1. Úvod Jazyková příprava studentů Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně (FVT UO) je zabezpečována katedrou jazyků, jejíž hlavní náplní práce je výuka anglického jazyka v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Na rozdíl od civilních vysokých škol, kde je studium cizích jazyků zaměřeno především na zvládnutí obecného jazyka ve své části základní a v části nadstavbové pak na odbornou terminologii příslušného studijního oboru, má studium jazyka na UO svá nepřehlédnutelná specifika. Tato specifika spočívají zejména v tom, že: □ všichni studenti UO jsou povinni studovat anglický jazyk jako nejdůležitější prostředek komunikace zemí Aliance NATO, □ požadovaný stupeň jazykových znalostí je přesně stanoven kariérním řádem pro každou funkci v Armádě ČR, □ požadavky na jednotlivé stupně jazykových znalostí a dovedností vymezuje norma NATO STANAG 6001, □ každý student – budoucí vojenský profesionál – musí kromě obecného jazyka a odborné terminologie svého oboru zvládnout navíc ještě tzv. vojenskou angličtinu, tedy jazykovou oblast, v níž se prolínají aspekty obecně vojenské, technicko-odborné a vojensko-politické. Specifika jazykové výuky jsou pak reflektována i požadavky specifické jazykové zkoušky, které se studenti UO musí podrobit. Jde o zkoušky dle normy NATO STANAG 6001, která je závazná pro vojenské profesionály členských zemí NATO. Naplňování rostoucích požadavků kladených na jazykovou přípravu studentů UO je procesem náročným. V současné době je požadavkem na výstupní jazykovou úroveň absolventů bakalářského studia SLP 2222. Posluchači, kteří zahájí studium v září 2006, budou však již muset před vyřazením z UO dosáhnout úrovně SLP 3333. Důvodem k tomuto opatření je skutečnost, že absolventi UO jako budoucí vojenští a techničtí specialisté musí být schopni bezproblémově komunikovat se svými partnery z členských armád NATO o problémech obecných, politických a pracovních. Chce-li katedra jazyků plnit tyto stále vyšší nároky kladené na jazykovou připravenost studentů a absolventů UO, musí výuku jazyků maximálně přiblížit skutečným potřebám praxe. Ve srovnání s devadesátými léty se na Fakultu vojenských technologií UO hlásí v posledních letech posluchači s vyšší úrovní znalostí anglického jazyka. Stávající učební osnovy však nejsou v současné době koncipovány tak, aby tento fakt odrážely, ani aby výstupní znalost anglického jazyka odpovídala úrovni SLP 3333, kterou by podle nové jazykové koncepce měli dosáhnout studenti končící studium na FVT UO v roce 2009. Z výše zmíněných důvodů katedra jazyků FVT UO v Brně realizovala v roce 2005 projekt specifického výzkumu pod názvem „Inovace kurikula výuky anglického jazyka na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany“. Cílem výzkumu bylo získat podklady pro detailní analýzu jazykových potřeb vojenských profesionálů AČR na funkcích vyžadujících bakalářské a vyšší vzdělání, a to dotazníkovým šetřením. 2. Jazykové potřeby studentů FVT z pohledu vysokoškolských pedagogů S cílem shromáždit co nejvíce údajů potřebných pro detailní analýzu jazykových potřeb vojenských profesionálů, zejména absolventů vysokých vojenských škol, byly vypracovány dva typy dotazníků. Jeden byl distribuován na jednotlivé odborné katedry FVT UO v Brně – a to v týdnu od 10. do 13. května 2005, druhý pak v týdnu od 5. do 10. září 2005 na vybrané vojenské útvary AČR. Dotazník určený pro akademické pracovníky odborných kateder byl zaměřen na zjišťování míry používání anglického jazyka při studiu odborných předmětů na FVT UO jak pedagogy, tak posluchači; druhý dotazník určený vojenským profesionálům v praxi byl zaměřen jak na znalosti a dovednosti angličtiny, které jsou podle kariérního řádu pro výkon funkce vyžadující