Redakční rada

Nabídka akcí

Autoři:
Článek komplexně hodnotí aplikaci bezpečnostně-rozvojového nexu (BRN) ze strany USA prostřednictvím nejznámějšího příkladu BRN v praxi – provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) – a objasňuje, jaké poznatky lze z této aplikace vyvodit. PRT v Pandžšíru byl mimo jiné unikátní v tom, že byl jako jediný americký PRT tzv. civilně-vedený. Výzkum odhalil čtrnáct poučení z pochybení a relativně úspěšných iniciativ PRT v Pandžšíru. Mezi získané poznatky patří správné definování cílů mise, nutnost včasné identifikace zdrojů nestability, zajištění jednotného financování, důraz na reformu bezpečnostního sektoru, posílení kulturní povědomí v posádce, posílení postavení místních obyvatel a kontinuita vedení a mise. V závislosti na kontextuálních faktorech a získaných zkušenostech zůstává duplikovatelnost modelu v budoucích konfliktech nejistá.

Další informace

  • ročník 2024
  • číslo 1
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři: ,
Vojenská přítomnost USA v Afghánistánu byla předmětem retrospektivních analýz, které usnadnily identifikaci a získání důležitých zkušeností pro budoucí vojenské akce. Tento článek analyzuje s využitím případové studie způsob, jakým byly obranné zdroje řízeny z hlediska udržitelného rozvoje, a zaměřuje se na trvalé účinky hlavních projektů, jejichž cílem bylo zajistit prvotní kroky této země směrem k udržitelnému rozvoji. Tato studie následně poukazuje na pozitivní potenciál, který by vojenský nástroj mohl mít v úsilí země o dosažení cílů udržitelného rozvoje, a zvýrazňuje cestu, jakou mohou způsoby neudržitelného řízení ohrozit nebo dokonce zmařit pokrok v této oblasti. Hlavním výsledkem výzkumu je model neudržitelného využívání obranných zdrojů, který by orgány s rozhodující pravomocí měly znát, a kterému by se měly v budoucnu vyhnout, aby dosáhly dlouhodobě prospěšných výsledků.

Další informace

  • ročník 2022
  • číslo 3
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Vědecký / Research
Zveřejněno v Strategické řízení
Autoři: ,
Článok pojednáva o význame reformy bezpečnostného sektora. Cieľom článku je na reálnom príklade vyslaného príspevku OS SR v podobe vojenského poradenského tímu do operácie ISAF v Afganistane prezentovať potenciál konceptu reformy bezpečnostného sektora ako nástroja NATO na prevenciu a riešenie vnútroštátnych konfliktov. Autori sa v úvode a v prvej časti článku zameriavajú na základnú orientáciu v problematike, korelačné i kauzálne ukotvenie témy. Druhá časť predstavuje východiskovú situáciu nasadenia slovenského poradenského tímu do operácie ISAF. Tretia časť a diskusia sumarizuje identifikované poznatky z nasadenia poradenských tímov OS SR. Tiež znázorňuje koncepčný rámec, podmienky a axiómy pre optimálnu a efektívnu asistenciu bezpečnostným silám v rámci úsilia reformy bezpečnostného sektora ako dôležitej súčasti konceptu stabilizácie a rekonštrukcie.

Další informace

  • ročník 2021
  • číslo 2
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři:
Tento přehledový článek se pokouší formou analýzy podrobně charakterizovat specifické role a zájmy klíčových aktérů reprezentovaných Pákistánem a Indií v Afghánistánu. Důraz u jednotlivých aktérů v regionu Jižní Asie byl orientován na identifikaci klíčových cílů, vymezení konkrétních národních zájmů a strategií v Afghánistánu. Záměrem článku je zjistit, analyzovat, interpretovat a pochopit informace o mocenských vztazích Pákistánu a Indie ve vztahu k bezpečnostní situaci v Afghánistánu. Obsah se orientuje na rozbor vztahů Pákistánu a Indie a jejich prolínání v afghánské společnosti. Cílem není vztažení obsahu k určité generalizované teorii či známému teoretickému paradigmatu mezinárodních vztahů, ale rozebrání přehledu o významu Afghánistánu ve vztahu k Pákistánu a Indii.

Další informace

  • ročník 2019
  • číslo 4
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři:
Hlavním cílem toho článku je pojednat o roli postkoloniální teorie neokolonialismu ve vývoji bezpečnostní situace v Afghánistánu. Úvodní část je věnována vymezení postkoloniálního přístupu. Na tuto část navazuje definiční přehled neokolonialismu, jakožto moderní formy pokračování kolonialismu. V další části je pozornost zaměřena na roli samotného neokolonialismu v Afghánistánu, a to ve vztahu k působení a zájmům USA. Dále jsou v článku vymezeny hlavní dopady na bezpečnostní situaci a také výsledky deformace sil regionálních aktérů (Pákistánu a Indie) v Afghánistánu v důsledku angažovanosti USA v oblasti.  Závěrečná část shrnuje podstatné informace v kontextu teoretických požadavků a znaků teorie neokolonialismu ve vztahu k aktivitám USA a dalších státních aktérů v Afghánistánu i celém regionu.

