Metodika činnosti administrátora správce standardizační skupiny a správce standardizační třídy

Ing. Michal ROČKÁR, odbor doktrín Vyškov

Úvod

V procesu obranné standardizace v rezortu Ministerstva obrany mají své nezastupitelné místo správcové standardizačních skupin a správcové standardizačních tříd. Plní úkoly a mají odpovědnost stanovenou vnitřními předpisy zabývajícími se obrannou standardizací. Jsou to funkcionáři na úrovni ředitelů sekcí a odborů integrovaného Ministerstva obrany a Generálního štábu Armády České republiky. Ze své podřízenosti pověřují osobu, která provádí administrativní činnost spojenou s přistupováním ke standardizačním dohodám NATO (dále jen STANAG) a s jejich zaváděním do podmínek rezortu Ministerstva obrany. Této pověřené osobě říkejme ,,administrátor" správce standardizační skupiny a správce standardizační třídy.

U Velitelství výcviku - Vojenské akademie (dále jen VeV - VA) je úkoly administrátora pověřen plnit odborný referent odboru doktrín. Po několikaleté práci v této funkci ve prospěch velitele VeV - VA a náčelníků odborů jsem zpracoval metodickou pomůcku pro činnost administrátora. Metodika byla zpracována pro vnitřní potřebu s cílem poskytnout návod k provádění úkonů spojených s administrativní činností vykonávanou ve prospěch správce standardizační skupiny a správce standardizační třídy u VeV - VA. Metodika slouží především osobě odpovědné za výkon činností s tímto spojených, ale také nadřízenému ke koordinační a kontrolní činnosti. Má být manuálem především pro nové zaměstnance, kteří tyto činnosti budou mít ve svých povinnostech.

1. Legislativa a manuály obranné standardizace

Metodika administrátora správce standardizační skupiny a správce standardizační třídy vychází z následujících zákonných norem, vnitřních předpisů a metodických pomůcek (se stavem k 1. srpnu 2011):

Všechny uvedené dokumenty jsou přístupné na intranetových stránkách informačního systému standardizace (IS STAND) na Intranetu na adrese www.stand.acr a v EPINAV.


Vztahy mezi zákonnými normami, vnitřními předpisy a metodickými pomůckami

1.1 Zabezpečení obranné standardizace v rezortu Ministerstva obrany

Hlavními úkoly obranné standardizace (dále jen standardizace) jsou:
a) zabezpečení procesu přistupování ke standardizačním dohodám NATO;
b) zavádění standardizačních dohod, kterým se rozumí obsahové začlenění požadavků standardizačních dohod do právních předpisů České republiky, českých technických norem, českých obranných standardů (dále jen standard nebo ČOS) a do interních normativních aktů (vnitřních předpisů);
c) zabezpečení tvorby českých obranných standardů.

Za řízení procesu standardizace v rezortu MO odpovídá ředitel Úř OSK SOJ.

Za řízení a realizaci standardizace v oblasti své působnosti odpovídají tito vedoucí zaměstnanci:
a) náčelník Generálního štábu Armády České republiky za:

Vedoucí zaměstnanci, kteří odpovídají za řízení a realizaci standardizace, stanoví v rámci svých působností správce standardizačních skupin (dále jen SSSk) a tuto skutečnost oznámí Úřadu. Obdobně postupují SSSk při stanovení správců standardizačních tříd (dále jen SSTř). SSSk může určit SSTř mimo svou podřízenost pouze s předchozím souhlasem nadřízeného toho, kdo má být určen správcem standardizační třídy. Aktuální přehled SSSk a SSTř vede Úřad v Odborné instrukci pro obrannou standardizaci. Odborná instrukce je dostupná v informačním systému obranné standardizace ADMIS.

1.2 Povinnosti správce standardizační skupiny a třídy

Metodické pokyny ředitele Úř OSK SOJ pod označením STAND 01 Přistupování ke standardizačním dohodám NATO a jejich zavádění do prostředí ČR jsou tzv. ,,kuchařkou" nejenom pro dva rozhodující prvky v procesu obranné standardizace, kterými jsou:

V procesu přistupování ke STANAG a jejich zavádění je
správce standardizační skupiny řídícím prvkem
a
správce standardizační třídy výkonným prvkem.

