Zvláštnosti střelby a řízení palby minometných jednotek vyzbrojených 120mm M vz. 82

Autoři: ,
Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)
Příprava řízení palby a střelba a řízení palby minometných jednotek se – oproti hlavňovému dělostřelectvu – vyznačuje odlišnostmi vyplývajícími především ze zcela odlišného konstrukčního řešení minometů, které úzce souvisí s jejich určením. Článek je zaměřen na objasnění zvláštností nejdůležitějších opatření přípravy řízení palby, určování prvků pro účinnou střelbu úplnou přípravou a postřelování cílů s důrazem na postřelování šířky cíle minometnou baterií o dvou a třech minometných četách.

Autoři, název článku

 prof. Ing. Ladislav Potužák, CSc., pplk. Ing. Josef Vondrák

Zvláštnosti střelby a řízení palby minometných jednotek vyzbrojených 120mm M vz. 82

Jak citovat tento článek / How to Cite this Article

Potužák, L., Vondrák, J., Zvláštnosti střelby a řízení palby minometných jednotek vyzbrojených 120mm M vz. 82, Vojenské rozhledy, 2009, roč. 18 (50), č. 2, s. 89-98, ISSN 1210-3292 (tištěná verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupné z www.vojenskerozhledy.cz.

U postřelování hloubky cíle jsou uvedena odvolání na zásady postřelování dělostřeleckým oddílem nebo baterií, které jsou podrobně objasněny v příslušném článku ve Vojenských rozhledech 4/2007.

Specifická bezpečnostní opatření

Tab. 1: Je zakázáno střílet (Tabulky střelby, Děl-11-81 s. 5-6, výtah)

9-Potuzak-tabulka1

Zvláštnosti přípravy řízení palby

Obsah přípravy řízení palby je stejný jako u dělostřeleckých jednotek, zvláštnosti jsou pouze u některých opatření přípravy řízení palby, především u meteorologické a balistické přípravy.

Meteorologická příprava

V poslední době byly čety 120mm M vz. 82 a 120mm ShM vz. 85 vybaveny meteorologickými soupravami METEOR, což jim umožňuje sestavit přibližnou meteorologickou zprávu METEOSTŘEDNÍ-PŘIBLIŽNÁ.

Vzhledem k tomu, že podmínka pro úplnou přípravu, aby se poměrná výška YP rovnala 800 m je splněna u obou druhů min (OF a OF-843B) pouze pro náplň první (v zanedbatelném rozsahu dálek 2400-2455 m také pro náplň druhou) nelze tuto zprávu pro určení počítaných oprav, a tedy také počítaných prvků pro účinnou střelbu bez zastřílení v podstatě využít. Zprávu lze využít k započítání oprav (charakter „přesnější zkrácené přípravy") pro zpřesnění výchozích prvků pro zastřílení.

K přípravě prvků pro střelbu úplnou přípravou musí minometné jednotky získat meteo- rologickou zprávu METEOSTŘEDNÍ odposlechem od dělostřelecké meteorologické stanice vybavené radioteodolitem RT-20, k čemuž musí být vybaveny další rádiovou stanicí (přijí- mačem meteorologických zpráv).

Balistická příprava

Balistická příprava u minometných baterií vyzbrojených 120mm M vz. 82 zahrnuje:

  1. určení poklesu počáteční rychlosti miny u prvních ran,
  2. určení nesrovnalosti jednotlivých minometů baterie vzhledem k řídícímu mino- metu baterie (při rozmístění baterie v celku) nebo určení nesrovnalosti jednotlivých minometů dané čety vzhledem k řídícímu minometu čety (při rozmístění baterie po četách),
  3. určení celkové změny počáteční rychlosti miny řídícího minometu baterie (čety),
  4. měření teploty náplní,
  5. určení balistických charakteristik min,
  6. roztřídění min a jejich rozdělení.

Opatření b. až f. se provádějí podle stejných zásad jako u dělostřeleckých baterií, přičemž opatření b., c. se realizují výjimečně, protože opravy dálky z nich vyplývající jsou obvykle zanedbatelné.

Měření teploty náplní se provádí baterijním teploměrem, který se vkládá do obalu s municí nebo hermetické schránky s náplněmi.

Určení poklesu počáteční rychlosti miny u prvních ran

K vyloučení vlivu usazování 120mm M vz. 82, který se projevuje poklesem počáteční rychlosti miny, a tím i zkrácením dostřelu, je nutné počítanou dálku střelby pro první rány opravovat podle vztahu:

Δ Dv0=Δv0* ΔXv0

kde:  Δ Dv0 – oprava dálky pro usazování minometu (pro daný výstřel)

Δvo – pokles (změna) počáteční rychlosti v % ν pro danou ránu, určený z tabulky 2,

ΔXv0 – tabulková oprava dálky pro změnu počáteční rychlosti o 1% ν , určená z tabulek střelby pro příslušnou minu, náplň a dálku střelby.

