Vážení čtenáři,

poprvé za období platnosti zákona o ozbrojených silách se podařilo připravit ucelenou koncepci výstavby Armády České republiky (AČR), která prošla v uplynulých dvaceti letech zásadní proměnou. Do roku 1999 byl kladen důraz na schopnosti zabezpečující individuální obranu státu a po vstupu do NATO byla výstavba schopností podřízena potřebám kolektivní obrany. V procesu transformace na plně profesionální síly po roce 2004 se AČR orientovala na posilování schopností nezbytných pro nasazení v zahraničních operacích. Zpracování dlouhodobého koncepčního dokumentu bylo pro AČR nezbytné.

Koncepce výstavby AČR 2025 (dále jen Koncepce) byla zpracována týmem odborníků z Generálního štábu AČR a v součinnosti s bezpečnostní komunitou České republiky v průběhu posledních dvou let. Koncepce byla projednána a schválena vládou ČR v souladu s § 6 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

Koncepce představuje základní strategický dokument AČR, který úzce navazuje na Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, schválený Vládou v červnu 2015. Cílem Koncepce bylo stanovit rozsah a způsob dosažení konkrétně identifikovaných schopností, které jsou nezbytné ke splnění politicko-vojenských ambicí ČR a všech úkolů a závazků Armády České republiky do konce roku 2025.

V souladu se základními životními zájmy České republiky je Armáda ČR prioritně připravována k obraně svrchovanosti a územní celistvosti ČR nasazením všech sil a prostředků včetně využití branné povinnosti. Požadované schopnosti Armády ČR, vycházející z principu kolektivní obrany v rámci Aliance, musí umožnit její plnohodnotné působení jako součásti mnohonárodních koaličních sil, převážně v rámci uskupení NATO a EU. Armáda může být použita v operacích na prosazení, podporu a udržení míru, v humanitárních či záchranných operacích zajišťovaných v rámci NATO, EU, OSN a dalších mezinárodních organizací a pro kolektivní obranu území svých spojenců podle článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Armáda je dále připravována k použití při střežení objektů důležitých pro obranu státu, k podpoře plnění úkolů Policie ČR a k podpoře Integrovaného záchranného systému. Zvláště asistence Policii ČR v souvislosti s migrační krizí dnes nabývá na důležitosti.

Koncepce vychází z bezpečnostních zájmů a principů zajištění obrany zformulovaných v národní legislativě, Bezpečnostní strategii České republiky, Obranné strategii České republiky, Dlouhodobém výhledu pro obranu 2030 a v mezinárodních smlouvách. Ve svých východiscích i závěrech bere v úvahu, kromě dlouhodobých trendů, aktuálně se zhoršující bezpečnostní prostředí – pokračující napětí na východní a jižní hranici Aliance a migrační krizi.

Koncepce zohledňuje a svými závěry reaguje na dlouholetou zanedbanost rezortu obrany resp. Armády České republiky, o které byla vláda informována v rámci Zprávy o zajištění obrany ČR za rok 2014. Již dnes můžeme konstatovat jednoznačně pozitivní trend a pokrok při zvyšování schopností Armády České republiky i celého rezortu obrany. Myšleno je tím například:

• doplňování jednotek AČR potřebným vybavením a materiálem (neprůstřelné vesty, munice...);
• úspěšnou certifikaci 4. brigády rychlého nasazení podle standardů NATO;
• příspěvky AČR do aliančních a unijních operací;
• zvyšující se zájem mladé generace o službu v armádě, což dávám právě do souvislosti se zlepšující se situací AČR;
• probíhající úpravu „obranné legislativy“, ve vazbě na Koncepci tím myslím především novelizaci Zákona o vojácích z povolání, vedoucí k zatraktivnění povolání vojenského profesionála. Patří sem samozřejmě i novela Zákona o ozbrojených silách, jejíž projednávání je v závěrečných fázích.

Koncepce bude naplňována ve dvou krocích, milnících: milník 2020 a milník 2025.

První milník bude zaměřen na doplnění a stabilizaci personálu včetně posílení role aktivních záloh, náhradu vojenské techniky, která je na konci životního cyklu (namátkou bitevních vrtulníků, mobilních radiolokátorů) a doplnění operačních rezerv – zejména munice, ale i dalšího materiálu.

