Czech Afrikaans Albanian Arabic Armenian Azerbaijani Basque Belarusian Bulgarian Catalan Chinese (Simplified) Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Filipino Finnish French Galician Georgian German Greek Haitian Creole Hebrew Hindi Hungarian Icelandic Indonesian Irish Italian Japanese Korean Latvian Lithuanian Macedonian Malay Maltese Norwegian Persian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swahili Swedish Thai Turkish Ukrainian Urdu Vietnamese Welsh Yiddish
Nabídka archivu
Pro autory
Pro recenzenty
Redakční rada
Poslední komentáře
- Reakce autora ke komentáři prof. Jaroslava Komárka: 1. Zda článek… 14. 9. 2022 9:26
- Nemohu souhlasit s komentářem, že článek je vysoce teoretický a… 29. 8. 2022 21:19
- Dobrý den, já jsem absolvoval jeden rok ZVS v letech… 11. 8. 2022 18:15
Odkazy
Nabídka akcí
12. 9. 2019 7:22
Autoři:
Balogh Olivér
Význam programu rozvoje maďarských ozbrojených sil Zrínyi 2026
Článek pojednává o významu střednědobého modernizačního programu maďarské vlády Zrínyi 2026 a jeho dopadu na vojenskou bezpečnost v regionu. Hlavními důvody pro přijetí programu Zrínyi 2026 jsou migrační krize, hrozby hybridní války a odstoupení od smlouvy INF (Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu). Na základě srovnání polských a maďarských obranných sil analyzuje článek význam vojenské bezpečnosti ve střední Evropě. Analýza se zabývá organizačními a právní změnami a nákupem výzbroje. Cílem maďarského programu je změnit nejen vybavení, ale i strukturu a organizaci. Velitel maďarských obranných sil byl oddělen od ministerstva obrany. Maďarský program deklaruje zvýšení počtu rezervních sil na dvacet tisíc a počtu personálu v aktivní službě přibližně na třicet osm tisíc. V rámci modernizace budou vojenské síly vybaveny novou výzbrojí.
Další informace
- ročník 2019
- číslo 3
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Výstavba ozbrojených sil
Autoři:
Kufčák Jakub
Vývoj bezpečnostního prostředí v posledních dvou letech znamenal pro Evropu otevření zásadních bezpečnostních otázek, jako je reforma architektury NATO v reakci na novou ruskou vanturistickou politiku nebo složité hledání evropského řešení zesílené migrace, která je zatěžkávací zkouškou jak pro národní schopnosti, tak pro vzájemnou solidaritu. Přestože země Visegrádu nemají vždy identické zájmy, ukazuje V4, že může skrze spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti hrát nezanedbatelnou roli při reakci na tento vývoj. Ta je důležitá především pro udržení zájmu Polska jako jejího neformálního lídra. Změna vlády v Polsku znamená další zatěžkávací zkoušku pro koordinaci pozic V4 před plánovaným varšavským summitem NATOv roce 2016. Neúspěch této snahy by mohl vyústit v orientaci Polska na alternativní formáty spolupráce, ve kterých existuje podobnější hodnocení hrozby z východu, a upozadění alianční agendy v rámci Visegrádu. Úlohou českého předsednictví je proto praktický pokrok v již probíhajících projektech
Další informace
- ročník 2015
- číslo 4
- stav Recenzované / Reviewed
- typ článku Přehledový / Peer-reviewed
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
10. 7. 2008 0:00
Autoři:
Weiss Peter
K ústředním otázkám současného vnitroatlantického dialogu (Transatlantické trendy a Slovenská republika)
Od přijetí visegrádské deklarace o spolupráci České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě k evropské integraci se stala ústředním bodem jejich spolupráce při vytváření podmínek pro vstup středoevropských států do NATO a rozšiřování této organizace. Vstup Slovenské republiky do NATO nebyl samozřejmostí a otázka členství v NATO stále do značné míry slovenskou společnost polarizuje. Analýza výzkumů uskutečněných v rámci projektu Transatlantické trendy (Transatlantic Trends) ukazuje klesající podporu NATO ve zkoumaných evropských zemích. Autor příspěvku analyzuje získaná data ve vztahu ke Slovensku a z analyzovaných trendů vyvozuje potřebu zintenzivnit veřejnou diskuzi o smyslu členství v NATO, o problémech jeho transformace, rozšiřování a působení NATO jako významného globálního aktéra mezinárodních vztahů.
Další informace
- ročník 2008
- číslo 3
- stav Nerecenzované / Nonreviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
31. 1. 2008 0:00
Autoři:
Vlček Bohuslav
Vojenské správní úřady některých členských států NATO
Tak jako Česká republika má podle zákona zřízeny vojenské správní úřady, které vykonávají státní správu a současně plní úkoly obrany státu, tak i ostatní členské státy NATO mají podobné orgány. Jejich celkový počet je zpravidla odlišný a většinou závisí na tom, zda má stát všeobecnou brannou povinnost či již plně profesionální armádu. Následující příspěvek popisuje činnost a úkoly vojenských správních úřadů některých členských států NATO v Evropě.
Další informace
- ročník 2008
- číslo 1
- stav Nerecenzované / Nonreviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Různé
9. 12. 2007 0:00
Autoři:
Pacek Bogusław
Specializované jednotky vojenské policie (Oddziały specjalne Żandarmerii Wojskowej)
V letech 2004-2005 vznikly v Polsku tři specializované jednotky Vojenského četnictva (Żandarmeria Wojskowa), což je polský název pro vojenskou policii (VP). Celkem v nich slouží 1500 profesionálních vojenských policistů. Jako útvar se zásadně liší od standardního, běžně přijímaného obrázku o VP. Vojáci, kteří jsou příslušníky těchto jednotek, procházejí, kromě typického výcviku VP, i výcvikem v poznávání pyrotechniky, protiteroristické taktice a takticepřežití.
Další informace
- ročník 2007
- číslo 4
- stav Nerecenzované / Nonreviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Různé
20. 7. 2007 0:00
Autoři:
Szymonik Andrzej
Modelování systému technického vybavení ozbrojených sil Polské republiky (teoretická východiska)
Název Polská armáda (polsky Wojsko Polskie, zkratka WP) se užívá již od 19. století. Je to armáda s dlouholetou tradicí, od r. 1999 je součástí spojeneckých sil NATO. Polské ozbrojené síly se mj. podílely na invazi do Iráku v r. 2003, účastní se mezinárodních mírových misí UNDOF, UNIFIL, SFOR, AFOR and KFOR. Polská armáda se skládá asi ze 140 tisíc aktivně sloužících vojáků, k nimž je ovšem třeba připočíst 450 tisíc příslušníků záloh. Je tvořena jak vojáky základní služby, jež slouží devět měsíců, tak vojáky z povolání. V roce 2006 představovali profesionální vojáci 60 % celkového počtu příslušníků armády, plně profesionální armáda má vzniknout nejpozději do roku 2012.
Další informace
- ročník 2007
- číslo 3
- stav Nerecenzované / Nonreviewed
- typ článku Ostatní / Other
Zveřejněno v
Výstavba ozbrojených sil