Článek zkoumá dopad nedávných geopolitických, ekonomických a bezpečnostních změn na schopnosti logistického zabezpečení v členských státech EU a NATO. Studie analyzuje dopady pandemie COVID-19 a ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na dodavatelské řetězce s ohledem na environmentální, sociální a bezpečnostní aspekty. Výzkumné otázky se zaměřují na identifikaci hlavních změn a posouzení jejich důsledků pro obchodní, vojenskou a humanitární logistiku. Byl zjištěn významný dopad prodlužování konfliktu na Ukrajině a ekonomických sankcí uvalených na Rusko na logistické schopnosti, na vnímání struktury dodavatelských řetězců a rizika z toho plynoucí. Dopad těchto událostí se také produkuje bídu třetích zemí a dehonestuje cíle UN SDG. Na druhou stranu byla zjištěno zlepšení připravenosti vojsk NATO a jejich vyzbrojenosti. Studie zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu se zaměřením na konkrétní hrozby pro různé typy dodavatelských řetězců se zohledněním komplexních a vyvíjejících se specifik v prostředí. V konečném důsledku tento výzkum poskytuje pohled na výzvy a příležitosti, kterým čelí logistické schopnosti v kontextu probíhajících geopolitických a environmentálních změn.

Článek na základě publikovaných informací a údajů analyzuje a vyhodnocuje některé procesy z oblasti přípravy a formování nových schopností jednotek Ozbrojených sil SR pro působení v podmínkách mezinárodního krizového managementu. V kontextu lisabonské strategie NATO STRATCON 2010 a programového prohlášení vlády SR z roku 2010 přibližuje plnění závazků Ozbrojených sil SR v této oblasti. Poukazuje na omezený zdrojový rámec rezortu obrany při zabezpečování těchto úloh. Důraz je položený na nové požadavky a priority v přípravě jednotek OS SR pro potřeby mezinárodního krizového managementu. Přibližuje změny v mandátu jejich působení a potřebu formování též nevojenských schopností v operacích, ve kterých jsou jednotky Ozbrojených sil SR nasazeny.

Zásadné zmeny v bezpečnostnom prostredí, ktoré nasledovali po odstránení bipolarity sveta, pri-niesli okrem nesporných pozitív aj negatíva, ktoré sa čoraz viac prejavujú v podobe rôznych asy-metrických bezpečnostných hrozbách. Dynamický vývoj a procesy globalizácie, spoločenskej mo-dernizácie, politickej liberalizácie a vedecko-technického rozvoja, ale tiež neriešenie globálnych problémov ľudstva a pretrvávajúca celosvetová hospodárska kríza vygenerovali mnohé negatívne sprievodné javy. Medzi najvýznamnejšie organizácie medzinárodného krízového manažmentu, ktoré sú schopné adekvátne reagovať na vzniknuté krízové situácie a realizovať nevyhnutné opatrenia spolu s Organizáciou spojených národov, Európskou úniou a Organizáciou pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe patrí i Organizácia Severoatlantickej zmluvy (NATO). Pre plnenie úloh medzinárodného krízového manažmentu využíva NATO Sily rýchlej reakcie (NRF - NATO Response Force).

Sdělení pojednává o možných formách a metodách dalšího rozvoje ochrany obyvatelstva se zaměřením na provádění opatření ochrany obyvatelstva při vyšších krizových stavech. Cílem je analyzovat možné priority, zdroje a postupy pro zabezpečení ochrany obyvatelstva ve vážných a rozsáhlých krizových situacích s využitím všech sil a schopností státu i občanů. Práce se zabývá možností vyšší efektivity opatření ochrany obyvatelstva při vyhlášení vyšších krizových stavů cestou generování doplňkových sil a prostředků a metodami pro řízení těchto opatření. Cílem práce je mimo jiné poukázat na skutečnost, že opatření ochrany obyvatelstva musí být připravována perspektivně a komplexně a musí odrážet možná rizika, včetně nadprojektových, které na teritoriu státu mohou působit.

