planning of operation

Článek je zaměřen na výzkum plánování vojenských operací za účelem definování efektivního modelu rozhodování na taktické úrovni pro útočnou operaci na úrovni brigády. Navrhovaný model využívá metody multikriteriálního rozhodování – DIBR II (Defining Interrelationships Between Ranked Criteria II) a EDAS (Evaluation based on Distance from Average Solution) s cílem snížit subjektivitu při hodnocení a klasifikaci kritérií, ale také vybrat optimální variantu činnosti. Pro hodnocení a stanovení koeficientů kritérií se používá metoda DIBR II, zatímco metoda EDAS umožňuje volbu optimální variantu činnosti. Aplikace jednoduchých a efektivních metod vícekriteriálního rozhodování urychluje proces plánování a umožňuje veliteli učinit nejoptimálnější rozhodnutí o použití jednotky v dané operaci.

Článek se zabývá problematikou metodologického přístupu k tvorbě scénářů. V článku jsou popsány metody a techniky používané při tvorbě scénářů
v civilní sféře jakož i v NATO a EU s důrazem na jejich roli v rámci procesu stanovování vojenských schopností ozbrojených sil. Článek definuje možný proces konstrukce scénářů a popisuje místo a odlišnosti generických a specifických plánovacích situací. Dále jsou zde uvedeny principy nezbytné k vytvoření kvalitních scénářů. V závěru se článek zabývá objasněním metodologie zpracování scénářů v Armádě České republiky jako součásti projektu “Strategické alternativy výstavby a rozvoje ozbrojených sil České republiky”, který je v současné době rozpracováván na Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií na Universitě obrany v Brně.

Autoři v článku prezentují poznatky, ke kterým dospěli při analýze procesu implementace Stálé strukturované spolupráce (PESCO), a to především v oblasti plánování operací EU a rozvoji schopností, které jsou nezbytné k naplnění politicko-vojenských ambicí EU. Zdá se, že teprve vydáním Globální strategie EU v roce 2016 a její následnou implementací by mohlo dojít ke konkretizaci závazných požadavků, vyplývajících ze znění PESCO. V současné době existuje přehled společných závazků, k jejichž se zavázalo 25 z 28 členských zemí EU. Tento přehled obsahuje i konkrétní závazky v oblasti realizace požadovaných schopností k efektivnímu vedení operací EU. Cílem článku je i hledání odpovědi na otázku, zda současná míra integrace členských zemí EU dovolí plně realizovat deklarované závazky.