Fulltextové hledání

Údržba a opravy vojenské techniky mají zásadní význam pro operační připravenost. Článek poukazuje na problémy, kterým čelí ozbrojenné síly, zejména v USA, kde je značná část vybavení nefunkční z důvodu neefektivní údržby a oprav. Zdůrazňuje modernizaci údržby a oprav prostřednictvím prediktivní údržby a 3D tisku. Technologie prediktivní údržby využívá umělou inteligenci a analýzu dat pro monitorování a předvídání poruch v reálném čase. Technologie 3D tisku významně zkracuje prostoje tím, že umožňuje výrobu náhradních dílů na vyžádání, a představuje tak řešení tradičních problémů vojenské údržby a oprav. Článek rovněž zdůrazňuje ekonomické výhody a potenciál pro zlepšení operační efektivity díky těmto technologiím. Poukazuje však na překážky při zavádění těchto technologií, včetně vysokých počátečních nákladů, nedostatku vyškoleného personálu a hrozby výroby padělků s využitím 3D tisku.

V současné době v Armádě ČR neexistují pravidla stanovení výše finančních prostředků na údržbu objektů. Údržba probíhá nepravidelně a velmi často neřeší udržení funkčnosti základních stavebních prvků objektu (střecha, statika, okna, kanalizace, elektroinstalace). Každý stavební objekt, který je užíván, se musí udržovat v dobrém technickém stavu. Jedině v takových objektech může uživatel dobře plnit úkoly zabezpečení obrany ČR. Na základě těchto skutečností byl stanoven cíl navrhnout jednoduchou metodu vytvoření dlouhodobého finančního plánu údržby nemovitostí v areálech Armády ČR. Stěžejní částí vedoucí ke splnění cíle bylo vytvoření experimentálního finančního plánu údržby vybraných objektů.

Příspěvek podává informaci o metodách a způsobech údržby a oprav výzbroje, techniky a materiálu Organizace spojených národů v mezinárodních misích, informuje o celkovém systému a povinnostech personálu při údržbě, opravách a vyprošťování výzbroje, techniky a materiálu v oblastech mírových operací Organizace spojených národů. Dále informuje o některých pravidlech údržby a o činnostech při plánování údržby, oprav a smluvně sjednaných službách.

Tento příspěvek představuje formální ekonomický rámec pro hodnocení udržitelnosti při dlouhodobém opotřebovávacím válčení. Na příkladu probíhající ruské invaze na Ukrajinu modeluje interakci mezi vojenskou výrobou a spotřebou (ztrátami), aby zhodnotil meze odolnosti státu v podmínkách trvalého konfliktu. Jádrem analýzy je diferenciální funkce válečné ekonomiky, definovaná jako čistá schopnost udržet operace v čase, která představuje rozdíl mezi produkcí a ztrátami. Tato funkce je zakotvena v teoretické konstrukci, která rozlišuje mezi udržitelnými a neudržitelnými operačními režimy a je charakterizována kritickými mezemi vyčerpání systému. Na základě kombinace regresní analýzy a symbolického modelování příspěvek ukazuje, jak se současná ruská strategie vyčerpávání může blížit bodu strukturálního zlomu. Zjištění nabízejí koncepční a empirický základ pro hodnocení odolnosti válečného průmyslu a mohou být podkladem pro strategickou politiku a předvídání konfliktů.

V článku jsou posouzeny současné tradiční přístupy k hodnocení provozu pozemní vojenské techniky se zaměřením na úlohu a možnosti vedoucích pracovníků v oblasti hodnocení provozu. Autor navrhuje zavedení elektronické Knihy jízd pro sledování a vyhodnocování provozních dat pozemní vojenské techniky, pomocí modulu generálního paketu rádiových služeb, ke zlepšení efektivity systému provozu, oprav a úspor.

Studie se zaměřuje na metodiky a strategické dopady obnovy průmyslových komplexů po ozbrojeném konfliktu. Vychází z empirických poznatků z války ve východní Evropě a propojuje doktrínu NATO s přístupy k hodnocení poškození a klasifikaci stability. Navrhuje kategorizaci destrukce a stanovení priorit obnovy dle míry konstrukční degradace a závislosti na vnějších systémech. Klíčové strategie zahrnují mobilní inženýrské týmy, improvizované materiály a redukci technické dokumentace. Studie dále zdůrazňuje potřebu ochrany citlivých informací vzniklých během obnovy. Kombinovaný přístup zajišťuje efektivní rekonstrukci i obrannou bezpečnost státu.