bakalářské a vyšší vzdělání nezbytné, tak na konkrétní činnosti vykonávané v angličtině v rámci plnění jejich pracovních povinností. Z analýzy informací získaných z dotazníků pro odborné katedry FVT UO, jež celkem vyplnilo 135 respondentů, vyplynulo, že 41,5 % dotázaných pedagogů vyžaduje od studentů studium výukových materiálů v angličtině, ale pouze výjimečně takový úkol zadává 47,4 % respondentů. Z vyučujících, kteří vyžadují studium výukových materiálů v angličtině (častěji či jen výjimečně), 82,5 % odkazuje své studenty na více zdrojů. Jako zdroje nejčastěji uvádějí internet v kombinaci s odbornou literaturou a odbornými časopisy. Na jednotlivých odborných katedrách 93,3 % přednášejících nevede přednášky ani semináře v anglickém jazyce. Pouze 6,7 % pedagogů z celého souboru dotázaných přednáší v angličtině, a to spíše výjimečně, kdy se jedná např. o výuku zahraničních studentů. Stávající stav vysvětlují respondenti nezájmem ze strany studentů a následně malou efektivitou a značnou náročností na přípravu takto vedených přednášek, a to vše při malé dotaci hodin. Na tomto místě pokládáme za užitečné zmínit skutečnost, že od kalendářního roku 2006 katedra jazyků plánuje školení učitelů odborných předmětů, kteří budou vybrané kapitoly vyučovat v anglickém jazyce. Co se týče hodnocení důležitosti jednotlivých jazykových dovedností pedagogy, u poslechu s porozuměním vyučující kladou důraz na porozumění přednášce, prezentaci a brífinku (67, 4 %). U řečové dovednosti mluvení 70,4 % pedagogů považuje za důležité, aby studenti byli schopni vyjádřit názory na problematiku své profese a diskutovat o ní s návštěvníky ze zahraničí, popsat technické nebo vojenské systémy a jejich činnosti, přednést brífink, přednášku či prezentaci, aktivně vystoupit na konferencích a seminářích. Menší důraz je kladen na schopnost diskutovat o běžných společenských tématech. U jazykové dovednosti čtení 48,1 % dotázaných klade důraz na schopnost porozumět jak technickým článkům s vojenskou tematikou, tak i vědeckým článkům s vojenskou i nevojenskou tématikou a počítačovým nebo jiným manuálům. U řečové dovednosti psaní 57 % respondentů považovalo za důležité umět připravit brífink, prezentaci či přednášku. 44,4 % dotázaných kladlo důraz na překlad z češtiny do angličtiny a z angličtiny do češtiny a 43,6 % respondentů na schopnost stručně písemně shrnout odborné články. Téměř jedna třetina pedagogů považuje za nejdůležitější pro uplatnění svých studentů v praxi znalost technické angličtiny. Avšak přibližně 2/3 vyučujících ze zkoumaného souboru klade důraz na více oblastí. Nejčastěji uváděli kombinaci obecné a technické angličtiny; obecné, technické a vojenské angličtiny; vojenské a technické angličtiny. K získaným názorům pedagogů je samozřejmě při inovaci stávajícího kurikula nutno přihlížet, nelze je však všechny plně akceptovat. Domníváme se, že znalost obecné angličtiny je pro studenty velmi důležitá – kromě jiného i vzhledem k existenci normy NATO STANAG 6001, která zjišťuje úroveň zejména jazyka obecného a jejíž plnění se od absolventů UO požaduje. Na straně druhé potřeba překladů z češtiny do angličtiny a naopak má v současné době spíše tendenci klesající. Důležitější než překlad je dovednost psát v angličtině a porozumět anglicky psanému textu. Navíc dovednost překládat texty z anglického jazyka do češtiny a naopak je dovednost velmi komplikovaná a náročná pro experty v technických a vojenských vědách. 