Současným bezpečnostním hrozbám nemůže čelit žádná země osamoceně, ale pouze prostřednictvím komplexní spolupráce v rámci spolehlivých bezpečnostních partnerství. Díky tomu získala vojenská spolupráce založená na regionální bázi větší důležitost než kdykoli předtím, neboť jen tak je možné vypořádávat se s různými hrozbami a výzvami a posílit tak schopnosti krizového řízení. V roce 2010 proto Rakousko zahájilo Středoevropskou obrannou spolupráci (CEDC), aby tak podpořilo regionální bezpečnostní spolupráci a podpořilo modernizaci vojenských kapacit. O dva roky později Rakousko spoluzaložilo Iniciativu horského tréningu EU, která úzce koordinuje výcvik a vzdělávání ve spolupráci se slovinským NATO Mountain Warfare Centre of Excellence. Cílem tohoto článku je analyzovat a diskutovat současné iniciativy a možné způsoby zlepšování středoevropské bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy NATO a Rakouskem.

Bezpečnostní systém České republiky se od roku 1998 postupně profiluje do podoby, jak je v obecné rovině definován a popsán v závěrečné části Bezpečnostní strategie ČR (2015). Text článku je zamyšlením nad některými možnostmi jeho dalšího zdokonalení z hlediska současného stavu i výzev, které vyplývají z vývoje bezpečnostního prostředí a z hlediska možností, jak na ně adekvátně reagovat.

Sdělení pojednává o možných formách a metodách dalšího rozvoje ochrany obyvatelstva se zaměřením na provádění opatření ochrany obyvatelstva při vyšších krizových stavech. Cílem je analyzovat možné priority, zdroje a postupy pro zabezpečení ochrany obyvatelstva ve vážných a rozsáhlých krizových situacích s využitím všech sil a schopností státu i občanů. Práce se zabývá možností vyšší efektivity opatření ochrany obyvatelstva při vyhlášení vyšších krizových stavů cestou generování doplňkových sil a prostředků a metodami pro řízení těchto opatření. Cílem práce je mimo jiné poukázat na skutečnost, že opatření ochrany obyvatelstva musí být připravována perspektivně a komplexně a musí odrážet možná rizika, včetně nadprojektových, které na teritoriu státu mohou působit.

Cieľom článku je priblížiť pôsobenie príslušníkov Ozbrojených síl SR vo vojen­skej operácii ISAF a oboznámiť čitateľa s hlavnými faktami zapojenia sa Slovenskej republiky ako člena Aliancie do tejto operácie. V texte je načrtnutá genéza operácie ISAF ako aj genéza a štruktúra jednotlivých zložiek slovenského kontingentu. Počas svojho pôsobenia v ISAFe získali príslušníci OS SR cenné skúsenosti, vďaka ktorým zvýšili svoju odbornú spôsobilosť a dosiahli vyššiu kompatibilitu s ostatnými členmi Aliancie. V závere sú uvedené najvýznamnejšie ocenenia od koaličných partnerov za profesionálne nasadenie, odbornú spôsobilosť a odhodlanie príslušníkov OS SR pomáhať a brániť základné ľudské práva a slobody afganského ľudu a pomôcť mu prevziať zodpovednosť za seba a svoju krajinu.

Tento článek se věnuje aktuální problematice poslední doby, tj. zvládání nepokojů s etnickým podtextem. Současná situace je srovnána s historickými příklady i soudobými případy ze zahraničí. Jedná spíše o úvahy či hypotetické scénáře. Naznačené situace, jejich řešení a role ozbrojených sil v nich, předpokládají naprosté selhání státu v jeho základních funkcích, včetně selhání příslušných odpovědných složek, mezi které ale ozbrojené síly rozhodně nepatří. Jsou identifikována rizika, která s nimi mohou být spojena, včetně tzv. romské otázky. Naznačená řešení ovšem nemají oporu v současném právním řádu České republiky. Autor dochází k závěru, že zasazení armády by mělo být až tím posledním prostředkem, „ultima ratio".

Role civilně-vojenské spolupráce (CIMIC) v postmoderních válkách (operacích) vzrůstá. CIMIC je významným prvkem koordinace aktivit vojenských a civilních aktérů vojenské operace. Úkoly, které pro tuto složku vyplývají ze současné koncepce NATO, kladou šíři jejího záběru do nové dimenze. V armádách, jako je i Armáda České republiky, je nutno řešit celou řadu problémů spojených s tímto zadáním. Článek nastiňuje možný soubor činností spojených s novým přístupem k CIMIC v rámci krizového managementu v AČR a v kontextu jejího působení v rámci Aliance i pod národním velením.