Správce standardizační skupiny je řídícím prvkem v procesu přistupování ke STANAG a jejich zavádění. V souladu s RMO č. 26/2004 jej určuje příslušný vedoucí zaměstnanec MO, v rámci své působnosti má rozhodovací a schvalovací pravomoc a plní následující základní úkoly:

Správce standardizační třídy je výkonným prvkem v procesu přistupování ke STANAG a jejich zavádění. V souladu s RMO č. 26/2004 jej určuje příslušný SSSk, v rámci své působnosti má rozhodovací a schvalovací pravomoc a plní následující základní úkoly:


Postup pro přistupování ke STANAG - od NATO ke SSTř

2. Postup pro přistupování ke STANAG

2.1 Přistupování ke STANAG - od NATO ke SSTř

Obvyklá lhůta na přistoupení k 1. edici STANAG je 6 měsíců, k vyšším edicím STANAG 4 měsíce. Termín pro přistoupení je stanoven odborným orgánem NATO po předchozím projednání v příslušné pracovní skupině NATO. Spojenecké publikace doktrinálního charakteru jsou projednávány v pracovní skupině pro spojenecké společné operační doktríny AJOD WG (Allied Joint Operations Doctrine Working Group).

Úř OSK SOJ zasílá RD STANAG určenému SSSk souběžně s požadavkem na zpracování návrhu na přistoupení v požadovaném termínu. SSSk může určit na registr obranné standardizace (RegOS) více adresátů pro elektronické doručování neutajovaných standardizačních dokumentů.

SSSk vydá příslušné pokyny ke zpracování NNP ve stanoveném termínu a ty postoupí spolu s přiděleným STANAG (RD STANAG nebo vyhlášený STANAG) příslušnému SSTř.

SSTř navrhuje způsob přistoupení ke STANAG na základě analýzy STANAG, ve které zohlední možnosti a potřeby naplňování jeho obsahu a zabezpečení lidských, věcných a finančních zdrojů nezbytných pro jeho zavedení. Pokud STANAG přejímá spojenecký standard, je nutno analyzovat i tento dokument. Forma, obsah i hloubka takové analýzy nejsou stanoveny, protože souvisí s aktuálností a složitostí analyzované problematiky, její relevantností k úkolům AČR a MO a stanoveným termínem pro odpověď do NATO. SSTř v závěru analýzy zohlední a přiměřeně zapracuje jemu dostupné dílčí (rozdílové) analýzy, služební stanoviska, podněty a odborné posudky. Pokud požaduje zabezpečit analýzu nebo odborný posudek standardizačního dokumentu na základě smlouvy prostřednictvím Úř OSK SOJ, postupuje podle STAND 03.

Pokud hrozí, že doba stanovená na přistoupení k RD STANAG bude překročena, správce standardizační třídy zpracuje včas žádost na její prodloužení s  řádným odůvodněním. S ohledem na správnost použité odborné terminologie se text odůvodnění uvádí v českém i anglickém jazyce. Žádost na prodloužení doby k přistoupení (max. dalších 6 měsíců pro 1. edici STANAG a další 4 měsíce pro vyšší edici STANAG) postoupí prostřednictvím správce standardizační skupiny Úř OSK SOJ, který ji odešle do NATO.

Na základě provedené analýzy rozpracuje SSTř návrh na přistoupení. Formulář návrhu na přistoupení uvedený ve vzoru 1 STAND 01 je převzat z přílohy 1 RMO č. 26/2004 a je doplněn o stručný návod na jeho vyplnění.

