Ačkoli směrnice je poměrně obsáhlá, přes 400 stran, v komplexu přináší teorii, praxi, procesy a produkty. Co je obzvlášť pozitivní, jedná se o neutajovaný dokument, jež může být distribuován v rámci široké mezinárodní vojenské komunity, které nabízí řadu společných principů a přístupů k operačnímu plánování.
Současné vojenské operace jsou důkazem toho, že vojenští profesionálové jsou nuceni se ohlížet za hranice „vojenství" a vnímat další proměnné v komplexním operačním prostředí. Operační umění jim v jejich činnosti nabízí možnost uplatnit jejich vizi o uspořádání činnosti sil v prostoru, čase a účelu. K tomu, kromě svých schopností a dovedností, intelektu, předvídavosti, tvořivosti a vlastní zkušenosti, mohou využívat doktrinální publikace, předpisy a pomůcky. Tato směrnice k nim zcela právem náleží.
Ing. Ján Spišák

Literatura:

Comprehensive Operations Planning Directive. Trial version. Allied Command Operations. Belgium: 2010, Supreme Headquarters Allied Power Europe, 407 str. SIMON, Geza, DUZENIJ, Muzaffer. The comprehensive operations planning directive. NRDC-ITA Magazine, Issue 14, 2010, str. 16-19.

Zkratky užité v textu:

ACO

Allied Command Operations

spojenecké velitelství pro operace (velí mu SACEUR)

AJP

Allied Joint Publication

společná spojenecká publikace

CC

Component Command

komponentní velitelství, taktická úroveň

COPD

Comprehensive Operations Planning Directive

směrnice pro komplexní operační plánování

EBAO

Effect Based Approach to Operations

„přístup k operacím, založený na výsledku“ – EBAO

GOP

(SACEURs) Guidelines for Operational Planning

směrnice pro operační plánování

JFC

Joint Force Command

velitelství společných (vševojskových) sil, operační úroveň

MC

Military Committee

vojenský výbor (NATO)

NAC

North Atlantic Council

Severoatlantická rada

SACEUR

Supreme Allied Commander Europe

vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě

Další informace

  • ročník: 2011
  • číslo: 2
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Ostatní / Other
Číst 2622 krát

Ing. Ján Spišák, Ph.D. (plk. gšt. v zál.), narozen v roce 1958. Po skončení studia na vysoké vojenské škole působil v letech 1983 až 2003 na velitelských a štábních funkcích u útvarů pozemních sil na stupních pluk, brigáda a divize. V letech 2003 až 2007 pracoval na Ředitelství výcviku a doktrín ve funkcích náčelníka operačního oddělení a zástupce ředitele Správy doktrín. V letech 2007 až 2009 zastával funkci vedoucího oddělení studia vojenského umění na Ústavu operačních a taktických studií a Ústavu strategických a obranných studií. Aktivní vojenskou službu ukončil v roce 2009. V letech 2010 až 2016 postupně působil jako akademický pracovník na Katedře celoživotního vzdělávání Fakulty ekonomiky a managementu UO a na Oddělení vojenské strategie a doktrín (OdVSaD) na CBVSS UO, Brno. Od listopadu 2016 pracuje jako vedoucí OdVSaD na CBVSS. Ve své práci se zabývá problematikou vojenského umění, tvorby a rozvoje vojenských koncepcí.

25/01/2017

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.