Fulltextové hledání

Článek se zabývá možností využití simulačních technologií při výcviku studentů Univerzity obrany v taktické přípravě a hledá za pomocí experimentu odpověď na otázku, zda využití těchto prostředků přináší prokazatelnou efektivitu. Studenti 1. ročníku byli v rámci předmětu Příprava v poli náhodně rozdělení do 42 sekcí o přibližně stejném počtů členů a následně byli rozřazeni do 3 kategorií podle způsobu využití prvků živé a virtuální simulace. Všem skupinám v průběhu závěrečného cvičení byly přidělovány body za určitou taktickou činnost. Celkový počet dosažených bodů všech skupin byl podroben následnému statistickému šetření za pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu dat, s cílem prověřit, zda mezi jednotlivými skupinami dochází k statisticky významným rozdílům. Přestože použití moderních simulačních technologií u studentů mělo pocitově pozitivní vliv na zlepšení kvality výcviku, za pomocí statistických metod se nepodařilo ve větší míře prokázat, že by docházelo ke statisticky významným rozdílům mezi zkoumanými skupinami. Výsledky experimentu ale do jisté míry ukazují, že určité rozdíly mezi jednotlivými skupinami opravdu existují, a proto nechává určitou příležitost k provedení obdobného, nebo rozsáhlejšího výzkumu, ve snaze podpořit atraktivitu vzdělávacího procesu u studentů vojenských škol.

V kontextu systému evaluace kvality vzdělávání v kariérových kurzech, organizovaných při Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně, se článek zabývá evaluačními dotazníky k průběhu kurzu. Je ukázán přínos zavedení dotazníků online a přetrvávající výskyt odpovědí, nevalidních ve smyslu jejich nevyváženosti u jednotlivých respondentů. K filtraci tohoto nežádoucího přirozeného jevu je navržena metoda určení konzistence sady odpovědí. Získané poznatky vedou k cíli posílit kvalitu i kvantitu obdržených odpovědí na evaluační dotazníky. Z hlediska kvality je záměr pokračovat ve filtrování nevalidních odpovědí i pomocí navržené metody. Z hlediska kvantity je záměr účastníky motivovat k vyplnění dotazníku k průběhu kurzu jeho rozdělením na části tak, aby mohli pocítit změny na základě jejich odpovědí ještě během svého kurzu.

S rostoucím tlakem na kvalitu a úroveň jazykového vzdělávání vojenských profesionálů je kladen stále větší důraz na získání a udržování jazykových a řečových kompetencí, a to především v angličtině. Za uplynulých dvacet let došlo v oblasti jejich jazykového vzdělávání k významným změnám se kterými nás seznamuje následující příspěvek.

Cílem článku je přispět k diskuzi o potřebnosti simulačních prostředků ve vzdělávání vojenských studentů logistických odborností se zaměřením na vojenskou logistiku. Rozhodovací proces je zde chápán jako celek na sebe navazujících aktivit. Profesionální armáda je založena na standardních aliančních postupech a předpokládá synergické doplňování vzdělávání a výcviku, jež by mělo vyústit v automatizovaný výkon jednotlivých složek. Použité materiály jsou závěry šetření provedeného na Univerzitě obrany. Navrhovaný proces přípravy střeleb mechanizovaného praporu (mpr) je součástí projektového řešení v oblasti využití simulací při výuce logistických odborností v AČR.

Kvalita i výkonnost vzdělávacího systému, a především míra toho, jak společnost dokáže využít tvůrčího potenciálu všech svých členů, se staly rozhodujícím činitelem dalšího vývoje společnosti i ekonomiky. Základním předpokladem úspěchu v zostřující se hospodářské soutěži se stala vysoká úroveň znalostí, tedy úroveň výzkumu a rychlost uplatnění jeho výsledků ve stálých inovacích. Přechod ke znalostní společnosti znamená proměnu stejně zásadní, jako byla kdysi industrializace, ale navíc mnohem rychlejší a univerzálnější. Úroveň vzdělání a využití celého potenciálu společnosti jsou však nejen podmínkou ekonomického růstu, zlepšených možností zaměstnanosti a společenské i individuální prosperity, ale jsou nezbytné i pro dosažení demokratické společnosti s vysokým stupněm soudržnosti.

Článek je příspěvkem k diskuzi o systému přípravy vojenských profesionálů rezortu Ministerstva obrany. Naznačuje komplexní přístup k problematice v kontextu národních i mezinárodních souvislostí současného pojetí vojenského povolání, celoživotního učení a vzdělávání, i předpokládaného použití ozbrojených sil.

