Redakční rada

Nabídka akcí

Vzdělávání v oblasti bezpečnosti

Je všeobecně známo, že spolehlivost jakéhokoli systému je dána spolehlivostí jeho nejslabšího článku. Nejinak je tomu u bezpečnostních systémů, v nichž je tímto prvkem lidský činitel. Systematické vzdělávání a příprava občanů v předmětné oblasti (a to nejen vojáků a policistů) je jedním z předpokladů trvalého zajišťování bezpečnosti jednotlivce i celé společnosti. Že se nám to nedaří v celém systému vzdělávání, o tom se můžeme přesvědčit téměř na každém kroku, nejen u naší mládeže, ale i u dospělých jedinců, kteří však již často zaujímají odpovědná místa ve státní správě i samosprávě. Autor v tomto příspěvku navázuje na článek uveřejněný ve Vojenských rozhledech 4/2006 vtahující se k optimalizaci bezpečnostního systému státu.

Další informace

  • ročník: 2009
  • číslo: 1
  • stav: Nerecenzované / Nonreviewed
  • typ článku: Ostatní / Other

 Motto: Non schoale sed vitae discimus.
           Neučíme se pro školu, ale pro život.
           (Seneca Lucius Annaeus)

Úvod

Vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti je v ČR roztříštěno do mnoha studijních oborů, které dílčím způsobem zasahují do oblasti bezpečnostní politiky. Stávající stav nelze považovat za uspokojivý, ani z hlediska existující konkurence nabídky jednotlivých vysokých škol a univerzit, které nabízejí studijní obory související s bezpečnostní politikou, mají navíc stále intenzivnější zájem na spolupráci se zástupci veřejné správy a těch pracovišť resortů MV, MZV a MO, které jsou za přípravu bezpečnostní politiky odpovědné.

Prvním krůčkem k zahájení celého procesu by mohla být realizace Usnesení bezpečnostní rady státu č. 32/2007 k Návrhu společného minima pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. BRS ukládá ministrovi vnitra a ministryni obrany zajistit zapracování společného minima do studijních programů vysokých škol ve své působnosti, předkládaných k akreditaci nebo k prodloužení akreditace daného studijného programu. Kromě toho doporučuje Akreditační komisi, zohlednit společné minimum při posuzování studijních programů na vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti.

Minimum pro akreditaci výuky bezpečnosti na vysokých školách pro bakalářské studium je naplněno rozsahem zejména profilujících oblastí vzdělávání, které mohou být doplněny podle specializace a zaměření jednotlivých vysokých škol.

Profilující oblasti vzdělávání musí mít následující minimální obsahové standardy.

1. Krizový management

Cílem výuky je objasnit zásady managementu a naučit studenty aplikovat funkce managementu v krizovém řízení a krizovém plánování. Vše je založeno na znalostech a využití zákonných norem v oblasti krizového řízení, obrany státu a ochrany obyvatelstva. Studenti budou znát organizační strukturu, kompetence a poslání orgánů, které zodpovídají za zabezpečení veřejného statku „bezpečnost", který je svým obsahem a rozsahem determinován bezpečnostní strategií státu.

Studenti získají vědomosti a dovednosti v následujících oblastech:

  • základy teorie krizového managementu,
  • bezpečnost a bezpečí jako duální prvky,
  • principy a základy bezpečnostního systému a krizového řízení ČR,
  • přehled historického vývoje,
  • pojmy pro oblast bezpečnosti a krizového řízení,
  • fáze řízení za krizové situace,
  • složky IZS, jejich spolupráce a úkoly,
  • plánování pro zajištění bezpečnosti území v NATO, EU a ČR,
  • plánování pro zajištění bezpečnosti a udržitelný rozvoj v ČR (územní, krizové, povodňové, havarijní a pro další mimořádné události a krizové situace),
  • metody pro podporu řízení a rozhodování,
  • psychologie krizového řízení,
  • právní normy pro podporu řízení bezpečnosti a rozvoje území,
  • právní normy mající vztah k bezpečnosti a krizovému řízení.

2. Analýza rizik

Cílem výuky je seznámit studenty se základy teorie rizika a rozhodovací teorie, poskytnout jim základní znalosti a dovednosti potřebné pro oblast krizového řízení. Naučit studenty rozumět základním matematickým modelům rizikových procesů a vypěstovat u nich schopnost řešit již modelované problémy. Vysvětlit jim možnosti využití matematického softwaru při modelování procesů a zformovat jejich odbornou erudici, která je vybaví sumou vědomostí a dovedností, aby jako specialisté v kooperaci s dalšími experty zvládli, ať již v orgánech státní správy nebo podniku, efektivně implementovat management rizika s cílem minimalizace nežádoucích událostí, zajištění efektivního plánování záchranných a zásahových prostředků, zpracování havarijních i evakuačních plánů, bezpečnostní zprávy a implicitně efektivního zásahu a rekultivace území v případě proběhlé havárie.

