Vážení čtenáři, předkládáme vám úryvek z článku publikovaného v našem časopise č.1/1922. Jedná se o příspěvek majora francouzského gen. štábu Rotona Gastona „Francouzský a německý operační plán r. 1914“.  Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.      

Vážení čtenáři, předkládáme vám článek publikovaný v našem časopise č. 3/1921. Jedná se o příspěvek majora Jungera   „Zkušenosti světové války a posiční válka“. Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.      

Vážení čtenáři, předkládáme vám článek publikovaný v našem časopise č. 2/1921. Jedná se o příspěvek kapitána gen. št. Josefa Kopáče ke stému výročí úmrtí císaře Francouzů Napoleona Bonaparta.  Dozvíte se, jak bylo nahlíženo na někdejšího francouzského vojevůdce před sto lety.  Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.      

Dne 1. března 2021 odešel navždy, ve věku 66 let, plukovník v.v., Mgr. Ladislav Chaloupský, Ph.D., válečný veterán, zakladatel Ústavu jazykové přípravy ve Vyškově a aktivní přispěvatel do Vojenských rozhledů a dalších časopisů. Vojenská veřejnost i obranná komunita si jej pamatuje především jako propagátora studia cizích jazyků a jako ředitele Ústavu jazykové přípravy Armády ČR, v jehož čele stál po 10 let. Vojenská kariéra Ladislava Chaloupského začala u stavebního vojska, a pak pokračovala v dlouholeté praxi učitele angličtiny, tlumočníka a překladatele. Působil v pozorovatelských misích OSN a rovněž v zahraniční misi v Iráku. Jeho zájem o jazyky jej zavedla ke studiu v americkém Lacklandu, britském Beaconsfieldu, v Marshallovém centru německém Garmisch-Parterkichenu a v Oberammergau. Je nutno připomenout i jeho dlouholeté působení v aliančním výboru NATO-BILC (Bureau of International Language Co-operation), kde jako respektovaný zástupce České republiky zanechal výraznou stopu. Do vojenského důchodu odešel v roce 2013, ale i potom byl viditelný v české bezpečnostní komunitě. Jeho příspěvky do Vojenských rozhledů se vždy setkávaly s živým ohlasem. Prosazoval myšlenku, že cizí jazyky je nutno chápat v širších souvislostech, nejen jako slepý překlad cizích slov. Často se pouštěl do diskusí o překladu anglických vojenských termínů, které se často nesprávně zaváděly do praxe. Jazykovou přípravu vždy vnímal jako jeden z nezbytných předpokladů transformace naší armády a integrace do euroatlantických struktur. Jeho přínos pro kvalitu jazykové přípravy v armádě byl nesporný a stopa jeho podílu na projektu profesionalizace Armády ČR je dodnes patrná.

Vážení čtenáři, předkládáme vám úryvek z článku publikovaného v našem časopise č.1/1921. Jedná se o příspěvek majora gen. Štábu Rudolfa Hanáka „Útočná vozba (tanky)“.  Pokračování tohot článku  si můžete  přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.      

Vážení čtenáři, předkládáme vám text z rubriky „Vojenství doma i v cizině“ publikovaný v našem časopise č. 4/1920. Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.      

Vážení čtenáři, předkládáme vám příspěvky z rubriky „Prameny k dějinám našeho vojska“ publikované v našem časopise č. 3/1920. Jedná se o rubriku, kde redakce časopisu pravidelně  soustřeďovala příspěvky pro případné bádání.   Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.      

Vážení čtenáři, předkládáme Vám článek publikovaný v našem časopise č. 4/1920. Jedná se o článek podplukovníka gen. Št. Vladimíra Klecandy „Operace československého vojska na Rusi v letech 1917–1920“.   Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.    

Luboš Dobrovský, dlouholetý člen redakční rady Vojenských rozhledů od nás odešel ve věku 87 let. Je poctou pro Vojenské rozhledy, že tak významná osobnost, jakým Luboš Dobrovský byl, pracoval na rozvoji našeho časopisu. Luboš Dobrovský byl mimořádnou osobností v mnoha ohledech. Někdejší disident, náměstek ministra zahraničí, ministr obrany, kancléř prezidenta Václava Havla, velvyslanec České republiky v Rusku, to jsou jen některé nejznámější milníky v životě Luboše Dobrovského. Do podvědomí veřejnosti, ale zejména příslušníků české obranné komunity a ozbrojených sil se zapsal jako člověk, který ctí hodnoty liberální demokracie a jemuž je svoboda, státní suverenita a obrana České republiky nade vše. Nevynechal žádnou příležitost vyjádřit svůj názor na obrannou politiku, ať ji zastřešovala politická reprezentace z levé nebo z pravé strany politického spektra. Vždy se pohyboval v blízkosti hlavních přestavitelů Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, kde z oficiální pozice poradce ministra nebo většinou neformálně, jako občan, kterému leží na srdci obrana země, srozumitelně vyjadřoval svůj názor na klíčové problémy obranné politiky a na řešení zásadních strategických otázek rozvoje ozbrojených sil. Tento přístup uplatňoval i v redakční radě Vojenských rozhledů. Časopis vnímal jako významný nástroj pro rozvoj vojenské vědy, která jak často zdůrazňoval, skomírá na pozadí nekoncepčnosti současné obranné politiky. Velmi bolestně vnímal klesající zájem hlavních představitelů resortu obrany a armády nejen o Vojenské rozhledy, ale obecně o využívání poznatků vědy a vojenské teorie při tvorbě strategických rozhodnutí. Ke každému příspěvku, který redakce obdržela, si uměl vytvořit jednoznačné stanovisko, které zřetelně a někdy i tvrdošíjně prosazoval. A i když ve svých názorech byl někdy osamělý, často se později jeho názory potvrdily. Jeho zřetelnost a jednoznačnost mu získala mnoho přátel, ale i odpůrců. Neměl rád kompromisy a vždy říkal to, o čem byl přesvědčen. V tom byl na dnešní dobu unikátní a ve svém zájmu o věc nenahraditelný. Před několika lety se nechal slyšet, že považuje otázky obrany České republiky a problémy s tím spojené za tak závažné, že považuje za svou povinnost se věnovat jejich řešení až do konce svého života. Je zřejmé, že svůj závazek vrchovatě naplnil.

  Vážení čtenáři, předkládáme vám článek publikovaný v našem časopise č.3/1920. Jedná se o článek nadporučíka Rudolfa Lounského „President o armádě“. Zde v tomto článku  autor přibližuje ideje Tomáše Garrigua Masaryka o demokratické armádě. Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.