Tab. 2: Tabulka poklesů počátečních rychlostí min u prvních ran v % ν0

9-Potuzak-tabulka2

Opravu dálky pro první rány lze rovněž určit podle tabulek v části 4.1 e) tabulek střelby. V palebném postavení je třeba brát v úvahu doporučení pro zabudování ložiště 120mm

M vz. 82 pro různé náměry a náplně a extrémně tvrdý podklad, uvedená v tabulkách střelby (s. 106).

Zvláštnosti určování prvků pro střelbu

Prvky pro střelbu je možné u minometné baterie (čety) určovat:

  • úplnou přípravou (je-li k dispozici meteorologická zpráva METEO-STŘEDNÍ),
  • přenosem palby od pomocného cíle (pouze metodou jednoduchou, která je určena pro střelbu strmou dráhou),
  • zkrácenou přípravou,
  • zjednodušenou přípravou,
  • zastřílením cíle.

Po zkrácené a zjednodušené přípravě musí vždy následovat zastřílení cíle. Zastřílení cíle je základním a hlavním způsobem určení prvků pro účinnou střelbu minometných jednotek.

Při určování prvků pro účinnou střelbu úplnou přípravou je značně omezena volba opěrných počítaných dálek, přičemž poměrné výšky často neodpovídají standardním vrstvám meteo- rologické zprávy METEO-STŘEDNÍ, a je proto nutné volit nejbližší vrstvy. Vzhledem k tomu, že při střelbě strmou dráhou je potřebné volit mezi opěrnými dálkami interval do 2 km, bude obvykle potřebné volit 3-4 opěrné počítané dálky pro výpočet souhrnných oprav.

Možné opěrné počítané dálky pro výpočet souhrnných oprav jsou uvedeny v tab. 3 a 4. Opravy dálky pro změny meteorologických podmínek střelby se počítají stejně jako u dělostřeleckých baterií pro:

  • podélnou složku balistického větru,
  • pro změnu přízemního tlaku vzduchu,
  • pro změnu balistické teploty vzduchu.

Opravy dálky pro změny balistických podmínek střelby se počítají pouze pro změnu teploty náplní.

Opravy směru se počítají pouze pro příčnou složku balistického větru.

Přestože je u normálních balistických podmínek střelby pro sestavení tabulek střelby uvedena „mina nabarvená", není v tabulkách střelby, pro případ výskytu nenabarvených min, uvedena žádná oprava.

Počítaná dálka zaměřovače se nastavuje na dálkové stupnici zaměřovače, přičemž se do ní započítává oprava dálky zaměřovače pro převýšení cíle. Oprava dálky zaměřovače pro převý- šení cíle se určuje podle číselných tabulek střelby pro danou minu a náplň, a to tak, že podle dálky zaměřovače v dílcích (nebo dálky v metrech) se určí oprava pro převýšení cíle o 10 m a podle skutečného převýšení cíle se vypočítá skutečná oprava dálky zaměřovače pro převýšení daného cíle (oprava náměru):

Δϕ = ΔAc * 0,1ΔXA

kde:  Δϕ – oprava dálky zaměřovače pro převýšení cíle (oprava náměru) v dílcích,

ΔAC - převýšení cíle vzhledem k palebnému postavení v metrech,

ΔXA - tabulková oprava dálky zaměřovače pro převýšení cíle o 10 m v metrech.

Tab. 3: Opěrné počítané dálky pro výpočet souhrnných oprav (120mm M vz. 82, 120mm ShM vz. 85) – mina OF

9-Potuzak-tabulka3

Tab. 4: Opěrné počítané dálky pro výpočet souhrnných oprav (120mm M vz. 82, 120mm ShM vz. 85) – mina OF-843B

9-Potuzak-tabulka4

 

Zaměřovač je konstruován tak (opačné stoupání stupnice), že s rostoucí dálkou zaměřovače se dos- třel prodlužuje a naopak. Dálku zaměřovače lze nastavovat v rozsahu 333–1083 dc (85°–40°).

Zvláštnosti postřelování cílů

Minometné jednotky budou obvykle postřelovat pozorovatelné jednotlivé a skupinové cíle. Hlavním způsobem přípravy prvků pro střelbu bude zastřílení. Účinná střelba po zastřílení cíle se vede sériemi 2-4 ran ráz na ráz nebo metodické palby do splnění palebného úkolu.