3. Výsledky analýzy jazykových potřeb vojenských profesionálů AČR Druhý dotazník, jenž byl distribuován v září 2005 do vybraných vojenských útvarů AČR, poskytl množství údajů pro detailní analýzu jazykových potřeb vojenských profesionálů se zaměřením na potřebu praktického užívání anglického jazyka v rámci plnění jejich pracovních povinností v AČR. Tato analýza byla provedena ve spolupráci s výzkumným pracovištěm personální sekce MO v Praze, které zajistilo výběr reprezentativního vzorku vojenských profesionálů na základě přesně stanovených kritérií. K těmto kritériím patřilo např. oslovení vojenských profesionálů výhradně na funkcích vyžadujících bakalářské nebo magisterské vzdělání s adekvátním zastoupením mužů i žen, různých věkových skupin i hodností. Reprezentativní vzorek zahrnoval 41 vojenských útvarů a celkem bylo rozesláno 760 dotazníků. Návratnost dotazníků na katedru jazyků FVT UO byla 88,42 %. Dotazník zadávaný vojenským profesionálům byl zpracován takovým způsobem, aby získané informace byly relevantní zpětnou vazbou zejména pro učitele jazyků. Učitelé katedry jazyků si uvědomují, že pro efektivní výuku anglického jazyka odpovídající současným potřebám absolventů Univerzity obrany nestačí pouze učitelské vzdělání a praxe v oboru. Nepostradatelnou součástí práce vysokoškolských učitelů jazyků musí být také komunikace s odpovídajícími pracovníky rezortu a získávání cenných informací z praxe. Výzkum odhalil mnohé zajímavé skutečnosti, které budou využity pro zdokonalování obsahu i metod výuky anglického jazyka na FVT UO. Z důvodu obsažnosti dotazníku samotného i získaných informací není možné zmínit všechny výsledky. Zaměříme se na ty, které pokládáme za nejzajímavější. Přestože se v rezortu AČR v současné době zdůrazňuje potřeba znalosti cizích jazyků, a zejména angličtiny, 43 % respondentů výzkumu uvádí, že v práci angličtinu nepoužívá nikdy. Pouze 36 % používá angličtinu v zaměstnání příležitostně. Protože chceme v hodinách anglického jazyka co nejvíce simulovat řečové situace, do kterých se absolventi naší fakulty mohou dostat v reálném životě, v dotazníku jsme se soustředili vedle obecnějších otázek hlavně na získání informací týkajících se jednotlivých řečových dovedností, a to poslechu, mluvení, čtení a psaní. Dovednost poslechu s porozuměním V dovednosti poslechu s porozuměním nás kromě jiného zajímalo, jak často respondenti poslouchají přednášky, prezentace nebo brífinky a jak jsou pro ně obtížné. V rámci plnění svých pracovních povinností uvedené ústní projevy neposlouchá vůbec nebo jen příležitostně 90 % respondentů. Co se týká obtížnosti této aktivity, přibližně polovina respondentů pokládá aktivitu za spíše jednoduchou a pro druhou polovinu respondentů je poslech uvedených ústních projevů spíše obtížný až velmi obtížný. Dovednost mluvení U studentů naší fakulty s vyšší jazykovou úrovní, a zejména pak u studentů v doktorských studijních programech se na rozvoj prezentačních dovedností klade velký důraz. Praxe však ukazuje, že s připravenými přednáškami, prezentacemi nebo brífinky nikdy nevystupuje nebo vystupuje pouze příležitostně 90 % respondentů. Přesto se domníváme, že rozvíjet tyto dovednosti u studentů UO je důležité a že je pouze otázkou času, kdy se tento typ jazykových aktivit od vojenských profesionálů bude požadovat ve větší míře. Vzhledem k tomu, že vysokoškolská výuka anglického jazyka se zaměřuje také na rozvoj obecného jazyka, zajímalo nás, jestli v praxi existuje potřeba používat v mluveném projevu i obecnou angličtinu. Výsledky průzkumu ukázaly, že činnosti jako např. telefonické vyřizování běžných pracovních záležitostí, doprovod anglicky mluvících hostů a delegací nebo účast na neformálních společenských setkáních nevykonává nikdy nebo jen příležitostně 90 až 98 % dotázaných vojenských profesionálů. Dovednost čtení s porozuměním Přestože obecně je dovednost čtení s porozuměním pokládána mezi studenty naší fakulty za dovednost nejlehčí, zajímalo nás, jestli se náš odhad typů textů, se kterými se vojenští profesionálové