Využití multimédií ve výuce cizích jazyků je způsobem, jak pozitivně ovlivnit motivaci i výsledky výchovně-vzdělávacího procesu. Využití česko-kanadského projektu Partnership for Learning Program umožňuje synchronní komunikaci mezi rodilým mluvčím a studentem/účastníkem jazykové přípravy bez ohledu na jejich vzdálenost. Vzájemná komunikace je příležitostí pro studenty používat jejich druhý jazyk nejen při odborných diskuzích, ale i při řešení problémů, relevantních jejich studijnímu zaměření, zájmům a koníčkům. Součástí článku je rozbor zkušeností, které autoři doposud získali.

Vlastnosti a chování bezpečnostního systému České republiky je závislé na kvalitě lidského potenciálu, který je součástí institucí zajišťujících bezpečnost v nejširším slova smyslu. Na přípravě personálu jednotlivých součástí bezpečnostního systému, jak jej definuje Bezpečnostní strategie ČR (2011), se podílí vysoké a střední školy, výcviková zařízení, vědeckovýzkumné instituce, a rovněž i samotní zaměstnavatelé. Kapacita vzdělávacích institucí překračuje poptávku praxe. Koordinace jejich činnosti a obsahu výuky se řídí dvanáct let starým koncepčním dokumentem, který již vyžaduje novelizaci. Článek rozebírá tyto i další aspekty a poukazuje na směry a možnosti řešení některých problémů, které přináší současná praxe, ale i některé výzvy budoucnosti.

Cílem tohoto článku je shrnout vývoj transformace vzdělanostní struktury důstojnického sboru v Armádě České republiky (AČR) a nastínit možnosti pro případnou transformaci systému získávání důstojníků ve vztahu k výše zmíněným změnám. Článek reaguje na diskuzi k problému vojenského vysokého školství otevřenou rektorem Univerzity obrany na konferenci 20 let transformace vojenského školství, která se konala ve Vyškově ve dnech 30. - 31. 3. 2010. Přes závažnost faktů prezentovaných v článku si oba autoři uvědomují, že případné řešení problému přípravy nižších důstojníků ve vlastních zařízeních si vyžaduje podrobnější sociologický výzkum problému a věří, že na základě tohoto článku by takový výzkum mohl být proveden některým z renomovaných výzkumných pracovišť v České republice.

Zdrojem doplňování hodnostního sboru nižších důstojníků byly v České republice vysoké vojenské školy, od roku 2004 pak Univerzita obrany. V důsledku změn vyvolaných přechodem k plně profesionálním ozbrojeným silám se ale v posledních letech zvyšuje tlak na doplnění tradičních modelů přípravy a doplňování důstojnického sboru formami, které při zajištění stejné úrovně kvalifikačních předpokladů i požadavků zajistí pružné doplňování a přípravu důstojnického sboru podle aktuálních potřeb armády. Vysoká poptávka ozbrojených sil po nižších důstojnících a změna rekrutační praxe byly příčinou otevření důstojnického kurzu na Vojenské akademii ve Vyškově. Tento článek objasňuje systémové souvislosti, které vedly k revolučním změnám v systému přípravy nižších důstojníků v roce 2008.

Úspěšnost metody řízení podle cílů je závislá na adekvátním sledování úsilí vynaloženého pro dosažení stanovených cílů. Klíčovou roli zde hraje správná volba ukazatelů, s jejichž pomocí se určuje stupeň dosažení cíle. To platí především pro sledování úsilí zaměřeného na dosažní komplexních cílů, jejichž dosažení je určeno prostřednictvím několika nehomogenních dílčích cílů.

V říjnu roku 2008 se na katedře anglického jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (KAJ PdF MU) uskutečnila pretestace testu anglického jazyka podle STANAG 6001 (standardizační dohoda NATO). Test byl vytvořen examinátory Ústavu jazykové přípravy Armády České republiky (dále ÚJP). Po třech dnech, které strávily examinátorky ÚJP, konkrétně Mgr. Barbora Čásová a Mgr. Helena Rýlichová, na pedagogické fakultě, je jisté, že byla navázána dlouhodobá spolupráce s významným partnerem, tedy Masarykovou univerzitou.

Zvládnutí gramatiky při studiu cizích jazyků vystupuje jako klíčový prvek úspěšné jazykové akvizice, neboť není možné si kvalitně osvojit cizí jazyk bez dobré znalosti tohoto důležitého prvku. Tento článek představuje základní cíle a techniky výuky, seznamuje s gramatickými pravidly a instrukcemi, srovnává tradiční a komunikační přístupy. Podrobně představuje strategie a možnosti výuky, zároveň nastiňuje přínosy a možnosti zlepšování. Závěr je věnován novým perspektivám výuky gramatiky cizích jazyků.