Postřelování nepozorovaných jednotlivých a skupinových cílů minometnými jednotkami se řídí stejnými pravidly jako u hlavňového dělostřelectva.

Minometná baterie postřeluje skupinové pravoúhlé (lineární) cíle:

  • náložmo,
  • četami náložmo,
  • s rozdělením cílů mezi čety,
  • s rozdělením úseků cíle (čáry) mezi čety.

Minometná baterie postřeluje:

  • nepozorované jednotlivé a skupinové pravoúhlé cíle vždy třemi dálkami zaměřovače a jedním nebo dvěma směry,
  • pozorované jednotlivé cíle vždy jednou dálkou zaměřovače, jedním směrem, vějířem sevřeným,
  • pozorované skupinové pravoúhlé cíle:
    • jednou dálkou zaměřovače při hloubce cíle do 100 m,
    • třemi dálkami zaměřovače při hloubce cíle 100 m a větší, změny dálek zaměřovače baterie (všech čet) se uskutečňují ve stejném pořadí jakou druhé baterie oddílu o třech bateriích při postřelování „bateriemi náložmo",
    • dvěma dálkami zaměřovače (při palbě minometné baterie o dvou četách „četami náložmo") při hloubce cíle 100 m a větší, změny dálek zaměřovače jednotlivých čet se uskutečňují ve stejném pořadí jakou baterií oddílu o dvou bateriích při postře- lování „bateriemi náložmo",
    • třemi dálkami zaměřovače (při palbě minometné baterie o třech četách „četami náložmo") při hloubce cíle 100 m a větší, změny dálek zaměřovače jednotlivých čet se uskutečňují ve stejném pořadí jakou baterií oddílu o třech bateriích při postřelování „bateriemi náložmo".

V závislosti na šířce cíle postřeluje baterie (četa) cíl jedním nebo dvěma směry. Dvěma směry postřeluje baterie (četa) cíl, je-li interval vějíře výbuchů na minomet na:

  • kryté a obrněné cíle větší než 25 m,
  • nekryté a neobrněné cíle větší než 50 m – tento případ však nepřichází pro minomet- nou baterii ani četu v úvahu vzhledem k maximální šířce úseku pro baterii (pro baterii o 2 četách rozmístěnou v celku 300 m, po četách 400 m, pro baterii o 3 četách rozmís- těnou v celku 400 m, po četách 500 m) a četu (200 m).

Baterie (četa) vede palbu nejprve počítaným směrem na všech dálkách zaměřovače, potom změní směr o polovinu intervalu vějíře výbuchů (Iv) doprava a vede palbu druhým směrem, stejným způsobem jako při vedení palby prvním směrem.

Při stanovení způsobu postřelování cíle (úseku cíle) se baterii určuje:

  • počet dálek zaměřovače, určí se povelem „Náložmo!" při postřelování cíle baterií třemi dálkami, „Četami náložmo!" při postřelování cíle baterií „četami náložmo" (na skupinový pozorovaný cíl o hloubce 100 m a větší se volí postřelování „náložmo" nebo „četami náložmo" podle konkrétní situace),
  • velikost skoku v dálce (velikost stupnice),
  • počet směrů (jsou-li dva),
  • interval vějíře výbuchů a oprava směru (o polovinu intervalu vějíře doprava) při střelbě dvěma směry,
  • spotřeba min v kusech pro minomet, dálku, směr.

Skupinový lineární cíl se postřeluje:

  • orientovaný čelně k výstřelné, jednou dálkou, jedním směrem s intervalem vějíře na cíl 50 (25) m na minomet. Při vedení obranných nepohyblivých přehradných paleb (NPP) je šířka úseku pro minomet 75 m, při vedení obranných pohyblivých přehradných paleb (PPP) 35 m,
  • orientovaný bočně k výstřelné, četami vějířem sevřeným na záměrné body čet:
    • u minometné baterie o dvou četách se počítaná dálka na střed cíle pro čety zvětšuje (zmenšuje) o 1/4 baterijního úseku podle vzájemné polohy cíle a výstřelných palebných čet,
    • u minometné baterie o třech četách se jako záměrné body volí středy úseků jednotlivých čet.

Skupinový kruhový cíl se postřeluje:

  • při poloměru Rc<50 m vějířem sevřeným jednou dálkou na střed cíle,
  • při poloměru 50 m<Rc
    • baterií o dvou četách četami vějířem sevřeným, jednou dálkou na střed cíle s posunem 1. čety doprava, 2. čety doleva o 1/2 RC(1/4 ŠC),
    • baterií o třech četách četami vějířem sevřeným, jednou dálkou na střed cíle, 2. četa na střed cíle, s posunem 1. čety doprava, druhé čety doleva o 2/3 RC (1/3 ŠC).