v praxi setkávají, přibližuje realitě.Jedna z dotazníkových položek např. zjišťovala, zda respondenti při plnění pracovních povinností jsou nuceni číst manuály v angličtině. Celkem vysoké procento respondentů (30 %) se čtením manuálů zabývá několikrát za měsíc anebo několikrát za týden. Úřední dokumenty a předpisy v anglickém jazyce nečte nikdy nebo čte pouze příležitostně 83% dotázaných . Protože používání komunikačních technologií je v současnosti samozřejmou součástí i vojenského života, zeptali jsme se také na častost čtení e-mailů a faxů. Šetřením bylo zjištěno, že je v anglickém jazyce nikdy nečte nebo čte pouze příležitostně 80% respondentů. Vzhledem k tomu, že jsme vzdělávací institucí terciárního vzdělávání univerzitního typu, zajímalo nás, jestli se vojenští profesionálové, absolventi vysoké školy, v praxi zabývají čtením vědeckých článků v angličtině. Nikdy je nečte nebo je čte jen příležitostně 87 % respondentů. Dovednost psaní Výsledky průzkumu ukázaly, jak málo je využívána produktivní řečová dovednost psaní v praxi. Dotázaní uvádějí nejčastěji jako potřebnou jazykovou aktivitu psaní formálních a neformálních faxů, e-mailů a telegramů, ale i to jen 15 % z nich. Úřední vojenské dopisy nikdy nepíše nebo píše pouze příležitostně 95 % dotázaných;formální a neformální dopisy nikdy nepíše nebo píše pouze příležitostně 92 % respondentů; krátká služební hlášení nikdy nepíše nebo píše pouze příležitostně 98% respondentů. Zájem o výuku angličtiny pomocí počítače Jako univerzitní pracoviště máme zájem vytvářet optimální podmínky pro zdokonalování se v jazyce jak pro studenty, tak pro pracovníky stálého stavu. V současné době rapidního rozvoje komunikačních technologií se pro výuku jazyků otevírají mnohé nové metody. Proto nás zajímalo, jestli by o zdokonalování se v anglickém jazyce měli vojenští profesionálové, většinou absolventi bývalé Vojenské akademie, zájem. Velký zájem o výuku anglického jazyka přes počítač vyjádřilo 20% respondentů, neutrální postoj byl zaznamenán u 23 % dotázaných, avšak nezájem a naprostý nezájem o tento způsob zdokonalování se v anglickém jazyce projevilo celkem 57% respondentů. Výuka anglického jazyka s použitím počítače není jediným a ani ideálním způsobem, jak se zdokonalovat v jazyce, má však ale i mnoho výhod. Zájemci se mohou věnovat učení tehdy, kdy jim to časově vyhovuje, mohou si vybrat výukové materiály odpovídající obtížnosti i tematického zaměření a mohou pracovat svým vlastním tempem. Navíc, pokud zájemci mají možnost používat počítač s přístupem na internet, jejich učení se jazyku je většinou možné realizovat bezplatně. Znalost anglického jazyka předepsaná pro systemizovaná místa Ze 672 oslovených vojenských profesionálů na funkcích vyžadujících bakalářské a vyšší vzdělání nemá 21 % z nich předepsanou žádnou úroveň znalosti anglického jazyka dle normy NATO STANAG 6001. Požadovanou jazykovou úroveň z anglického jazyka SLP 1111 dle normy NATO STANAG 6001 uvedlo 37 % respondentů, SLP 2222 uvádí 34 % dotázaných. Požadavek na jazykovou úroveň SLP 3333 má pro svou funkci předepsáno pouze 5,4 % dotázaných. Z uvedených údajů je patrné, jak velké rozdíly jsou v současnosti mezi požadavky praxe a požadavky Ministerstva obrany ČR na výstupní jazykové znalosti absolventů Univerzity obrany ( SLP 3333). 4. Závěr Výsledky rozsáhlé analýzy potřeb naznačují, že v současné době angličtinu pro výkon svého vojenského povolání potřebuje v praxi pouze nízké procento dotázaných. Následná diskuze na katedře jazyků FVT UO v Brně o promítnutí výsledků analýzy informací získaných oběma dotazníkovými šetřeními do nového kurikula výuky anglického jazyka vedla k těmto praktickým závěrům. Vyšší vstupní úroveň znalostí anglického jazyka u studentů prvních ročníků FVT UO (od roku 2006 na úrovni SLP 2222), jakož i rostoucí nároky na jejich jazykové znalosti při ukončení bakalářských studijních programů (od roku 2009 STANAG 6001 SLP 3333), vyvolávají následující potřebu změn obsahu učebních osnov předmětu anglický jazyk: ■ Věnovat ve výuce více pozornosti technické a vojenské angličtině. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že se na FVT UO anglický jazyk vyučuje v heterogenních skupinách, jež tvoří studenti nejrůznějších specializací, je řešení otázky, co vlastně z technické a vojenské angličtiny do výuky zařazovat, pro učitele mimořádně obtížné. Výsledky dotazníkového šetření totiž mj. ukázaly, jak složité je specifikovat oblast slovní zásoby společnou většině technických oborů. Potřebná proto bude užší spolupráce katedry jazyků s odbornými katedrami, např. při výběru učebních textů v rámci specializací, při tvorbě terminologických slovníčků apod. Jednou z možností, jak tento typ výukových materiálů prezentovat studentům, je formou elektronických materiálů na studijním portálu UO. ■ Kvalitně připravit školící semináře pro učitele odborných kateder, kteří zamýšlejí zahájit výuku vybraných částí předmětů v angličtině. ■ Jasně a srozumitelně zformulovat požadavky na výstupní znalosti a dovednosti po semestrech v souladu s požadavky na zkoušku dle normy NATO STANAG 6001 a rovněž s potřebami odborných kateder i praxe. Protože v současné době je koncepce jazykové přípravy v rezortu obrany promýšlena samotným zřizovatelem Univerzity obrany, předpokládáme, že i z jeho strany se nám dostane vhodných rad, doporučení a podpory k maximálnímu zefektivnění výuky jazyků na naší univerzitě.

Intenzivní veřejná diskuze týkající se omezení výkonu branné povinnosti, která v České republice probíhala v letech 2000 až 2005, ukázala, že v povědomí české společnosti se otázka povinných osobních úkonů občana v odvětví obrany redukuje pouze na brannou povinnost. Ve skutečnosti je však tato oblast daleko složitější, a máme-li např. potřebu srovnávat v této oblasti jednotlivé státy Aliance, je třeba si tuto oblast systematizovat, jak to např. činní tento příspěvek.

Po druhé světové válce se rozhodujícím religiem Západu stávají média. Média přebírají řadu aspektů role tradičních náboženství: nabízejí symboly, interpretují svět, předkládají podmanivé příběhy, ovlivňují styl myšlení a chování lidí, vytvářejí sítě, nabízejí společenskou zkušenost, sdílejí témata. Jsou také, a především, arbitry pravdy – reálné a důležité je to, co lidé viděli „na vlastní oči“ v televizních zprávách. Média všeho druhu jsou nervovým systémem informační společnosti. Obemykají a spojují prakticky všechny sektory společnosti..., bez možnosti mediální rezonance má jakýkoliv společenský jev i myšlenka mizivou naději na dosažení společenského vlivu.Tomáš Halík, z přednášky v Oxfordu, 2001

Úsilí o dosažení převahy v rozhodování je charakteristické pro operace všeho druhu. Článek, jehož autorem je dr. Dave Sloggett, byl uveřejněn v č. 48/2005 časopisu Jane’s Defence Weekly.

Právě v době, kdy se Západ začíná hlouběji zajímat o problémy boje proti nadnárodnímu protivníkovi, se tento soupeř zásadně změnil. Proměnil se v nepřítele trans-dimenzionálního, volně se pohybujícího mezi skutečným a kybernetickým prostorem. „Geriloví bojovníci“, teroristé či „povstalci“ začali spojovat aktivity v reálném světě (městská gerila, džungle) s aktivitami ve světě kybernetickém. Vznikají tak mnohem odolnější, velmi sofistikované, kombinované a rozptýlené sítě. Autorem článku, zabývající se tímto novým světovým fenoménem, je plk. v záloze Thomas Hammes, námořní pěchota USA. Článek byl uveřejněn v č. 4/2005 časopisu Jane's Defence Weekly. Zkráceno a red. upraveno.