V návrhu na přistoupení je třeba vybrat jeden z možných způsobů přistoupení:

a) přistoupit a zavést

Jde o vyjádření plného souhlasu s textem STANAG a úmyslu zavést jím přejímané spojenecké standardy v plném rozsahu do stanovené časové lhůty. Uvádí se, u kterých druhů sil dojde k zavedení STANAG, a souvisící časový plán nebo skutečné datum zavedení. Tato odpověď se počítá kladně s ohledem na kritéria vyhlášení platnosti STANAG.

b) přistoupit a zavést s výhradami

Jde o vyjádření všeobecného souhlasu s textem STANAG a úmyslu zavést jím přejímané spojenecké standardy pouze částečně (ve vymezeném rozsahu) do stanovené časové lhůty. Uvedením výhrad (Reservations) se vyhrazují odchylky od textu dohody nebo textu přejímaných standardů, nebo specifikují překážky realizace jejich úplného zavedení. Výhradu od znění textu je třeba identifikovat odkazem na místo v textu, případně lze v komentářích (Comments) vyjádřit pozměňovací návrhy k jejich vyřešení. Při periodické revizi způsobu přistoupení se vyhodnocuje platnost uvedených výhrad a/nebo komentářů, v případě potřeby se aktualizují, což může vést i ke změně způsobu přistoupení. Uvádí se, u kterých druhů sil dojde k zavedení STANAG a souvisící časový plán nebo skutečné datum zavedení. Tato odpověď se počítá kladně s ohledem na kritéria vyhlášení platnosti STANAG.

c) přistoupit a zavést v budoucnu

Jde o vyjádření souhlasu s textem STANAG a úmyslu zavést jím přejímané spojenecké standardy v plném rozsahu, ale momentálně není možno stanovit přesné nebo předpokládané datum jejich zavedení. V komentáři se stručně uvede důvod volby tohoto způsobu přistoupení (např. finanční náklady nepokryté zdroji, chybějící koncepce, nedořešená kolize právních předpisů apod.). Podstatným znakem je však úmysl někdy v budoucnu STANAG zavést. Proto, jakmile je možno stanovit datum zavedení pro zvolené druhy sil, mělo by dojít i k přehodnocení způsobu přistoupení. Tato odpověď se počítá kladně s ohledem na kritéria vyhlášení platnosti STANAG.

d) přistoupit a zavést v budoucnu s výhradami

Jde o vyjádření souhlasu s textem STANAG a úmyslu zavést jím přejímané spojenecké standardy pouze částečně (ve vymezeném rozsahu), ale momentálně není možno stanovit přesné nebo předpokládané datum pro jejich zavedení. Uvedením výhrad se vymezují odchylky od textu dohody nebo textu přejímaných standardů nebo specifikují překážky realizace jejich úplného zavedení. Výhradu ke znění textu je třeba identifikovat odkazem na místo v textu, případně lze v komentářích vyjádřit pozměňovací návrhy k jejich vyřešení. V komentáři se rovněž stručně uvede důvod volby tohoto způsobu přistoupení. Při periodické revizi způsobu přistoupení se vyhodnocuje platnost uvedených výhrad a/nebo komentářů, v případě potřeby se aktualizují, což může vést i ke změně způsobu přistoupení. Podstatným znakem je však úmysl někdy v budoucnu STANAG zavést. Proto, jakmile je možno stanovit datum zavedení pro zvolené druhy sil, mělo by dojít i k přehodnocení způsobu přistoupení. Tato odpověď se počítá kladně s ohledem na kritéria vyhlášení platnosti STANAG.

e) nepřistoupit

Jde o vyjádření zásadního nesouhlasu s obsahem STANAG, případně jím přejímaných spojeneckých standardů. Uplatňuje se tehdy, existuje-li podstatná námitka proti vyhlášení STANAG za platný, protože není vhodné, aby v předložené podobě byl STANAG v NATO zaváděn. V komentáři se přesně a jednoznačně uvede důvod volby tohoto způsobu přistoupení a případné pozměňovací návrhy, které by učinily STANAG přijatelným. Řádně odůvodněná odpověď se počítá záporně s ohledem na kritéria vyhlášení platnosti STANAG a může tedy zabránit vyhlášení platnosti STANAG, proto je třeba důkladně zvážit její potenciální dopad na interoperabilitu v NATO.