Je všeobecně známo, že spolehlivost jakéhokoli systému je dána spolehlivostí jeho nejslabšího článku. Nejinak je tomu u bezpečnostních systémů, v nichž je tímto prvkem lidský činitel. Systematické vzdělávání a příprava občanů v předmětné oblasti (a to nejen vojáků a policistů) je jedním z předpokladů trvalého zajišťování bezpečnosti jednotlivce i celé společnosti. Že se nám to nedaří v celém systému vzdělávání, o tom se můžeme přesvědčit téměř na každém kroku, nejen u naší mládeže, ale i u dospělých jedinců, kteří však již často zaujímají odpovědná místa ve státní správě i samosprávě. Autor v tomto příspěvku navázuje na článek uveřejněný ve Vojenských rozhledech 4/2006 vtahující se k optimalizaci bezpečnostního systému státu.

ČR pokračuje v budování plně profesionální, moderně vyzbrojené, vysoce mobilní a flexibilní armády, schopné účastnit se širokého spektra aliančních a případně jiných mezinárodních operací i mimo území ČR. Naplňování úlohy OS ČR mimo jiné závisí na vývoji podílu obranných výdajů na HDP. V průběhu reformy OS ČR došlo k významným změnám ve struktuře výdajů. Proto je potřeba změnit ekonomické chování rezortu. Rezort obrany se musí podívat otevřeně na to, kde jsou jeho neperspektivní provozy, kde existují rezervy, kde je možné iniciovat změny.

Pedagogova osobnost má ve vyučovací a výchovné práci rozhodující úlohu. Předpokladem kladného vlivu na studenty je autorita pedagoga a působivost jeho osobnosti. Autorita pedagoga je přitom značné závislá na jeho společenské a odborné pověsti, jeho charakterových a morálních vlastnostech a řídících schopnostech. Pedagog imponuje studentům kladným a spravedlivým postojem, znalostmi, pracovními schopnostmi, klidem a objektivností.

Motivace lidského chování a učení je stále aktuální problematikou, i když se v oblasti výzkumu motivace již velmi mnoho vykonalo. Proto se i v současnosti rozsáhle zkoumá a existuje řada publikací, které se touto tematikou zabývají. Otázka jak řídit navozování cílené motivace studentů a vojenských studentů zvláště je jedním z nejzávažnějších problémů všech vzdělávacích systémů.

Tento článek se zabývá problematikou Gardnerova socio-vzdělávacího modelu a úlohy motivace, jakožto významného faktoru při studiu cizích jazyků. Motivace je zde rozdělena do dvou základních typů: integrativní a instrumentální. Integrativní motivace má podobu pozitivního přístupu studenta ke skupině mluvící cílovým jazykem ve snaze integrovat se do této skupiny. Instrumentální motivace zdůrazňuje cíl získat určité sociální či ekonomické ocenění prostřednictvím znalosti cizího jazyka, což reprezentuje významnější a funkčnější důvod pro studium cizího jazyka. Rovněž je zde představena intrinsická a extrinsická motivace z pohledu různých autorů věnujících se dané problematice. V závěru jsou zmíněny motivační postupy, techniky v souladu s motivační hierarchií.

Vzhledem k tomu, že se ve světě, v Evropě i v naší republice prosazuje stále širší pojetí bez pečnosti zasahující i neustále širší okruh subjektů a objektů a na jejich základě tvoří státní a koaliční bezpečnostní politiky a strategie, není možné, aby to zůstalo bez následné odezvy ve struktuře společenskovědních disciplín, tj. bez konkrétní reakce vedoucí k položení základů bezpečnostní vědy (vědy o bezpečnosti, security science, sekuritologie) u nás. Zatímco v minulosti se vytvářely vědní disciplíny vydělováním z věd obecnějších, v moderní době se stále častěji hranice mezi jednotlivými obory stírají a dokonce se i tvoří do jisté míry "metavědy" jako syntéza speciálních vědních disciplín s logickou přidanou synergickou a vlastní hodnotou.

Nevidíme nic zvláštního na tom, že Fakulta ekonomiky a managementu Univerzity obrany vydává bulletin, informující veřejnost o škole a studiu stručnou charakteristikou nosných studijních oborů vojenský management a ekonomika obrany státu. Tzv. profily absolventů jednotlivých studijních modulů a programů pak upřesňují, co absolventi budou znát, umět a s čím budou obeznámeni. Co je však zvláštní a nebylo tomu tak vždy, že některé edukační cíle obou, byť profesně odlišných studijních oborů, jsou shodně formulovány získáváním teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti managementu, ale též osvojováním si ekonomické stránky tvorby, rozdělování či užití zdrojů k zabezpečení potřeb armády v mírových a bojových operacích.