  Zpravodajské služby Čínské lidové republiky jsou stále aktivnější, a to v celém světě, kde údajně působí 30 000 čínských vyzvědačů, zabývajících se získáváním ekonomických, průmyslových a vojenských zpravodajských údajů, jakož i sledováním Číňanů žijících v zahraničí, přičemž používají dokonale promyšlených metod a účinných prostředků. Zpravodajské služby Čínské lidové republiky jsou odborníky hodnoceny jako vysoce účinné, což je dáno třemi faktory: ■ nejdůležitějším je politická vůle: vedení státu poskytuje zpravodajským službám potřebné prostředky a je ochotno se smířit i s jejich neúspěchy, ■ skutečnost, že se čínské zpravodajské služby opírají o rozsáhlou čínskou diasporu v zahraničí. Každý čínský občan je potenciálním agentem, především tehdy, když jeho rodina žije v Číně, takže je snadné vykonávat na něho nátlak zdůrazňováním jeho osobního zájmu o rodinu, aby byl ochoten spolupracovat, ■ všechny čínské zastupitelské úřady, obchodní, kulturní a sportovní skupiny, cirkusy apod. působící v cizině mohou mezi svými členy mít pracovníky zpravodajských služeb. Za priority zpravodajských služeb jsou považovány dva úkoly: a) monitorovat v cizině i uvnitř vlastní země všechny, kdo mohou být považováni za opozici: intelektuálové, umělci, členové různých sdružení aj., b) získávat maximum zpravodajských údajů z různých oborů technologie, což umožní rozvíjet čínské hospodářství beze ztráty času a peněz na drahé výzkumy a pokusy, tj. okopírovat vše, co již existuje. Jsou vytěžovány všechny oblasti, od strategické výzbroje až po metody moderního zemědělství. Kromě těchto dvou prioritních úkolů vedou čínské zpravodajské služby tajné operace v zájmu čínské mocenské špičky: neutralizovat opozici, podporovat povstalecká hnutí ve spřátelených zemích, provádět dezinformaci. Známé úspěchy čínských zpravodajských služeb jsou značné. V osmdesátých létech byly získány plány miniaturních jaderných hlavic W-88 určených pro rakety Trident (USA). Čínský „krtek“ pracoval uvnitř CIA po třicet let, než byl zatčen na základě výpovědi přeběhlíka. Čína je přeborníkem v padělání všeho, od luxusních výrobků, přes náhradní díly pro automobily a letadla, až po informatiku. Předměty zvláštního zájmu čínského zpravodajství: - technologie pro dvojí (vojenské i civilní) použití, - vyspělá technologie, včetně raketové, kosmické, laserové, letecké, lodní a informační, - evropský globální polohový systém Galileo. Výzvědnou činností se zabývají: ■ čínští turisté pověření určitými úkoly, ■ čínští studenti vysokých škol předem vyškolení tak, aby věděli, jaké údaje mají získávat a kde je lze zjistit (studenti jsou vysíláni do zahraničí ke studiu speciálních oborů, např. pronikání do počítačových systémů), ■ Číňané usídlení v zahraničí, ■ speciálně vycvičení vyzvědači, včetně vojenských, pracující pod různým krytím, např. jako zaměstnanci restaurací, ■ profesionální hackeři snažící se pronikat do tajných bází dat. Pro pochopení, jak fungují čínské zpravodajské a bezpečnostní služby, je nutno porozumět některým okolnostem. Studenti a vědci zapojení do určitých úkolů zpravidla nejsou příslušníky „služeb“. Jsou to agenti najímaní vzhledem ke svým schopnostem „náborovými důstojníky“ na čínských vysokých školách. Potom jsou „řídícím důstojníkem“ vysíláni do institucí považovaných za „užitečné objekty“, tj. tam, kde se podle názorů čínských činitelů (po předběžném studiu) nacházejí hledané informace. Po splnění svého úkolu se zpravidla navracejí do Číny a pokračují ve své civilní kariéře. Pouze někteří z nich, pokud si to přejí a pokud splňují nezbytné bezpečnostní požadavky, vstoupí do „služeb“ jako jejich pracovníci. Stanou se analytiky ve své odbornosti. Útěky čínských zpravodajců jsou řídké. Naproti tomu je většina analytiků školena na místě a nikdy neodejde ze země. Náboroví a řídicí důstojníci jsou pracovníky služeb, vyškolení pro vyhledávání agentů. Někteří řídicí důstojníci jsou vysíláni do ciziny