f) neúčastnit se

Jde o vyjádření úmyslu zdržet se aktivní činnosti v oblasti, které se STANAG týká, a to protože buď chybí schopnost dokument posoudit, nebo není zájem na spolupráci. Rovněž se tímto sděluje, že nejsou námitky proti vyhlášení STANAG za platný. V komentáři se stručně uvede důvod volby tohoto způsobu přistoupení (např. AČR/MO nemá uvedené jednotky, materiál nebo techniku, nepoužívá uvedené postupy apod.). Taková odpověď ovlivňuje kritérium pro vyhlášení platnosti STANAG (postačuje menší počet kladných odpovědí). Tato odpověď zůstává platná i pro budoucí edice tohoto STANAG, což nijak nebrání pozdější změně způsobu přistoupení.

Navrhovaný způsob přistoupení (mimo volbu ,,přistoupit a zavést") je třeba stručně a výstižně odůvodnit formou komentářů a/nebo výhrad v návrhu na přistoupení. S ohledem na správnost použité odborné terminologie se toto odůvodnění uvádí v českém i anglickém jazyce. U STANAG, který přejímá jeden nebo více spojeneckých standardů, se volba způsobu přistoupení, případné komentáře a/nebo výhrady vztahují v plné míře i na text jím přejímaných standardů.

V návrhu na přistoupení se pro jednotlivé druhy sil (pozemní/vzdušné) uvádí datum předpokládaného zavedení STANAG, které lze vyjádřit:

a) ve formátu DOP + X m pro STANAG, který dosud není vyhlášen, uvedením počtu měsíců následujících po vyhlášení STANAG pro ty druhy sil, kterých se STANAG týká;

b) uvedením konkrétního data pro již vyhlášený STANAG.

SSTř prostřednictvím SSSk zašle analýzu a rozpracovaný NNP k připomínkování těm organizačním celkům MO, jejichž působnosti se obsah STANAG týká (připomínkující orgán). Nezbytným připomínkujícím orgánem k návrhům na přistoupení ke STANAG z oblasti výzbrojně-technické (materiálové) standardizace je správce příslušného majetkového uskupení.

V případě, že SSTř vyhodnotí, že obsah STANAG přesahuje oblast působnosti rezortu MO, neprodleně postoupí NNP prostřednictvím SSSk k dalšímu řízení k Úř OSK SOJ, který dále postupuje podle ustanovení usnesení vlády ČR č. 1194/2000.

Připomínkující orgán ve svém stanovisku uvede, zda souhlasí s navrženým způsobem přistoupení nebo má připomínky k analýze nebo rozpracovanému návrhu na přistoupení, anebo zda navrhuje jiný způsob řešení.

Jsou-li stanoviska připomínkujících orgánů k analýze STANAG a návrhu na přistoupení rozdílná, projedná je SSTř na společném jednání. Nedojde-li ke sjednocení stanovisek, předloží SSTř návrh na přistoupení s rozpornými stanovisky prostřednictvím SSSk k projednání s Úř OSK SOJ. Ředitel Úřadu o sporných stanoviscích rozhodne.


Postup pro přistupování ke STANAG - od SSTř do NATO

2.2 Přistupování ke STANAG - od SSTř do NATO

Jsou-li stanoviska připomínkujících orgánů souhlasná, zpracuje SSTř konečné znění NNP a předloží ho SSSk ke schválení a zaslání Úřadu ke zpracování prohlášení o přistoupení.

Úř OSK SOJ na základě předloženého NNP zpracuje prohlášení o přistoupení zavedení ve formátu jednotně stanoveném spojeneckou publikací AAP-3(J), kde uvede předpokládaná data zavedení STANAG do pozemních a/nebo vzdušných sil, kterých se daný STANAG týká. Úřad po dohodě se zpracovatelem NNP může jazykově a terminologicky upravit překlad výhrad, komentářů a dalších doplňujících údajů do anglického jazyka, přitom dbá na zachování původního významu, na stručnost, srozumitelnost a jednoznačnost těchto údajů. Prohlášení o přistoupení podepisuje za ČR ředitel Úř OSK SOJ a zasílá je příslušným standardizačním orgánům NATO.