Studenti získají vědomosti a dovednosti v následujících oblastech:

  • živelní a jiné pohromy, interakce a vnitřní vazby,
  • charakteristiky území a jeho zranitelnosti,
  • identifikace a diagnostika možných mimořádných událostí a krizových situací,
  • deterministické a pravděpodobnostní metody pro stanovení rizika, základní přístupy k modelování rizika,
  • prevence zaměřená na redukci rizika u zdroje, zdokonalování prostředků zásahu a záchrany,
  • hodnocení vybraných rizik včetně legislativních požadavků na prevenci v EU a na národní úrovni,
  • obecný postup posouzení integrálního rizika území s ohledem na potřeby kompetentních správních územních orgánů pro zabezpečení udržitelného rozvoje regionu,
  • řízení rizik a řízení bezpečnosti území,
  • případové studie sloužící k demonstraci konkrétních metod a postupů pro vypořádání s riziky.

3. Bezpečnostní politika a prevence kriminality

Cílem výuky je seznámit studenty se základy bezpečnostní politiky státu z pohledu možných bezpečnostních rizik a aplikovat bezpečnostní strategie státu v oblasti zajištění vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku a zákonnosti, včetně hlediska mezinárodní dimenze bezpečnosti i národních koncepčních materiálů, jako je např. Národní akční plán boje proti terorismu.

Studenti získají vědomosti a dovednosti v následujících oblastech:

  • právní normy a opatření ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti
  • mezinárodní dimenze bezpečnosti,
  • organizovaný zločin a terorismus,
  • prevence kriminality,
  • migrační a azylová politika, včetně minima o tzv. schengenském prostoru,
  • bezpečnostní ochrana osob a objektů,
  • místní záležitosti veřejného pořádku,
  • spolupráce veřejné správy, soukromého sektoru a občanů při zajišťování bezpečnosti.

4. Ochrana obyvatelstva

Cílem výuky je seznámit studenty s problematikou ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích v podmínkách ČR a s řešením této problematiky ve světě, zejména v rámci EU a NATO. Dále s právními předpisy a koncepčními materiály, s jednotlivými druhy opatření ochrany obyvatelstva jako je varování, ukrytí, evakuace, individuální ochrana, nouzové přežití, humanitární pomoc, monitorování, dekontaminace, činnost zařízení civilní ochrany. S ochranou obyvatelstva při jednotlivých druzích mimořádných událostí se specifikací na živelní pohromy, provozní havárie, teroristické akce a válečný stav. Z hlediska prevence se studenti seznámí s plánováním opatření obyvatelstva v havarijních a krizových plánech, plánech obrany a dalších dokumentech, se vzděláváním managementu, s výcvikem jednotek a s preventivně výchovnou činností obyvatelstva s bližší specifikací na děti a mládež.

Studenti získají vědomosti v následujících oblastech:

  • vznik a vývoj ochrany obyvatelstva v ČR a v zahraničí,
  • nouzové přežití a humanitární pomoc,
  • individuální a kolektivní ochrana obyvatelstva,
  • zdravotnická rizika a jejich řešení,
  • monitorování,
  • dekontaminace,
  • varování a informování obyvatelstva,
  • ochrana obyvatelstva ve specifických podmínkách,
  • legislativa pro ochranu obyvatelstva a související záležitosti,
  • vzdělávání a preventivně výchovná činnost.

5. Ekonomika krizových situací

Cílem výuky je vysvětlit a definovat materiální, technické a finanční řešení krizových situací. Pozornost je věnována otázkám humanitární pomoci na národní, ale i mezinárodní úrovni.

Studenti získají vědomosti z následujících oblastí:

  • obecné principy fungování a řízení veřejného sektoru,
  • věcné zdroje pro řešení krizových situací
  • obranné a civilní nouzové plánování,
  • hospodářská opatření pro krizové stavy
  • zásady financování opatření k řešení krizových situací a k obnově území
  • legislativa a postupy pro podporu stanovení náhrad při obnově území po živelních a jiných pohromách.

