Článek se zabývá povstaleckým strategickým konceptem „odporu bez vůdce“. Byl vytvořen americkým zpravodajským důstojníkem plukovníkem Uliusem Louisem Amossem. Je užíván různými aktéry a je zkoumán v kontextu povstalectví a proti-povstalectví a souvisejících problémů (extremismus, terorismus apod.). Autor tohoto příspěvku se zabývá vývojovými tendencemi a silnými a slabými aspekty této strategie (včetně odvozených konceptů, jako je „džihád bez vůdce“ apod.). Je vysvětlena jeho adaptace na moderní politickou a hybridní válku. Diskutovány jsou výzvy pro úspěšné potírání z hlediska bezpečnostní architektury (zpravodajství a agentury vymáhající právo, armáda, nestátní aktéři).

Hlavním cílem tohoto textu je identifikovat nejčastěji využíváné a nejrelevantnější indikátory vzestupu náboženského extremismu ve společnosti jakožto důležité příčiny ozbrojených konfliktů. Nábožensky motitovaný konflikt je důležitým tématem současného bezpečnostního výzkumu. Jeho prevence za použití systému včasného varování opřeného právě o dílčí indikátory je tak pro bezpečnostní komunitu velice zajímavá. Tento článek představuje vybrané metodiky a doporučení pro další navazující výzkum celé problematiky.

Článek se zabývá procesem radikalizace v ozbrojených silách ve střední Evropě, se specifickým zaměřením na ozbrojené síly ČR a na Bundeswehr. Autor konceptualizuje radikalizaci jakožto soudobou bezpečnostní hrozbu a vysvětluje specifika užití tohoto konceptu v ozbrojených silách. V článku jsou identifikovány nejvýznamnější historické odkazy a jsou v něm analyzovány a srovnány případy a trendy soudobého vývoje včetně specifik různých proudů extremismu. V závěru článku jsou obsažena možná doporučení, jak bojovat proti radikalizaci.

Text se věnuje problematice současného konfliktu v Sýrii a Iráku, který vedl až k vytvoření tzv. Islámského státu, jedné z největších bezpečnostních hrozeb sou­časného světa. Vznik tohoto kvazistátního útvaru na pozadí občanské války v Sýrii a stále ještě nevyřešeného konfliktu v Iráku je důsledkem participace velkého počtu vnitřních i vnějších aktérů. Způsob jejich participace a zejména jejich cíle se přitom často diametrálně odlišují a navzdory sporadické shodě v některých dílčích bodech je nejednotný postup lokálních a externích sil proti hrozbě Islámského státu tím hlav­ním důvodem, proč toto radikální uskupení nebylo zlikvidováno či alespoň výrazně potlačeno. Cílem textu je především vysvětlit a analyzovat hlavní motivy a cíle všech významných aktérů podílejících se na tomto konfliktu a popsat způsob, jakým se odrážejí na jeho dynamice. Díky tomu lze výrazně zvýšit přehled čtenářů v této velice chaotické, nepřehledné a často dezinterpretované situaci na Blízkém východě.

Autoři knihy analyzují využití konceptu militantní demokracie v prostoru střední Evropy, tj. Německa, Rakouska, České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Jedná se o státy, které mají zkušenost jak nacistickým, tak komunistickým režimem. Úvodní část knihy se věnuje stručnému historickému vývoji konceptů a mechanismů, které jsou a byly uplatněny proti extremistickým subjektům, následně kniha srovnává praktická opatření protiextremistické politiky jednotlivých států, jejích dílčích principů a opatření. Právě v tomto srovnání spočívá hlavní přínos knihy. MAREŠ, Miroslav - VÝBORNÝ, Štěpán. Militantní demokracie ve střední Evropě. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2013. 249 s. Politologická řada. ISBN 978-80-7325-326-4.

Článek definuje extremismus a terorismus jako možné destabilizující momenty společnosti. V příspěvku jsou rozebrány možné důvody a příčiny projevů extremismu a terorismu a je poukázáno na to, že projevy extremismu pronikají prostřednictvím konkrétních osob do struktur ozbrojených sborů a státní správy. V závěru jsou pak navrženy obecné zásady a přístupy k řešení tohoto aktuálního fenoménu současné doby.

Příspěvek se zabývá vztahem mezi politickým extremismem a vojáky ozbrojených sil České republiky z pohledu vojenského personálu. Je v něm konceptualizována hrozba přítomnosti extremistů armádě ve vztahu k demokratickému politickému režimu. Po uvedení problematiky následují metodologie, výsledky a interpretace výzkumné sociologické sondy, která byla uskutečněna v únoru a březnu 2009 v některých vojenských útvarech AČR. Jako rizikové by měly být hodnoceny zvláště informace o kontaktech s extremisty v armádě a informace o velmi rozdílných postojích ve vztahu k důležitosti tématu „extremismus v armádě". 

Problematika vztahu politického extremismu a ozbrojených sil ČR (OS ČR) je v poslední době široce diskutovaným tématem, především ve vztahu k několika odhaleným případům přítomnosti extremistů v AČR. Cílem tohoto příspěvku je identifikace hrozeb, které jsou s existencí politického extremismu spjaty ve vztahu k ozbrojeným silám ČR. Odborný zájem na stránkách Vojenských rozhledů se doposud zaměřil především na protiextremistickou politiku v rezortu obrany [1] a na její precizaci ve vazbě na sociální charakteristiku vybraných směrů extremismu [2].

Projevů extremismu je v české společnosti čím dál víc a rezort obrany nelze v tomto směru považovat za výjimku. Postup složek armády však musí adekvátně a uceleně reagovat na rizika z toho vyplývající. Velitelé by měli být seznámeni jeho strategií, vnějšími znaky a projevy. Chceme-li přijmout odpovídající bezpečnostní politiku a z ní vycházející bezpečnostní strategii našeho státu, zajišťující ochranu našich životních zájmů a realizovat ji v praxi, neobejdeme se bez znalosti bezpečnostních hrozeb a z nich vyplývajících rizik a prognózy jejich dalšího vývoje v reálném čase.

Ozbrojené síly České republiky mají podle zákona jednoznačně stanovený úkol, kterým je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení [1]. Aby tento úkol mohly ozbrojené síly v plném rozsahu splnit, musí se za stavu ohrožení státu a válečného stavu doplnit vojáky ze zálohy. Jedním z významných faktorů, jenž může doplňování nepřímo ovlivňovat a který si málo uvědomujeme, je i náboženství a s ním spojený pacifismus. Možný vliv této sociálně-politické teorie na doplňování ozbrojených sil České republiky vojáky v záloze hodnotí následující příspěvek.