3 Postup pro zavádění STANAG

Zavedení STANAG má dvě roviny:

a) administrativní, to znamená zabezpečení jejich promítnutí (přiměřené obsahové začlenění jejich požadavků) do:


Postup pro zavádění STANAG

b) skutečné, to znamená nákup techniky, zařízení a materiálu a jejich zavedení do výzbroje, proškolení a vycvičení personálu apod. a současně splnění jiných povinností členského státu NATO podle ustanovení STANAG.

Pro zajištění úkolů spojených se zavedením, změnou nebo zrušením STANAG ve své odpovědnosti plánují správci standardizačních skupin finanční prostředky a personální opatření. Své požadavky uplatňují ve střednědobém plánu činnosti a rozvoje rezortu MO a v kapitole MO návrhu státního rozpočtu na daný rok. Za řízení a realizaci standardizace v oblasti své působnosti celkově odpovídají v souladu s RMO č. 26/2004 příslušní vedoucí zaměstnanci MO.

SSTř odpovídá v rámci své působnosti za splnění úkolů souvisejících se zavedením STANAG v plánovaném termínu. Je-li zřejmé, že v daném termínu nestihne STANAG zavést, SSTř neprodleně zpracuje a prostřednictvím SSSk předloží Úř OSK SOJ řádně odůvodněný nový NNP ke STANAG s novým reálným termínem předpokládaného zavedení, s přihlédnutím ke stavu zajištění potřebných finančních a personálních zdrojů a vazbám na cíle výstavby sil ČR.

Zavedení STANAG je prováděno na základě zpracovaného hlášení o zavedení. Formulář HOZ uvedený ve vzoru 2 STAND 01 je převzat z přílohy 2 RMO č. 26/2004 a je doplněn o stručný návod na jeho vyplnění.

Správce standardizační třídy po splnění všech úkolů spojených se zavedením STANAG zpracuje hlášení o zavedení a předloží je k vyjádření:

Následně jej prostřednictvím SSSk zašle Úř OSK SOJ. Uvedené složky se v bodě 7 formuláře HOZ vyjadřují zejména k problematice ve své působnosti, např. zda dokumenty zavádějící STANAG vyhovují čl. 1b RMO č. 26/2004, zda jsou k datu zavedení STANAG platné (účinné) a zda jsou v souladu s právním řádem ČR. Jiná vyjádření mají pro hlášení schvalujícího správce standardizační skupiny pouze doporučující charakter.

V bodě 4 formuláře Hlášení o zavedení se uvádí potvrzení nebo změna způsobu přistoupení a dále případných výhrad a/nebo komentářů uvedených dříve v NNP. Nedochází-li k žádné z vyjmenovaných změn, uvede se tato skutečnost. Dále lze v tomto bodě volitelně uvést odkaz na služební pomůcky nebo sdělení ve věstnících MO vedené v EPINAV, které nemají charakter zaváděcích dokumentů STANAG, ale zpracovatel hlášení o zavedení je doporučuje užívat společně se zaváděcími dokumenty STANAG. Tato informace bude zpřístupněna v poli Poznámka v Profilu STANAG v ISSTAN ADMIS. Tímto způsobem je možné zveřejnit vydání vojenské publikace, která byla zpracována na základě spojenecké publikace NATO.

4 revize STANAG

SSTř provádí každých pět let od přistoupení revizi způsobu přistoupení k vyhlášeným edicím STANAG v případě, že zvolený způsob přistoupení byl jiný než ,,přistoupit a zavést" nebo ,,neúčastnit se". Výsledek revize způsobu přistoupení ke STANAG oznámí Úřadu do 6 měsíců od plánovaného termínu revize. Zjistí-li v rámci revize, že je potřebné změnit způsob přistoupení ke STANAG nebo znění výhrad a komentářů k přistoupení, předloží SSTř prostřednictvím SSSk návrh změn Úřadu. Změny se předkládají formou nového NNP nebo nového HOZ.