Kruhové cíle o RC > 50 m se při přípravě prvků pro střelbu náhradními prostředky postřelují pouze výjimečně, a to výše uvedeným způsobem.

Postřelování šířky cíle minometnou baterií (četou)

Postřelování šířky cíle minometnou baterií o dvou minometných četách

Aby byla celá šířka cíle (ŠC) rovnoměrně postřelována je nutné ji rozdělit na tolik úseků, kolik minometů vede účinnou střelbu. Úsek pro jeden minomet se nazývá interval vějíře (Iv) a celý svazek výstřelných rovin baterie (čety) vějíř baterie (čety). Pro zastřílení a účinnou střelbu se používá vějíř sevřený (vjs), nebo vějíř upravený na šířku cíle (vjc).

Vějíř sevřený je takový, při němž svazek výstřelných rovin všech minometů baterie (čety) směřuje do jednoho bodu (obr. 1).

9-Potuzak-Obr1

Obr. 1: Vějíř sevřený, 1. minometná četa

9-Potuzak-Obr2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2: Vějíř na šířku cíle, minometná baterie o dvou minometných četách rozmístěná v celku

Vějíř na šířku cíle je takový, při němž svazek výstřelných rovin odpovídá šířce cíle (obr. 2).

Cílem je, aby v průběhu účinné střelby jednotlivé minomety postřelovaly své úseky a aby se střední nárazy jednotlivých minometů co nejvíce přiblížily středu (S) daného úseku (inter- valu) v průčelí cíle.

Řídícím minometem minometné baterie o dvou četách je obvykle 4. minomet, který je rovněž řídícím minometem 1. minometné čety. Řídícím minometem 2. minometné čety je 5. minomet. Obecně však může být řídícím minometem baterie (čety) kterýkoliv minomet baterie (čety).

Při rozmístění minometné baterie v palebném postavení v celku se připravují prvky pro střelbu na střed cíle pro řídící minomet baterie (4. minomet). K zamíření minometů na odpo- vídající úseky se v palebném postavení upravuje vějíř baterie na šířku cíle. Aby byly minomety zamířeny na středy odpovídajících úseků je vhodné opravit před zahájením účinné střelby směr všech minometů o 0,5 Iv doprava, přes- tože to pravidla střelby neuvádějí (obr. 2).

Při rozmístění minometné baterie v palebném postavení po četách se prvky pro střelbu připravují na střed cíle pro řídící minomety čet, tzn. u 1. minometné čety pro 4. minomet a u 2. minometné čety pro 5. minomet. K zamíření minometů na odpovídající úseky se v palebném postavení upravuje vějíř každé čety na šířku jejího úseku. Aby byly minomety zamířeny na středy odpovídajících úseků je vhodné opravit před zahájením účinné střelby směr všech minometů 1. minometné čety o 0,5 Iv doprava a směr všech minometů 2. minometné čety doleva o 0,5 Iv (obr. 3)

9-Potuzak-Obr3

Obr. 3: Vějíř na šířku cíle, minometná baterie o dvou minometných četách rozmístěná po četách

Při rozptýlení rozmístění minometů v palebném postavení se prvky pro střelbu připravují zvlášť pro každý minomet na střed jemu odpovídajícího úseku.

Interval vějíře (Iv) je možné vypočítat dvojím způsobem:

a) Je-li známa šířka cíle v metrech:

9-Potuzak-vzorec1

kde:  ŠC – šířka cíle kolmo k výstřelné v metrech,

nm – počet minometů střílejících na cíl,

Dct - topografická dálka cíle.

b) je-li změřena šířka cíle z pozorovatelny v dílcích:

9-Potuzak-vzorec2

kde:  ŠC [dc ] – šířka cíle z pozorovatelny v dílcích

nm – počet minometů střílejících na cíl,

Rp – redukční poměr.

Iv se zaokrouhluje na celé dílce k nižší hodnotě.

Zastřílení baterií se provádí tak, že se s počítanými prvky vystřelí jedna rána řídícím mino- metem. Jestliže byla změřena pouze úchylka výbuchu ve směru přivede se výbuch na pozo- rovací přímku nebo do průčelí cíle.

Úchylky ve směru od cíle se pozorují obvykle od středu cíle. Výbuchy se udržují v průběhu zastřílení ve středu cíle. Při přechodu na účinnou střelbu je vhodné opravit směr o 0,5 Iv , jak bylo uvedeno (obr. 2 a 3), aby výbuchy nastaly ve středech úseků jednotlivých minometů.