Pro přesnou dělostřeleckou palbu jsou klíčové meteorologické údaje, jejichž dostupnost však může být v bojových podmínkách omezena. Tato studie zkoumá vliv omezených možností v oblasti meteorologických informací na přesnost dělostřelecké palby a zkoumá možné strategie jejich zmírnění. Analýzou radiosondážních měření ve vyšších vrstvách atmosféry jsme simulovali různé scénáře omezené meteorologické podpory. Naše zjištění zdůrazňují význam meteorologických faktorů pro výkonnost dělostřelectva a potenciální důsledky nedostatečných údajů. Vyvinuli jsme základní rámec pro offline produkty dělostřelecké podpory a zdůraznili potřebu robustních metod pro odhad atmosférických podmínek v prostředí s nedostatkem dat. Budoucí výzkum se zaměří na začlenění pokročilých modelovacích technik a dalších zdrojů dat s cílem zvýšit přesnost a použitelnost těchto produktů.

Hodnocení poměru sil a odhad bojových ztrát je důležitou součástí práce velitelů a štábů bojových brigád a praporů při přípravě a plánování operace. K tomu se využívají nástroje založené na různých principech a metodice.  Cílem článku je vyhodnotit tři různé nástroje využívané pro výpočet poměru sil a odhad bojových ztrát na taktické úrovni Armády České republiky. Zkoumané nástroje zahrnují kalkulátor založený na Lanchesterových zákonech, modul pro výpočet poměru sil v informačním systému velení a řízení pozemních sil a systém konstruktivní simulace. Z výsledků testování a srovnáním výstupných dat obsahovou analýzou a empirickou deduktivní metodou vyplývá, že všechny uvedené nástroje přinášejí obdobné výstupy. Hlavním zjištěním je oproti ostatním hodnoceným systémům, že využití systému konstruktivní simulace představuje praktické a flexibilní řešení pro podporu plánovacího a rozhodovacího procesu pro velitele a štáby bojových brigád a praporů.

Článek analyzuje vyčkávací munici jako samostatnou kategorii odlišnou od tradičních UAV a zkoumá její roli v nedávných ozbrojených konfliktech. Na základě kvalitativní a kvantitativní analýzy dochází k závěru, že se tyto systémy staly trvalou součástí soudobých konfliktů, což se odráží i v rychlé expanzi akvizičních snah v rámci států NATO po letech stagnace. S využitím těchto poznatků článek představuje čtyři funkční kritéria vymezující vyčkávací munici a nabízí cílené mapování DOTMLPFI, které shrnuje požadavky a orientační metriky potřebné k dosažení plné operační schopnosti. Studie ukazuje, že pokrok ve všech oblastech DOTMLPFI je nezbytný pro účinnou a udržitelnou integraci, zejména u menších ozbrojených sil.

Článek je zaměřen na výzkum plánování vojenských operací za účelem definování efektivního modelu rozhodování na taktické úrovni pro útočnou operaci na úrovni brigády. Navrhovaný model využívá metody multikriteriálního rozhodování – DIBR II (Defining Interrelationships Between Ranked Criteria II) a EDAS (Evaluation based on Distance from Average Solution) s cílem snížit subjektivitu při hodnocení a klasifikaci kritérií, ale také vybrat optimální variantu činnosti. Pro hodnocení a stanovení koeficientů kritérií se používá metoda DIBR II, zatímco metoda EDAS umožňuje volbu optimální variantu činnosti. Aplikace jednoduchých a efektivních metod vícekriteriálního rozhodování urychluje proces plánování a umožňuje veliteli učinit nejoptimálnější rozhodnutí o použití jednotky v dané operaci.

Internet věcí (IoT) získává stále větší důraz ve vojenských operacích. Aplikace prvků IoT ve vojenském prostředí zvyšuje znalost situace a podporuje získávání a udržování informační převahy. Informace, které poskytují o nepříteli, prostoru operace a pozici a stavu vlastních sil a prostředků, mohou přispět k úspěšnému provedení operací na taktické, operační a strategické úrovni. Mohou však také představovat vážné hrozby, pokud jejich zranitelnost umožní únik dat, která shromáždily, nebo poskytnou přístup k informačním komunikačním sítím používaným pro nepřítele. V tomto článku autor zkoumal chyby zabezpečení těchto zařízení IoT pomocí analýzy klíčových slov. Poté, co vyvodil závěry z analýzy relevantní literatury, porovnal získané výsledky s dnes běžnými typickými hrozbami a útoky IoT, jako jsou distribuované útoky odmítnutí služby, ohrožení zabezpečení, programového vybavení, či bezpečnosti a ochrany soukromí.