6. Aplikovaná informatika

Cílem výuky je poskytnout studentům základní teoretické zázemí v oblasti informačních a komunikačních technologií, umožnit jim pochopit role informačních technologií v řídící a rozhodovací činnosti a orientovat je v produktech a technologiích. Dále pak poskytnout studentům komplexní pohled na charakter, obsah, možnosti i nároky současných a budoucích informačních systémů, zajistit pochopení širších souvislostí rozvoje a provozu informačních systémů. Připravit studenty na změny ve způsobech řízení vyvolané rozvojem informačních a komunikačních technologií. Poskytnout jim potřebné vstupní praktické zkušenosti s vybranými typy informačních a komunikačních technologií, a to nejen na úrovni kancelářských produktů, ale i na úrovni odpovídajících aplikací. Zajistit schopnost orientovat se a podílet se na rozvoji informačních systémů a efektivně kooperovat a komunikovat se specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Studenti získají vědomosti z následujících oblastí:

  • svět informací – základní pojmy a terminologie, ochrana informací
  • validace dat, hodnocení kvality datových souborů a kvalifikovaná zpracování dat pro vybrané cíle,
  • databáze – datové základny,
  • přehled datových zdrojů v ČR,
  • informační systémy a ICT – resortní informační systémy,
  • počítačové sítě – provoz, služby, architektura a topologie,
  • bezpečnost počítačových sítí a informačních systémů,
  • informační systémy veřejné správy.

7. Veřejné právo a základní související předpisy

Cílem výuky je poskytnout studentům vědomosti z oblasti veřejného práva. Během výuky budou objasňované obecné pojmy a instituty teorie práva, veřejného práva, jako právního odvětví upravujícího organizaci a činnost veřejné správy.

Studenti získají vědomosti z následujících oblastí:

  • základní pojmy teorie práva, právní normy a právní akty,
  • pojem veřejné správy,
  • principy organizačního uspořádání veřejné správy a správně právní vztahy,
  • kompetenční zákon,
  • postavení, práva a povinnosti subjektů i adresátů a právní úkony,
  • problematika bezprostředních zásahů,
  • záruky zákonitostí v oblasti veřejné správy a její institucionální a organizační předpoklady a garance,
  • právní úprava správního řízení a ostatní procesní předpisy,
  • základní právní předpisy pro resorty podílející se na zajištění bezpečnosti, udržitelném rozvoji území a krizovém řízení,
  • odborné podklady, informační a situační zprávy.

8. Anglický jazyk

Cílem výuky je rozvoj řečových dovedností a jazykových znalostí v oblasti obecného a odborného jazyka. Dále pak připravit studenty na úroveň 3. stupně jazykové zkoušky podle seznamu standardizovaných jazykových zkoušek vydávaných rozhodnutím MŠMT. Od absolventů se očekává efektivní ústní i písemná komunikace v oblasti bezpečnosti.

Výuka je obsahově členěna do následujících oblastí:

  • rozvoj dovednosti poslechu s porozuměním,
  • rozvoj dovednosti mluvení,
  • rozvoj dovednosti čtení s porozuměním,
  • rozvoj dovednosti psaní,
  • zpracování odborného textu, informačních a situačních zpráv
  • osvojení odborné terminologie z oblasti bezpečnosti.

Závěr

Přestože jde zejména o akreditované bakalářské studium, zaměření i obsahová náplň jednotlivých oblastí je akceptovatelná i pro tvorbu studijních programů magisterského studia a kurzů v rámci kariérního, celoživotního vzdělávání.

V podmínkách vzdělávacích a školících zařízeních ministerstva obrany jsou uvedené oblasti zapracovány do programů výuky, nebo se na nich pracuje v souladu Transformací rezortu obrany.

Literatura:

Usnesení Vlády České republiky ze dne 21. září 2005 č. 1214 k optimalizaci současného bezpečnostního systému České republiky,

Usnesení bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 k aktualizaci Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení,

Usnesení bezpečnostní rady státu ze dne 3. července 2007 č. 32 k Návrhu společného minima pro potřeby vzdělávání v oblasti bezpečnosti.

Ing. Miroslav JURENKA, Ph.D. se narodil v roce 1953.Absolvova vysokou vojenskou školu Vyškov. Pracoval na velitelských a štábních funkcích. V roce 2001 zahájil pedagogickou činnost na Univerzitě obrany v Brně (Katedra řízení obrany státu, Ústav operačně taktických studií, Katedra krizového řízení). V současné době je akademickým pracovníkem Katedry vojenského umění Fakulty vojenského leadeshipu Univerzity obrany. Zabývá se problematikou obrany státu a krizového řízení.

10/09/2019

Nejnovější od Jurenka Miroslav

Zanechat komentář