Příprava občanů k obraně státu
Ing. Miroslav JURENKA, Ph.D., Univerzita obrany
Úvod
Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností a tedy i funkcí státu. Plnění tohoto úkolu vyžaduje nejen analýzu zahraničně-politických a vojenských faktorů vnější bezpečnosti, ale také objektivní posouzení široké škály vnitro-politických, ekonomických, sociálních, etnických, náboženských a jiných aspektů ovlivňujících bezpečnost.
Avšak problematice samotné obrany státu není věnována patřičná pozornost a způsob provádění přípravy občanů v této oblasti je značně nesystémový a rozmělněný do mnoha nekontrolovatelných aktivit a forem.
Právní úprava
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, který nabyl účinnosti dne 1. prosince 1999, upravuje základní právní vztahy při zajišťování obrany státu. Stanovuje základní povinnosti jednotlivým subjektům při zajišťování obrany ČR před vnějším napadením a odpovědnost za porušování těchto povinností. Vládě jako vrcholnému orgánu výkonné moci stanovuje odpovědnost za zajišťování obrany státu.
Vládě přísluší vyhodnocovat rizika ohrožení státu (obr. č. 1) a především posuzovat tendence jejich možného vývoje, zadávat ke zpracování zásady obranné politiky (analytické a koncepční materiály), rozhodovat o přijetí odpovídajících opatření stanovených v oblasti zajišťování obrany státu jednotlivými subjekty a hodnotit úroveň jejich plnění.
Možné hrozby pro Českou republiku
Dále zákon předpokládá, že vláda zpracuje a schválí ,,Koncepci přípravy občanů k obraně státu" (§ 5).
Vláda k zajišťování obrany státu v míru:
- vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, případně k vyloučení těchto rizik;
- schvaluje strategickou koncepci obrany státu;
- řídí plánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých plánů obrany státu a časové etapy pro jejich zpracování;
- rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím organizování;
- rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití ozbrojených sil a o zajištění obrany státu;
- schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil;
- rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle § 41 odst. 2;
- schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu;
- stanoví k provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany státu úkoly ministrům, vedoucím jiných správních úřadů a obcím při výkonu jejich přenesené působnosti;
- rozhoduje o dalších nepředvídatelných úkolech nezbytných k zajišťování obrany státu.
Identifikace problémů v systému vzdělávání obyvatelstva
Podle výše jmenovaného zákona odpovědnost za přípravu obyvatel k obraně nese Ministerstvo obrany ČR. Ministerstvu obrany zákon ukládá zpracovávat základní koncepční materiály, které souvisejí se zajišťováním obrany státu, a koordinovat plánovací aktivity mezi kompetentními správními úřady a orgány samosprávy, které souvisejí s obranou státu. Ministerstvu obrany současně přísluší i prověřovat opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu, který stanovila vláda.
Příprava občanů k obraně státu je stanovena v § 52, ale dost zvláštním způsobem: je ryze dobrovolná, přitom ale docela přesně definovaná.
Zahrnuje ,,zejména zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní ochraně, zájmovou činnost s technickým a sportovním zaměřením, přípravu obyvatelstva k sebeobraně a vzájemné pomoci a další činnosti spojené s branností a se zabezpečením přípravy k obraně státu". Příprava občanů k obraně státu se má realizovat jako vzdělávání v rámci základního a středního školství i jiné státem uznané vzdělávací činnosti. Kromě škol, školských zařízení a dalších vzdělávacích zařízení se na přípravě občanů k obraně státu mohou podílet i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti s příslušnými obecními úřady obcí s rozšířenou působností, krajskými úřady a obcemi.
Zákon stanoví i povinnosti krajských úřadů (zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně státu), obecních úřadů s rozšířenou působností (podílejí se na organizaci této přípravy) a obcí (uplatňují požadavky na přípravu občanů u krajského úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností
a organizují jejich přípravu).
Z uvedeného je zřejmé:
- je problematické zajistit odpovídající přípravu obyvatelstva k obraně ve smyslu zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky;
- příprava občanů k obraně státu je dobrovolná (§ 52, bod 1);
- příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání (§ 52, bod 3);
- neexistuje vládní koncepční materiál k přípravě občanů k obraně (§ 5).
Současný stav a možná východiska
Po roce 1989 po prvotním období intenzivního zájmu o bezpečnostní problematiku (kladoucí důraz na aktivní a vyvážené občanské a profesionální pojetí) došlo k odsunutí otázek bezpečnosti, obrany, ochrany a možností občanské participace na okraj politického a veřejného zájmu.
Branná výchova mládeže na školách i ostatních skupin obyvatelstva byla zrušena hned na počátku 90. let bez jakékoli náhrady, a to i přes určité pokusy o navržení modernějšího pojetí. Rozpadla se institucionální báze pro účast občanů na branných aktivitách. Svazarm zanikl roku 1990 a rozdrobené následnické organizace ztratily jakýkoli význam.
