Způsob vedení moderních rozsáhlých bojových operací se vyznačuje stále častějším a rozmanitějším využíváním bezpilotních vzdušných prostředků integrovaných do systému velení, řízení, výpočetní techniky, spojení, zpravodajství, sledování a průzkumu (C4IRS). Tyto letouny jsou jedním z nejdůležitějších typů zbraní v moderních rozsáhlých bojových operací. Každý, kdo disponuje technikou schopnou zpracovat nejnovější informace z terénu a bezpečně je předat velitelskému středisku, má velkou výhodu a šanci způsobit velké škody jednotkám nepřítele, jejichž cílem je zabránit dalšímu operačnímu působení. Důležité je, že UAV musí mít určitý stupeň vlastní ochrany spočívající v možnosti výběru místa působení, průzkumu a ústupových cest. Článek představuje možnosti využití UAV pro různé úkoly v rozsáhlých bojových operací a také případovou studii jejich využití v předchozích moderních ozbrojených konfliktech.

Článek předkládá přehled vývoje přístupu Armády České republiky (AČR) k ochraně životního prostředí v kontextu environmentální legislativy od roku 1989 do současnosti. S využitím metod analýzy, syntézy a komparace české, evropské a alianční environmentální legislativy vytváří dosud nepublikovaný přehled v oblasti ochrany životního prostředí a jejího zapracování do vnitřních předpisů a právních aktů Československé lidové armády, Československé armády a AČR. Článek přináší soubor výstupů graficky zobrazujících aktivitu v environmentální oblasti s vnitřními souvislostmi mezi civilní legislativou, požadavky EU a NATO v chronologickém sledu. Práce přichází k závěru, že rok 2000 představuje milník, od něhož je přístup k ochraně životního prostředí pozorován jako stagnační. Za důvody stagnace shledáváme obavy velitelů nad negativním vlivem „ekologického přístupu“ k výcviku vojsk a nedostatek osvěty v oblasti environmentálního vzdělávání resortu obrany.

Ačkoli je v současné době úroveň celkové chemické biologické, radiologické a jaderné hrozby (CBRN) ve světě považována za nízkou, je patrný trend rostoucích obav z CBRN terorismu. Různé teroristické skupiny projevují zájem o použití materiálů CBRN k narušení globálního řádu a ekonomiky. Motivace a faktory, které ovlivňují potenciální využití prostředků CBRN při teroristických útocích, vyplývají ze skutečnosti, že prostředky CBRN potenciálně způsobují vysokou úmrtnost a mohou mít vážné následky. Velké množství potenciálních materiálů dvojího užití (vojenského a civilního) společně se zaváděním nových technologií do užívání umožňuje jejich využití pro útoky s využitím prostředků CBRN a vytváří širokou škálu nových potenciálních teroristických (a vojenských) hrozeb. Tento článek přináší obecný přehled minulé a současné situace v oblasti CBRN terorismu, představuje některé z aktuálně rozšířených nových technologií, které lze využít pro útoky s využitím prostředků CBRN, a analyzuje největší potenciální hrozby plynoucí z rizik v oblasti CBRN.

Cílem tohoto článku je vymezit leadership jako požadovaný proces Armády České republiky. Za tímto účelem je identifikována podstata vojenského leadershipu hledáním podobností a rozdílností v jednotlivých teoretických konceptech (školách) leadershipu, včetně přístupů u vybraných aliančních armád. Na základě analýzy současného stavu řešené problematiky jsou stanoveny složky leadershipu, vazby mezi nimi a vymezeny obecné požadavky na jeho uplatňování. V souladu se získanými poznatky následuje navržení obecného modelu leadershipu Armády České republiky.  

Článek popisuje inovativní pohled na možný metodický proces přístupu a ochraně proti dezinformacím. Stále narůstající digitalizace a využívání kybernetického prostoru pro šíření veškerého druhu dat a informací poskytuje uživatelům neoddiskutovatelné množství výhod spojených s rychlým přístupem, distribucí nebo sdílením aktuálních sdělení. Tento vývojový trend však recipročně generuje také množství souvisejících hrozeb, kterým je nutné čelit. Klíčovou úlohu zde hraje vlastní odolnost a účinné nástroje vůči informačním kampaním a informačnímu působení všech relevantních aktérů. Vlastní kritické myšlení a nastavené procesní mechanismy související s přístupem k informacím pak představují těžiště celkové odolnosti proti tomuto typu bezpečnostních hrozeb. Předkládaný metodický proces tak může pomoci širokému spektru čtenářů rozšířit pohled na komplexitu problému a částečně minimalizovat související bezpečnostní rizika.