Pokud se budou výbuchy během zastřílení udržovat ve středu úseku řídícího minometu baterie nebude potřebné před zahájením účinné střelby provést opravu o 0,5 Iv (pouze při rozmístění minometné baterie v palebném postavení v celku). Výjimečně je možné pozorovat výbuchy vzhledem k pravému (levému) okraji nebo k jinému bodu cíle a při zastřílení je udržovat ve středu cíle nebo ve středu úseku řídícího minometu.

Postřelování šířky cíle minometnou baterií o třech minometných četách

Z důvodu jednotnosti je vhodné, aby řídícím minometem minometné baterie o třech minometných četách (o dvanácti minometech) byl 4. minomet a zůstal tak zároveň i řídícím minometem 1. minometné čety. Jako řídící minomet 3. minometné čety je vhodné určit 9. minomet. Řídícím minometem 2. minometné čety pak zůstává 5. minomet.

Při rozmístění minometné baterie v palebném postavení v celku se tedy připraví prvky pro střelbu pro 4. minomet. Před zahájením účinné střelby je nutné opravit směr celé baterie (všech minometů) o 2,5 Iv doprava (obr. 4).

Relativně jednodušší se jeví určit jako řídící minomet baterie 6. minomet. V tom případě by se opravoval směr před zahájením účinné střelby o 0,5 Iv doprava (pokud by byl řídící minomet baterie 5. minomet, pak by oprava směru byla o 1,5 Iv doprava). Pak by však bylo žádoucí změnit řídící minomet 2. čety na 6. minomet, čímž by se opět narušila jednot- nost v této otázce a z toho vyplývající určování oprav proti minometné baterii o dvou četách, respek- tive 2. četě této baterie, a poněkud složitější by bylo i opravování směru před zahájením účinné střelby při rozmístění baterie po četách.

9-Potuzak-Obr4

Obr. 4: Vějíř na šířku cíle, minometná baterie o třech minometných četách rozmístěná v celku

9-Potuzak-Obr5

Obr. 5: Vějíř na šířku cíle, minometná baterie o třech minometných četách rozmístěná po četách

Při rozmístění baterie po četách se tedy budou připravovat prvky pro střelbu pro řídící minomety čet, tzn. u 1. minometné čety pro 4. minomet, u 2. minometné čety pro 5. minomet a u 3. minometné čety pro 9. minomet. Před zahájením účinné střelby je nutné opravit směr u 1. minometné čety o 2,5 Iv doprava, u 2. minometné čety o 1,5 Iv doprava a u 3. minometné čety o 2,5 Iv doleva (obr. 5).

Postřelování šířky cíle minometnými četami

Řídícími minomety čet jsou krajní minomety. Prvky pro střelbu se určují pro tyto mino- mety (tedy pro 4., 5. a 9. minomet). Při zastřílení a samostatné palbě minometnými četami se postupuje obdobně jako při zastřílení baterií, tzn. úchylky výbuchů se pozorují obvykle ke středu cíle a výbuchy se v průběhu zastřílení udržují ve středu cíle, případně se mohou udržovat ve středu úseku řídícího minometu.

Před zahájením účinné střelby je nutné opravit směr u 1. minometné čety o 1,5 Iv doleva (obr. 6) a u 2. a 3. minometné čety o 1,5 Iv doprava (obr. 7). Pokud se budou výbuchy během zastřílení udržovat ve středu úseku řídícího minometu nebude potřebné opravu provádět.

Stejným způsobem se postřeluje šířka cíle při palbě minometné baterie „četami náložmo". Při vedení palby dvěma směry se postupuje stejně jako při palbě dělostřeleckou baterií.

9-Potuzak-Obr6a7Závěr

Základním požadavkem na palbu dělostřelectva je její efektivnost.

Předpokladem efektivního splnění palebných úkolů v palebném ničení a optimálního využití zbraňových systémů dělostřelectva je rovněž dokonalá znalost pravidel střelby a řízení palby a jejich dovedná aplikace v praxi. Cílem článku je přispět k naplnění tohoto předpokladu u dělostřeleckých profesionálů u minometných jednotek.

Literatura:

Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva. [Pub-74-14-01]. Vyškov: ŘeVD, 2007.v

Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva. Prozatímní vydání. [Pom-2/10-163]. Praha: GŠ ČSA, 1992.

Vysvětlivky k pravidlům střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva. [Děl-2-4]. Praha: FMNO, 1990.

 

Další informace

  • ročník: 2009
  • číslo: 2
  • stav: Recenzované / Reviewed
  • typ článku: Ostatní / Other
Číst 1835 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.