Příspěvek je věnován úloze odborného periodika Vojenská mysl v reformním procesu roku 1968. Na jeho stránkách se objevily příspěvky kritizující absenci originální československé vojenské doktríny a současně přemíru nesystémových opatření založených na mocenských tlacích sovětské diplomacie a vojenské politiky. I Vojenská mysl citlivě reagovala na všeobecný proces demokratizace, který se přirozeně odrazil i v životě ČSLA. Demokratizace ozbrojených sil požadovala i větší zapojení vědecko-průmyslové základny do obranných záležitostí, stejně jako větší důraz na práci s lidským potenciálem v armádě.

Společné financování NATO již 65 let slouží k financování společných potřeb Aliance a významně tak přispívá k posilování její akceschopnosti, soudržnosti a solidarity. Zejména v období posledních několika let byla schválena a ve většině případů i implementována řada reformních opatření s cílem účelnějšího, hospodárnějšího, efektivnějšího a transparentnějšího vynakládání společných zdrojů Aliance a zavedení moderního finančního managementu. Společné financování tak je živým a funkčním systémem. Prostor pro další zlepšení však samozřejmě nadále existuje. Ambicí příspěvku je popsat úlohu společného financování NATO, jeho základní parametry a nástroje, jak se postupně vyvíjelo, a aktuální a budoucí výzvy. 

V rámci procesu adaptace Severoatlantické Aliance na výzvy vnitřního i vnějšího prostředí prochází tato organizace téměř permanentní transformací. Lisabonský summit v roce 2010 představuje další významný mezník tohoto procesu spojený s realizací významných strukturálních reforem, jejichž smyslem je posílení funkčnosti aliančních struktur při zajištění hospodárnějšího způsobu prováděných činností. Cílem příspěvku je představit rámec aliančních strukturálních reforem a jejich očekávané cíle, zhodnotit míru jejich naplnění a identifikovat zkušenosti, které mohou přispět k vytváření nejlepší praxe při provádění strukturálních změn komplexních organizací.

Podpora reforem bezpečnostních sektorů je novou koncepcí Evropské unie (EU) v bezpečnostní oblasti, která dále rozšiřuje soubor civilních a vojenských kapacit EU určených k podpoře komplexních přístupů k řešení a předcházení krizí.

Logistika se vžila a postupně se stává nepostradatelnou v celé řadě odvětví a oblastí v České republice (dále jen ČR). Dnem 1. října 1993 nastávají v souvislosti s ostatními reorganizačními změnami i změny ve vlastním systému zabezpečení AČR. Dříve označované samostatné týlové a technické zabezpečení je transformováno do nově se tvořící logistické podpory. Logistický systém AČR jako integrální součást ozbrojených sil se v nadcházejícím období přizpůsobuje složitým podmínkám činností a prostředí, v úzké návaznosti na změny strategie použití ozbrojených sil členských států Organizace Severoatlantické smlouvy, především v důsledku vývoje globálního bezpečnostního prostředí. Nepředvídatelnost vývoje současného bezpečnostního prostředí se stává stále více zřejmým rysem dnešního světa 21. století. Efektivní, hospodárné a účelné využívání vynaložených finančních prostředků společně s dosažením požadovaných a stanovených schopností představují nejvýznamnější kritéria, které rozhodují o budoucí podobě ozbrojených sil, organizačními strukturami a dislokacemi počínaje a výzbrojí a výcvikem profesionálů konče.