S účastí občanů na bezpečnosti, obraně a ochraně souvisí také vývoj Armády ČR v 90. letech, který se vyznačoval prakticky permanentní reorganizací, redukcí (tab. č. 1), ale především dlouhodobou stagnací. Vojenská základní služba sice trvala, ale během procesu přípravy vstupu do NATO a díky pozornosti upřené na postupnou profesionalizaci její úroveň velmi upadala. Projevem bezradnosti a letargie byla také historicky bezprecedentní rezignace na budování a výcvik záloh - ten prakticky ustal v 1. polovině 90. let.
V současnosti je příprava občanů k obraně státu realizována především v rámci spolupráce MO s MV-GŘ HZS ČR jako součást přípravy k ochraně obyvatelstva v souvislosti s nevojenským ohrožením, což limituje plné rozvinutí přípravy občanů ve všech oblastech důležitých pro obranu státu.
| K 1.1. | 2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
Vojáci v činné službě |
22 272 |
23 092 |
24 245 |
24 355 |
24 103 |
23 136 |
22 243 |
Civilní zaměstnanci |
17 858 |
15 992 |
14 400 |
11 773 |
10 575 |
9 017 |
8 310 |
PERSONÁL CELKEM |
40 130 |
39 084 |
38 645 |
36 128 |
34 678 |
32 153 |
30 574 |
Tabulka č. 1 Skutečný vývoj personálu. Zdroj: Armáda České republiky v roce 2010, Praha: Ministerstvo obrany, ISBN 978-80-7278-556-8
Systém vzdělávání obyvatel je v současné době řešen pouze Usnesením vlády České republiky č. 417 ze dne 22. dubna 2002, kterým byla schválena Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015. Koncepce byla aktualizována v únoru 2006.
Za největší problémy v systému vzdělávání lze považovat absenci odpovědnosti a povinnosti dotčených orgánů danou zákony, neexistenci uceleného systému přípravy na celostátní úrovni, neexistenci uceleného zdroje informací a nezájem většiny občanů o přípravu. Problémem není stanovení právní odpovědnosti orgánům, ale způsob jak tuto povinnost dodržovat a jak přípravu provádět. Toto nejasné vymezení má za následek nesystematickou a nekoordinovanou činnost v oblasti vzdělávání populace.
Ministerstvo obrany ČR přichází s iniciativou připravit v součinnosti s civilními organizačními složkami (na základě analýzy současného stavu) ,,Koncepci přípravy občanů k obraně státu." Záměrem koncepce bude:
- posílení role ozbrojených sil při zvyšování připravenosti občanů k obraně v případě krizové situace vojenského charakteru;
- zvýšení připravenosti občanů k obraně státu - vymezení aktivit MO;
- vytvoření podmínek pro aktivní zapojení občanů.
Závěr:
Je možno konstatovat, že v současné době sice existují pro přípravu a vzdělávání obyvatel v předmětné oblasti právní podmínky, avšak skutečná úroveň je nedostatečná. Problematika přípravy občanů v oblasti obrany státu je neorganizovaná a nesystémová, přičemž následky jsou dlouhodobé a nápravě bude nutno věnovat pozornost.
S přihlédnutím k závěrům v ,,Bílé knize o obraně ČR" a názorovému vývoji chápání role armády v naší společnosti je zřejmé, že na obraně státu by se vedle ozbrojených sil ČR měli podílet všichni občané státu. Zkvalitnění a posílení účasti rezortu MO na přípravě občanů k obraně státu je a bude důležitým předpokladem pro zvýšení občanského povědomí o důležitosti přípravy občanů k obraně státu.
Nespoléhej na to, že nepřítel nepřijde, |
Literatura:
1.
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
2. Ústavní zákon č.110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
4. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
5. Zákon č. 312/2002 Sb., o zřízení ústředních územních samosprávných celků.
6. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech.
7. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 schválená usnesením vlády ČR č. 417 ze dne 22. dubna 2002.
8. Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, schválená Usnesením BRS č. 211 ze dne 25. září 2001.
9. STEJSKAL, L. Výchova a vzdělávání občanů České republiky k obraně a příprava na krizové situace. Vojenské rozhledy. Praha: AVIS 2005, č. 4, s. 99-112. ISSN 1210-3292.
10.
JURENKA, M. Vzdělávání v oblasti krizového řízení. Vojenské rozhledy. Praha: AVIS 2005, č. 2, s. 97-102. ISSN 1210-3292.
11.
JURENKA, M. Optimalizace bezpečnostního systému České republiky. Vojenské rozhledy. Praha: AVIS 2006, č. 4, s. 31-33. ISSN 1210-3292.
12.
JURENKA, M. Vzdělávání v oblasti bezpečnosti. Vojenské rozhledy. Praha: Prezentační a informační centrum 2009, č. 1, s. 110-114. ISSN 1210-3292.