Většina odborníků se domnívá, že městské operace budou v budoucnu nabývat na významu, ale přestože máme k dispozici dostatek příkladů a zkušeností, stále se potýkáme s rozvojem potřebných dovedností a schopností. Vzniklé mezery jsou kombinací rozdílného zadání a snižujících se zdrojů v posledních desetiletích, obtížné přípravy a prostého nepochopení městského prostředí a škodlivých inovací – zdá se, že se vždy ocitáme na začátku. Boj v izolovaných "prizmatech odpovědnosti" vyžaduje flexibilní úkolové uskupení se všemi potřebnými prostředky po ruce a dobře připravené velitele uplatňující úkolové velení a chápající svou roli, úkol a účel akce. Zvládnutí urbanizovaného prostředí na všech třech úrovních pohybu je velmi náročný úkol a vyžaduje soustředěnou pozornost na různé aspekty, součinnost mezi aktéry a interdisciplinární výzkum a vývoj. Pro rozvoj schopností pro operace v urbanizovaném prostoru je klíčový vývoj metodologie vhodné pro zkoumání skrytých aspektů a jejich zasazení do kontextu současných aktivit a budoucího vývoje.

Zbraně se směrovanou energií využívají přesně cílenou energii k poškození cíle. Tyto zbraně využívají elektromagnetické záření, zvuk nebo subatomové částice. Cílem článku je zejména prezentace informací o současné situaci v oblasti elektromagnetických zbraní se směrovanou energií, které využívají impulsní elektromagnetické pole v pásmu radiových vln a v pásmu mikrovln. Tyto technologie se využívají pro narušení činnosti nebo destrukci elektronických a elektrických obvodů zařízení protivníka. Tím je možné narušit nebo úplně vyřadit veškerý provoz informačních, komunikačních, řídících, kontrolních, palebních a dalších elektronických prostředků.

Metoda sociomapování, tedy metoda dynamické sociometrie, je relativně novým, moderním a velmi užitečným prostředkem pro sociodignostiku lidských celků. Byla a je využívána např. v rámci zahraničních operací Armády České republiky, kdy slouží jaká nástroj diagnostický, ale může sloužit i jako prostředek pro sestavování některých skupin vojáků plnících specifické úkoly či k ověřování soudržnosti uvnitř vojenských jednotek i mezi nimi, operujícími na území Kosova, Bosny a Hercegoviny, Iráku či Afghánistánu. Podobně je možné metodu použít u jakékoliv pracovní skupiny či týmu v prostředí civilně-správní části rezortu, ale samozřejmě i mimo něj. Se základními teoretickými principy této metody i její aplikaci v AČR nás seznamuje následující studie.

Podmínkou efektivní přípravy člověka pro mimořádné události je jeho výchova. Podmínkou přípravy je v legislativní rovině existence příslušného zákona a v rovině pedagogické, biodromálně pojatá vzdělávací koncepce. [1] Článek se zabývá poměrně závažným tématem, jaké jsou právní i školské předpoklady přípravy občanů na situace, jež se výrazně odlišují od normálních životních podmínek. Čtenář má možnost seznámit se s výsledky průzkumu, který byl proveden před koncem roku 2010. Autor se domnívá, že je třeba doplnit zákonnou úpravu problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí, a to o propracovanou koncepci vzdělávání v této oblasti.

Cílem článku je přiblížit současné vnímání modularity v AČR a stanovit základní úkoly, které bude nutné splnit v rámci projektu obranného vývoje STRUKTURA, který je řešen v rámci Univerzity obrany.

Alianční organizace pro výzkum a technologie – RTO (Research and Technology Organization) zastřešuje šest technických panelů. [1] Panel systémových analýz a studií – SAS (System Analysis and Studies) má ve svém portfoliu dlouhodobou vědeckou studii (LTSS - Long Term Scientific Study) Joint Operations 2030 (JO2030), která byla uskutečňována po dobu tří let na žádost tzv. konference ředitelů národního vyzbrojování CNAD (Conference of National Armaments Directors). Co studie přinese, jaké předběžné poznatky vyplývají z účasti v tomto projektu, k jakým podnětům studie vybízí v podmínkách rezortu obrany, to je tématem tohoto článku. Cílem je přiblížit metodologii studie a objasnit proces jejího zpracování. Článek má informativní charakter a shrnuje některé předběžné poznatky a doporučení.

V práci jsou uvedeny výsledky specifického výzkumu Univerzity obrany v oblasti ekonomiky provozu a technologie malé pekárny. Prioritou je výzkum zabezpečení misí AČR vlastními pekařskými výrobky ve srovnání s jiným způsobem zabezpečení. Jsou uvedeny technické a technologické možnosti výroby chleba. Zkoumání zahrnuje rozbor moderních technologií, přístrojového vybavení pekáren a navržených konvenienčních surovin a ověřuje vhodnost výrobků chemicky, mikrobiálně a senzoricky. Hodnotí nákladovost výroby a srovnává se stávajícími způsoby jejich zabezpečení. Potvrzuje hypotézu, že v kontejnerové pekárně lze efektivně zajistit výrobu.

Dvacet let představuje úsek, který umožňuje s jistým nadhledem rekapitulovat, k čemu v různých oblastech zajišťování obrany a bezpečnosti státu do roku 2009 došlo, jaký je rozdíl mezi výchozím a soudobým stavem. Jednou z oblastí je věda, obranný výzkum a vývoj technologií.

  Vojenský technický ústav pozemního vojska ve Vyškově byl založen v roce 1978 Ministerstvem obrany jako jeho speciální, účelové pracoviště pro řešení teoretických a praktických technických a technicko-organizačních problémů spojených s pořizováním, provozem, výcvikem a bojovým použitím techniky pozemních sil. Oblasti rozvoje zkušebnictví, jako jedné ze strategicky významných oblastí činnosti podniku, je věnována maximální pozornost managementu podniku a to jak z hlediska personálního zajištění zkušeben, tak i jejich vysoké technické úrovně.