Druhý milník bude zaměřen hlavně na modernizaci stávající techniky či na její obměnu v závislosti na ukončování životního cyklu – půjde zejména o náhradu bojových vozidel pěchoty (BVP 2), modernizaci letištní infrastruktury či pontonových mostů.

Zpracování dlouhodobého koncepčního strategického zadání je pro Armádu ČR nezbytné z hlediska udržení a získání potřebných schopností k zajištění obrany státu a k plánování její výstavby i s ohledem na v současnosti existující a předpokládaná bezpečnostní rizika a potenciální hrozby.

Koncepce předpokládá změny z hlediska výstavby sil s důrazem na vyvážený rozvoj schopností všech druhů sil k vytvoření plnohodnotných a plně funkčních úkolových uskupení (lehká a těžká brigáda) při jejich použití na území i mimo území státu.

U pozemních sil to bude znamenat zejména realizaci projektů k pořízení kolových obrněných vozidel – prostředků velení a řízení, a děla ráže NATO. Klíčovým projektem bude přezbrojení 7. mechanizované brigády bojovými prostředky na univerzální pásové platformě.

V rámci vzdušných sil bude pokračovat pronájem letounů Jas-39 a za klíčový projekt je považováno pořízení víceúčelových vrtulníků, které nahradí vrtulníky Mi-24/35 ruské provenience.

Realizací plánovaných projektů dosáhneme jednotného systému velení a řízení v operacích, jak v mírovém stavu, tak i za válečného stavu.

Koncepce přináší také nový pohled z hlediska přechodu na standardy NATO například z hlediska ráže, munice nebo logistického zabezpečení v operacích.

Digitalizace bojiště, přenos a sdílení informací v reálném čase bude základním předpokladem dosažení schopností Armády ČR ve všech oblastech. Spojovací vojsko například zajistí personál, výcvik a infrastrukturu pro nasaditelný komunikační modul NATO.

Koncepce nepředpokládá zásadní změny v organizační struktuře Armády ČR a v rozsahu plnění jejích úkolů. Armáda ČR bude i nadále profesionální armádou doplňovanou na principu dobrovolnosti, spolupracující s ostatními součástmi ozbrojených sil ČR, přičemž úloha vojáků v aktivní záloze z hlediska dosahování schopností Armády ČR poroste. Rozsah plněných úkolů na území ČR a úkolů ve prospěch NATO a EU zůstává nezměněn. Oproti minulým 20 letům se však při výstavbě Armády ČR budu zaměřovat na zvýšenou připravenost sil a prostředků dovolující rychlou či okamžitou reakci na nenadále vznikající krize a konflikty.

Armáda ČR bude i nadále připravována k podpoře plnění úkolů Policie ČR, k podpoře Integrovaného záchranného systému a k použití při střežení objektů důležitých pro obranu státu. Asistence Policii ČR v souvislosti s migrační krizí nabývá na důležitosti.

Probíhající novelizace „obranné legislativy“ ve vazbě na Koncepci povede k zatraktivnění povolání vojenského profesionála a zvýšení zájmu občanů o obranu ČR.

K zabezpečení úkolů na základě důkladných analýz potřeb musí Armáda ČR 2025 v mírovém stavu disponovat počtem přibližně 24 000 vojáků z povolání, 3 700 občanských zaměstnanců, cca 5 000 vojáků v aktivní záloze a odpovídajícími počty moderních zbraňových systémů a potřebným objemem vojenského materiálu a munice.

K tomu bude posílena schopnost prvků náboru a rekrutace vojenského personálu s postupným dosažením kapacity do 2 000 osob ročně a včetně 300 osob pro aktivní zálohu.

Rozhodujícím faktorem implementace Koncepce bude ekonomická realizovatelnost navrhovaných opatření.

Realizace Koncepce vytvoří pro plnění úkolů Armády ČR odpovídající podmínky. Jsem pevně přesvědčen, že Armáda ČR je a bude připravena splnit úkoly, které jí budou zadané Vládou.

generálporučík Ing. Josef Bečvář
Náčelník Generálního štábu AČR