Nový NNP se předkládá v případě, kdy již bylo přistoupeno, ale STANAG ještě nebyl zaveden. Nové HOZ se předkládá v případě, že se mění způsob přistoupení zároveň se zavedením STANAG, nebo když STANAG byl již zaveden a změna se týká odstranění nebo nové formulace výhrad či komentářů, nebo se mění/doplňují zaváděcí dokumenty. Zaslání nového NNP nebo nového HOZ ke stejné edici STANAG má vůči úkolům v Plánu OS stejný účinek jako oznámení SSSk o výsledku revize způsobu přistoupení k této edici STANAG. Při odstraňování nebo změně výhrad a komentářů vzniklých v průběhu vnitrorezortního připomínkového řízení se doporučuje předem získat souhlasné stanovisko té složky, která znění výhrady nebo komentáře navrhovala.

5 Rozsah dokumentace

Rozsah dokumentace, kterou vede Úř OSK SOJ a správci standardizačních skupin a tříd v procesu obranné standardizace, stanovuje RMO č. 26/2004 v části 9.

Úř OSK SOJ eviduje a uchovává v registru obranné standardizace tyto originály standardizačních dokumentů:
a) návrhy na přistoupení ke standardizačním dohodám;
b) revize způsobu přistoupení ke standardizačním dohodám;
c) související překlady, analýzy nebo odborné posudky standardizačních dokumentů, zpracované na smluvním základě;
d) stanoviska z mimorezortních připomínkových řízení k návrhům na přistoupení;
e) prohlášení o přistoupení ke standardizačním dohodám;
f) hlášení o zavedení standardizačních dohod;
g) prohlášení o zavedení standardizačních dohod;
h) návrhy na tvorbu standardů, schvalovací protokoly standardů, výtisky platných vydání standardů a protokoly o jejich revizi.

Správci standardizačních skupin zabezpečují evidenci a uchovávání těchto originálů standardizačních dokumentů:
a) návrhy na přistoupení ke standardizačním dohodám, související analýzy nebo odborné posudky standardizačních dokumentů;
b) stanoviska z připomínkového řízení k návrhům na přistoupení ke standardizačním dohodám;
c) hlášení o zavedení standardizačních dohod;
d) návrhy na tvorbu standardů;
e) podklady pro aktualizaci Plánu obranné standardizace.

Stanovené dokumenty v tištěné podobě skenuje odbor obranné standardizace (OOS) Úř OSK SOJ a ve formátu PDF ukládá do databáze IS STAN, která je dostupná v rámci celoarmádní datové sítě na adrese www.stand.acr. Dokumenty uložené v tištěné podobě na RegOS si mohou oprávnění uživatelé z rezortu MO zapůjčit ve výpůjční době k nahlédnutí na studovně RegOS.
Úř OSK SOJ, jako subjekt odpovědný za řízení procesu obranné standardizace, zároveň správcům standardizačních skupin a tříd doporučuje:

Závěr

Uvedená metodika není podrobným návodem pro činnost tzv. administrátora SSSk a SSTř. Je to živý dokument, který lze upravovat a doplňovat na základě změn norem, podle kterých se řídí obranná standardizace, a také na základě zkušeností a potřeb osoby odpovědné za výkon činností s tímto spojených. Pro takovéto osoby, které se s obrannou standardizací setkávají poprvé, lze závěrem doporučit nejenom potřebné nastudování zákonů, vnitřních předpisů a metodických pokynů, ale především absolvování týdenního kurzu obranné standardizace, který každoročně pořádá Úř OSK SOJ v Brně.

Literatura:
1. Zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona.

2. Usnesení vlády č. 1194 ze dne 27. listopadu 2000 Pravidla připomínkového řízení k návrhu na přistoupení ke standardizační dohodě NATO a způsobu vypořádání připomínek.

3. RMO č. 26 z 30. září 2004 Zabezpečení obranné standardizace v rezortu Ministerstva obrany, ve znění RMO č. 26/2006 Věstníku (1. změna) a RMO č. 32/2009 Věstníku (2. změna) a RMO č. 5/2011 Věstníku (3. změna).

4. STAND 01 Přistupování ke standardizačním dohodám NATO a jejich zavádění do prostředí ČR; Metodické pokyny ředitele Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Praha, 9. 3. 2011.


Close