Článek se věnuje vyhodnocení jednotlivých schopností modelové kompetence k vedení lidí pro absolventy Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Tato kompetence představuje výchozí požadavky na velitelské schopnosti pro zvládnutí nároků prvního služebního zařazení po absolvování studia na Univerzitě obrany. Cílem výzkumného šetření bylo modelovou kompetenci vymezit, strukturovat a vyhodnotit na základě zkušeností velitelů z praxe Armády České republiky. Pro získání požadovaných dat bylo využito kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření vlastní konstrukce pro dvě skupiny respondentů (velitelé-absolventi a jejich nejbližší nadřízení). Získaná data byla vyhodnocena pomocí parametrické a neparametrické statistické analýzy. Výsledky provedené analýzy prokázaly, že schopnosti definované v modelové kompetenci jsou oslovenými veliteli-absolventy Armády České republiky při každodenním velení využívány.

Článek se věnuje vyhodnocení jednotlivých schopností modelové kompetence k vedení lidí pro absolventy Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Tato kompetence představuje výchozí požadavky na velitelské schopnosti pro zvládnutí nároků prvního služebního zařazení po absolvování studia na Univerzitě obrany. Cílem výzkumného šetření bylo modelovou kompetenci vymezit, strukturovat a vyhodnotit na základě zkušeností velitelů z praxe Armády České republiky. Pro získání požadovaných dat bylo využito kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření vlastní konstrukce pro dvě skupiny respondentů (velitelé-absolventi a jejich nejbližší nadřízení). Získaná data byla vyhodnocena pomocí parametrické a neparametrické statistické analýzy. Výsledky provedené analýzy prokázaly, že schopnosti definované v modelové kompetenci jsou oslovenými veliteli-absolventy Armády České republiky při každodenním velení využívány.

Článek se věnuje vyhodnocení jednotlivých schopností modelové kompetence k vedení lidí pro absolventy Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Tato kompetence představuje výchozí požadavky na velitelské schopnosti pro zvládnutí nároků prvního služebního zařazení po absolvování studia na Univerzitě obrany. Cílem výzkumného šetření bylo modelovou kompetenci vymezit, strukturovat a vyhodnotit na základě zkušeností velitelů z praxe Armády České republiky. Pro získání požadovaných dat bylo využito kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření vlastní konstrukce pro dvě skupiny respondentů (velitelé-absolventi a jejich nejbližší nadřízení). Získaná data byla vyhodnocena pomocí parametrické a neparametrické statistické analýzy. Výsledky provedené analýzy prokázaly, že schopnosti definované v modelové kompetenci jsou oslovenými veliteli-absolventy Armády České republiky při každodenním velení využívány.

Článek se zaměřuje na představení nedávné rekodifikace soukromého práva (její východiska a inspirační zdroje, obecnou část, rodinné a dědické právo) a zejména na představení speciální úpravy týkající se příslušníků ozbrojených sil (tzv. vojenského soukromého práva). Jedná se 1) o uzavírání sňatku za mimořádných okolností (§ 667 OZ) a 2) o pořizování vojenské závěti (§ 1545 OZ). V uvedených ustanoveních se ilustrativně odráží jak ideová východiska nedávné rekodifikace (vazba k domácí a evropské právní tradici, diskontinuita s dosavadním právem i snaha o komplexnost), tak nepřímo také současný vztah k ozbrojeným silám – respekt, ocenění jejich významu i zohlednění specifik.

UO ve spolupráci s GŠ AČR akreditovala nový studijní program, jehož úkolem je připravená patřičně reagovat na požadavky vojsk v oblasti přípravy mladého vysokoškolsky vzdělaného velitele. Úkolem tohoto nového studijního programu je připravit všestranně vzdělaného, profesně a jazykově připraveného důstojníka s důrazem na uplatnění v rámci profesní kariéry. Tento nový studijní program výrazně posiluje vojenský charakter vzdělávání a schopnost pružně reagovat na potřeby Armády České republiky. Dále v oblasti vedení lidí výrazně posiluje měkké manažerské dovednosti velitele. Cílem článku je poukázat na aktuální snahu Fakulty vojenského leaderschipu Univerzity obrany optimalizovat vysokoškolskou přípravu budoucího velitele.

Smyslem následujícího příspěvku je poukázat na možnosti, jak nastavit systém ekonomického řízení rezortu MO, aby nebyl ještě více zbyrokratizován (to je zátěž každého systému), ale aby umožňoval veliteli se zdroji skutečně hospodařit (musí mít kvalitní ekonomické informace pro přijímání vojensko-odborných rozhodnutí) a aby např. také každý odborný orgán nesl plnou odpovědnost za svou oblast. Velitel odpovídá za rozhodnutí, k němuž mu odborník připraví podklad. Za odbornou činnost musí ale odpovídat odborný orgán (rozumná decentralizace pravomoci), rozhodne vždy velitel (bez oslabení pravomoci).