Lidské vědění mělo vždy za cíl napomoci orientaci v současnosti a připravovat lidstvo na budoucnost. Teorie v akademické sféře se snaží vysvětlit přítomnost a předpovědět budoucnost (Drulák, 2003: 29) a podobný úkol mají i zpravodajské služby, poskytnout koncovým uživatelům přehled v daném aktuálním problému a odhadnout možný budoucí vývoj (např. Bruce, 2008). Jak akademická, tak zpravodajská komunita má tedy nejen společný cíl, ale musí nutně pracovat alespoň s přibližně podobným metodologickým aparátem. Poznání a zkušenosti by proto měly být sdíleny, alespoň tedy v otázce postupů a modelů, když už ne výstupů, aby došlo ke kumulaci vědění a zkvalitnění výstupů v obou sférách. Tato práce má za cíl vystavění určitého mostu mezi oba tábory, překlenutí ne zcela funkčního oddělení. Oddělení samozřejmě není absolutní, protože zpravodajské služby často užívají metod a modelů převzatých z akademické sféry. I toto je důkaz důležitosti vzájemné interakce, ta je však alespoň prozatím dost jednostranná, akademici příliš poznatky a postupy zpravodajských služeb ve svých pracích neužívají. Soustředit se budeme pouze na otázku predikcí, která má větší průnik mezi sférami, než analýza.