buď pod diplomatickým krytím, nebo jako „tajní pracovníci“. Krytí, které chrání jejich aktivity, může být velmi rozmanité, od žurnalistiky až po restaurace. Jejich hlavní úloha nespočívá v tom, aby sami získávali zpravodajské údaje (což by poškozovalo jejich krytí), nýbrž spočívá v řízení sítě agentů, kteří jim přinášejí získané informace, a v tom, že tyto informace zasílají „centrále“ buď šifrovaným spojením, nebo jako diplomatickou zásilku, nebo jiným způsobem tajné dopravy. Řídící důstojníci mohou rovněž plnit úkoly krátkého trvání, jako je doprovod nějaké delegace anebo turistů, aby sledovali, zda jejich členové řádně konají práci, která jim byla uložena, a především zda nezamýšlejí uniknout (riziko úniku je všeobecně malé, protože tlaky na rodinu ponechanou v Číně mají odstrašující účinek). Existují také pracovníci pověření specifickou akcí. Jejich úkolem mohou být klasické operace tajné války: utajené spojení, infiltrace, exfiltrace, průzkum, atentát, sabotáž, výcvik, zabezpečení atd. Tito pracovníci jsou zpravidla specializováni pro jednu oblast akce a během nějaké operace znají pouze tu část úkolu, která se jich týká. Na příklad osoba, která provádí průzkum objektu, je jiná než osoba, která do něho potom pronikne. Materiál potřebný pro nějakou akci dodává zásobovač, který neví, k čemu bude sloužit. Toto rozčlenění je daní za bezpečnost. Zpravodajská soustava působící v zahraničí je doplněna monitorováním a vytěžováním cizinců pobývajících v Číně. Přestože používané metody často hraničí se směšností vzhledem k poznatkům které lze získat, některé důvěřivé osoby se nechají zavléci do hry. Cizinci jsou usměrňováni do ubytovacích zařízení a hotelů pro ně vyhrazených, což usnadňuje jejich monitorování technickými prostředky i agenty: téměř všichni čínští průvodci jsou informátory policie, nemluvě o nabízených zábavních podnicích jako jsou herny, masážní salony, nevěstince apod. U těchto podniků je nutno zdůraznit úlohu, kterou hrají jisté tajné a dokonce mafiánské organizace (tzv. triády) spolupracující se státními orgány jak v Číně, tak v cizině. Kongresy a jiné mezinárodní akce uskutečňované v Číně jsou rovněž příležitostí k získávání maxima informací. Obsah přenosných počítačů účastníků vědeckých kongresů je okopírován bez vědomí jejich majitelů. Všechny dokumenty ponechané bez dohledu (v hotelovém pokoji, v šatnách restaurací, v trezorech hotelů a při tranzitu na letištích) jsou soustavně kopírovány. Organizace čínského zpravodajství Za všechny čínské bezpečnostní a zpravodajské služby je odpovědný „koordinátor bezpečnostních služeb“. Ministerstvo veřejné bezpečnosti odpovídá za vnitřní bezpečnost, za policii, za střežení hranic a za správu pracovních táborů. Má 3 800 000 příslušníků, k nimž je nutno přičíst 1 200 000 příslušníků lidové policie. Šéf mezinárodního oddělení tohoto ministerstva (který je zároveň ředitelem čínské pobočky Interpolu) kontroluje vstupy a výstupy internetu do Číny a z Číny, s úkolem zabránit hanobení režimu, bojovat proti separatistickým tendencím, zabraňovat úniku státních tajemství, šíření pornografie a působení hackerů. Dovoz veškerých materiálů a přístrojů informační bezpečnosti musí být schválen ministerstvem. Národní a mezinárodní ekonomický tisk je pod přímým dohledem vládního úřadu, aby se cizincům zabránilo získávat informace, které nebyly předběžně vytříděny státními orgány. Ministerstvo státní bezpečnosti je pověřeno obranným zpravodajstvím a získáváním zpravodajských údajů v Číně i v zahraničí. Má 50 000 pracovníků, z nichž 7000 působí v jeho sídle v Pekingu. Přibližně 30 000 pracovníků působí v zahraničí, kde jsou rozptýleni v čínské diaspoře a rozděleni do poboček a filiálek. Nejznámějším krytím jsou tiskové agentury, Sdružení přátel čínského lidu, Čínské mezinárodní investiční sdružení, letecká společnost a polytechnologická společnost. Studenti vyslaní na zahraniční vysoké školy a do různých společností působí rovněž jako zpravodajští agenti. Pracovníky diplomatických zastoupení jsou pouze Číňané (od velvyslance až po zahradníka), což znemožňuje únik informací. Ozbrojené síly mají svou zpravodajskou službu, jíž jsou podřízeni vojenští přidělenci při různých vyslanectvích. Vojenská zpravodajská služba řídí také zpravodajství pomocí elektronických prostředků a vojenskou policii.