Další informace

  • ročník 2019
  • číslo 3
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři:
Článek shrnuje a analyzuje působení a činnost geografické podpory v zahraničních misích. Na podkladě poznatků a zkušeností autora, analýz dokumentů a názorů účastníků misí vznikly návrhy na úpravu procesů a techniky při přípravě na budoucí nasazení prostředků mobilní geografické podpory. Mise ISAF (dnes Resolute Support) představuje vzor, podle kterého se odvíjí budoucí geografická podpora národních kontingentů v zahraniční misi. Přednesené výsledky jsou doporučením pro další směřování geografické podpory AČR v misích. Hlavním závěrem je potřeba nasazení geografa v rámci středně velkého kontingentu a zároveň využití nové mobilní geografické soupravy GeMoZ-C, která z velké části již dnes splňuje navrhované připomínky.

Další informace

  • ročník 2018
  • číslo 2
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři:
Motivace a profesní hodnotová orientace vojáků v tzv. other people's wars je jednou z nejdůležitějších informací nutných pro efektivní velení a řízení. Jedním z témat rozsáhlého výzkumu mezi vojáky AČR nasazenými v ISAF PRT v afghánské provincii Lógar v letech 2010-2011 byla proto motivace k odjezdu do mise, jejich profesní očekávání a hodnocení vnitřního i vnějšího prostředí mise. Cílem textu je na základě dat z empirického výzkumu uskutečněného mezi členy PRT (provinčního rekonstrukčního týmu) představit čtenáři alespoň základní kontury obrazu hodnotového světa dnešního příslušníka AČR, jeho profesních očekávání a motivů. Výsledky jsou interpretovány v kontextu Moskosovy teorie o rozporu mezi institucionálním a zaměstnaneckým charakterem ozbrojených sil v současnosti a adaptovány na reálnou společensko-politickou situaci.

Další informace

  • ročník 2014
  • číslo 4
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Vědecký / Research
Autoři:
Článek se zaměřuje na zodpovězení otázky, do jaké míry se změnila německá zahraniční a bezpečnostní politika na základě mise ISAF v Afghánistánu, zejména pokud jde o nasazení vojenských sil v zahraničí. Autor článku identifikuje a analyzuje důsledky dané německými zkušenostmi z Afghánistánu a jejich vliv na současné a budoucí nasazování německých ozbrojených sil v zahraničí. Jaký dopad měl například letecký útok nařízený německým velitelem NATO v Kundúzu 4. září 2009, který byl spojen s velkým počtem afghánských civilních obětí? Pozornost je věnována německé strategické kultuře „civilní mocnosti“ a otázce, zda Německo stále naplňuje charakteristické rysy spojené s tímto teoretickým konceptem. Autor ověřuje tuto domněnku pomocí konceptu teorie rolí, který pomáhá porozumění chování Německa na mezinárodní úrovni.

Další informace

  • ročník 2016
  • číslo 1
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Autoři: ,
Motivace a profesní hodnotová orientace vojáků v tzv. other people's wars je jednou z nejdůležitějších informací nutných pro efektivní velení a řízení. Jedním z témat rozsáhlého výzkumu mezi vojáky AČR nasazenými v ISAF PRT v afghánské provincii Lógar v letech 2010-2011 byla proto motivace k odjezdu do mise, jejich profesní očekávání a hodnocení vnitřního i vnějšího prostředí mise. Cílem textu je na základě dat z empirického výzkumu uskutečněného mezi členy PRT (provinčního rekonstrukčního týmu) představit čtenáři alespoň základní kontury obrazu hodnotového světa dnešního příslušníka AČR, jeho profesních očekávání a motivů. Výsledky jsou interpretovány v kontextu Moskosovy teorie o rozporu mezi institucionálním a zaměstnaneckým charakterem ozbrojených sil v současnosti a adaptovány na reálnou společensko-politickou situaci.

Další informace

  • ročník 2014
  • číslo 4
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Vědecký / Research
Autoři:
Na jednu stranu Ruská federace patří mezi země, které kritizují vojenské intervence vedené západními státy. Na druhou stranu Rusko za posledních dvacet let opakovaně na půdě Rady bezpečnosti OSN schválilo použití vojenské síly ze strany Západu vůči konkrétnímu státu. Hlavním záměrem předkládaného článku je proto popsat a analyzovat postoj Ruska ke čtyřem vojenským intervencím Západu v letech 1999-2011. Pozornost je věnována dvěma vojenským intervencím bez mandátu RB OSN (Svazová republika Jugoslávie v roce 1999 a Irák v roce 2003), jedné intervenci s pověřenou rezolucí RB OSN (Afghánistán v roce 2001) a jedné vojenské intervenci, která byla částečně schválena rezolucí RB OSN (Libye v roce 2011).

Další informace

  • ročník 2013
  • číslo 4
  • stav Recenzované / Reviewed
  • typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Strana 1 z 2