Článek se zabývá výkladem pojmu „ozbrojené síly“ v kontextu platného právního řádu České republiky. Autoři navrhují rozlišovat ozbrojené síly v institucionálním pojetí a ve funkčním pojetí. Podstatou řešení je interpretace § 3 odst. 1 zákona o ozbrojených silách (č. 219/1999 Sb.) ve funkčním pojetí, tj. tak, že ozbrojené síly chápe včetně vojáků zařazených v rámci Ministerstva obrany, ve vojenských školách, ve Vojenské policii a ve Vojenském zpravodajství. Dalším řešením by mohlo být doplnění zákona o ozbrojených silách o odstavec: „Ustanovení o příslušnících ozbrojených sil se přiměřeně použijí i na vojáky v činné službě služebně zařazené v ministerstvu, ve vojenských školách, ve Vojenské policii a ve Vojenském zpravodajství.“ Cílem článku je iniciace odborné diskuse o předmětné problematice, a také naznačení směrů, jak by bylo vhodné věc řešit.

Cílem článku je identifikovat závislost vojenských výdajů a vybraných ekonomických determinantů na příkladu zemí V4, v letech 1999–2020. Jako ekonomické determinanty jsou vybrány: velikost hrubého domácího produktu, míra inflace, dluh a deficit vládního sektoru a nezaměstnanost. Korelační analýza prokázala očekávaný vztah mezi hrubým domácím produktem a vojenskými výdaji Maďarska a zejména Polska. Vztah mezi vojenskými výdaji a nezaměstnaností byl potvrzen u Polska, Maďarska a Slovenska, očekávaný vztah mezi vojenskými výdaji a vládním dluhem u České republiky. Lineárně regresní model potvrdil pozitivní vliv hrubého domácího produktu na vojenské výdaje v případě Polska, vliv nárůstu vojenských výdajů vlivem zvyšující se inflace u Maďarska a negativní vliv narůstající zadluženosti státu v případě České republiky. Výsledky zároveň nepotvrdily uniformitu faktorů ovlivňujících velikost vojenských faktorů u analyzovaných zemí V4.

Příspěvek představuje multikriteriální analýzu (MCA) jako jeden z velmi užitečných analytických nástrojů a metod, jež pomáhají spojeneckým politickým činitelům a vojenským stratégům přehodnotit novou roli a poslání Aliance v Africe jako jižním sousedovi NATO a EU, který má velké možnosti pozitivně či negativně ovlivnit evropskou a euroatlantickou bezpečnost. Cílem příspěvku je tedy pomocí MCA zdůraznit význam Afriky pro geopolitiku NATO a to, co by měly členské státy podniknout, aby se zapojily do konkurenčního závodu ve zbrojení a přítomnosti v severoafrickém a sahelském regionu proti rostoucím ruským a čínským ekonomickým a vojenským zájmům.

Článek se věnuje problematice poznávací pyramidy a možnému využití zpravodajské analýzy v kontextu získání porozumění a moudrosti uživatelů informace za použití této pyramidy. Poznávací pyramida je používaná k definicím pojmů data, informace, znalost, porozumění a moudrost, které tvoří jednotlivé úrovně pyramidy. Příspěvek se pokouší diskutovat o pojmech v různých modelech pyramidy. Stručně popisuje zpravodajství v kontextu využití zpravodajské informace pomocí poznávací pyramidy. Zpravodajská informace je zvláštní druh znalosti. Tento článek se také snaží prozkoumat, jak lze vysvětlit tvorbu zpravodajské informace pomocí modelu poznávací analytické pyramidy.

Odborný časopis Vojenské rozhledy byl založen v roce 1920. Jeho vydávání bylo dvakrát přerušeno, ale po obnovení pokračuje doposud. Cílem článku je zhodnocení významu časopisu na rozvoj vojenské a bezpečnostní teorie a praxe a zamyšlení nad jeho možnou budoucností. Zvýšená pozornost je věnována zaměření časopisu v době první republiky. Článek se věnuje i pokusu o vydávání Vojenských rozhledů v době druhé světové války a neúspěšným snahám na jeho obnovení po roce 1945. Text článku se rovněž věnuje okolnostem vydávání a zaměření časopisu Vojenská mysl, který nahradil Vojenské rozhledy v období 1950–1991. Časopis pod původním názvem Vojenské rozhledy je od roku 1992 nepřetržitě vydáván doposud. Autor ve své analýze dospěl ze závěru, že i přes změněné podmínky, které obecně ztěžují vydávání odborných časopisů, je místo Vojenských rozhledů v českých podmínkách nezastupitelné.