Ústřední výbor Čínské komunistické strany má vlastní zpravodajské a bezpečnostní orgány: oddělení vyšetřování, oddělení mezinárodních vztahů, jemuž je podřízen ústav mezinárodních vztahů (ve skutečnosti však zpravodajská škola pro všechny pracovníky, kteří budou následně rozděleni do různých zpravodajských orgánů) a oddělení pro zvláštní úkoly, jehož posláním je bezpečnost strany. Čínské tajné služby se věnují četným aktivitám v zahraničí. Přitom jsou podporovány obezřetností vlád, které se neodvažují příliš protestovat vzhledem k ekonomickým možnostem Číny. Pouze USA projevují jistou rozhodnost, avšak Washington potřebuje Peking vzhledem k problémům týkajícím se Severní Koreje a vzhledem k tomu, že Čína je spojencem ve válce proti terorismu islámského původu. Kromě toho jsou USA rozsáhle zaměstnány chaotickou situací na Blízkém s Středním východě. A ostatně, špionáž není aktivitou výlučně čínskou. Všechny země, které provádějí soustavnou mezinárodní politiku, se zcela logicky věnují zpravodajství, jež umožňuje dělat to, co zakazuje oficiální diplomacie.  

Devadesátá léta představují počátek formování nového systému mezinárodních ekonomických a politických vztahů, nahrazující systém existující v období od roku 1945 až do počátku 90. let minulého století, který se vyznačoval soupeřením dvou světových velmocí SSSR a USA. V důsledku geopolitických změn pak na přelomu tisíciletí došlo k výraznému zeslabení politických, ekonomických a vojenských pozic Ruské federace (RF), nástupnického státu bývalého Sovětského svazu. Oslabené mezinárodní postavení Ruska coby světové velmoci je navíc podlamováno výrazným ekonomickým propadem a rozkladem historicky vytvořené struktury společensko-ekonomických a vojensko-politických vztahů. Proto bylo pro vládnoucí struktury RF životně důležité ihned od prvních dnů procesu přeměny Ruska jako bývalého krajně militarizovaného státu v nový demokratický stát přistoupit k hluboké reformě celé ekonomiky, včetně jejího vojenského segmentu – obranného průmyslového komplexu (OPK).

Ve Vojenských rozhledech č.4/2005 byl zveřejněn článek pana Pernicy „Systém plánování, programování a rozpočtování (a mlácení prázdné slámy?)“, který je prolínán zavádějícími tvrzeními, vrhající špatné světlo na některé pracovníky současného i bývalého managementu Ministerstva obrany, a který je podán ve formě, přesahující základní pravidla seriozního vedení polemiky v odborném časopise. Proto, i když nejsem zastáncem konfrontačního pojetí přes veřejná media, jsem nucen reagovat. Předesílám, že jde o moje osobní vyjádření, a že jsem si vědom toho, že mi nepřísluší komplexně hodnotit činnost managementu MO. Jako dlouholetý aktér kritizovaného tématu, jemuž jsou v článku pana Pernicy podsouvány některé nepravdy, nemohu připustit matení odborné veřejnosti a pokusím se uvést vše na správnou míru.

Odpovědět správně na velitelovy zpravodajské potřeby a požadavky je pro každého zpravodajce v jakýmkoliv typu konfliktu jen málokdy snadné. Informace požadované velitelem v mírové nebo podpůrné operaci jsou zřetelně odlišné od typů informací, které velitel vyžaduje v bojové operaci. To uvádí jak odborná směrnice Zpravodajská činnost, tak i poznatky ze zkušenosti sil, které byly v takovéto operaci zasazeny.

Vedení operací v urbanizovaném prostoru nedovoluje využívat všech technologických výhod, proto vyžaduje důkladný rozbor nových nároků, požadavků na vybavení, výstroj a výzbroj „vojáka 21. století“ (městského bojovníka). Především půjde o nové materiály, některé již jsou k dispozici, jiné se zatím připravují.