Článek představuje více jak desetileté zkušenosti z testování schopností pilotů při řízení letu na leteckých simulátorech. Je vyřčená hypotéza o možnostech nalezení společných rysů při řízení letu, uveden základní matematický aparát pro vyhodnocení, představeny využívané letecké simulátory a samozřejmě i dosažené výsledky. Otestováno již bylo 110 pilotů a celkem simulováno 2360 misí - testovacích letů. Následná matematická analýza poskytla na cca 40 tisíc výsledků vhodných pro další statistické zpracování. Toto množství získaných dat z reálně simulovaných letů dává předpoklad pro definování použitelných závěrů k navrženým hypotékám. Pro potřeby následné certifikace byl rovněž připraven návrh metodiky měření pilotů, která shrnuje jak teoretický přístup k testování pilotů, tak i postup realizace testů na jednotlivých simulátorech. Součástí návrhu metodiky je uveden i přehled vytvořeného programového vybavení jak pro usnadnění evidence dat z jednotlivých misí, tak i programového vybavení pro vlastní analýzy naměřených dat z misí.

Článek se zabývá využitím softwaru konstruktivní simulace v plánovacím procesu příslušníků štábů ženijní odbornosti. Možnosti implementace simulačního softwaru MASA SWORD jsou prezentovány na konkrétních datech z kurzu řízení ženijní podpory s přesahem do dalších druhů vojsk. Pro simulace byly použity tři scénáře, které se ověřily během štábního cvičení v rámci kurzu. Každý scénář byl v rámci simulace ověřován in silico, včetně analytických a  grafických výstupů. S  využitím analytického modulu MASA SWORD byla u  každého scénáře provedena srovnávací analýza pomocí statistických testů v kontextu splnění či nesplnění zadaného úkolu. Výsledky výzkumu zdůrazňují perspektivní úlohu konstruktivní simulace při zdokonalování výcviku vojenského personálu a procesu plánování na taktické úrovni.

Článek se pokouší o historický přehled teorií leadershipu a na tomto základě odvodit jejich přibližnou systematizaci. Článek zdůrazňuje význam fenoménu leadershipu jako hlavního faktoru řízení lidských zdrojů a bezpečnosti v lidských společnostech. Výklad prochází různými dosud existujícími teoriemi vedení, které dosud existovaly. Metodologie výzkumu zahrnuje etymologický rozbor, historický rozbor, obsahový rozbor, metody indukce a dedukce, odhaluje logické souvislosti a závislosti mezi souvisejícími a podobnými pojmy a jevy.

Současná válka na Ukrajině představuje konvenční konflikt vysoké intenzity, jaký v moderní evropské historii neměl po dekády obdoby. Za pomocí kvalitativním analýzy autoři předkládají charakter této války a prostřednictvím perspektivy operačních domén identifikují její klíčová specifika. Na tomto základě pak předkládají předběžná doporučení pro oblast obranyschopnosti České republiky. Docházejí přitom k závěru, že se stát i ozbrojené síly musí připravovat na potenciální konflikt velkého rozsahu.

Rusko vždy mělo velký zájem o západní Balkán. Historicky se realizovalo v kontextu geopolitické kontinuity rozšiřování svého území a vlivu. Rusko se snažilo získat vliv v tomto regionu z politických, ekonomických, a strategických důvodů. Po zahájení vojenské agrese proti Ukrajině v roce 2014 se však Rusko rozhodlo pro konfrontaci na západním Balkáně, kde se staví proti politice rozšiřování EU a NATO a vlivu Západu v tomto regionu. Klíčovou ruskou pákou pro šíření svého vlivu v regionu je srbský geopolitický návrh vojenské neutrality a konvergence strategických zájmů obou zemí. Rusko chce mít silný vliv na západní Balkán, a tím i na bezpečnost EU. Na druhé straně se chce Srbsko postavit jako hlavní mocenský činitel v regionu se současnou podporou Ruska i Západu.

Vojenská přítomnost USA v Afghánistánu byla předmětem retrospektivních analýz, které usnadnily identifikaci a získání důležitých zkušeností pro budoucí vojenské akce. Tento článek analyzuje s využitím případové studie způsob, jakým byly obranné zdroje řízeny z hlediska udržitelného rozvoje, a zaměřuje se na trvalé účinky hlavních projektů, jejichž cílem bylo zajistit prvotní kroky této země směrem k udržitelnému rozvoji. Tato studie následně poukazuje na pozitivní potenciál, který by vojenský nástroj mohl mít v úsilí země o dosažení cílů udržitelného rozvoje, a zvýrazňuje cestu, jakou mohou způsoby neudržitelného řízení ohrozit nebo dokonce zmařit pokrok v této oblasti. Hlavním výsledkem výzkumu je model neudržitelného využívání obranných zdrojů, který by orgány s rozhodující pravomocí měly znát, a kterému by se měly v budoucnu vyhnout, aby dosáhly dlouhodobě prospěšných výsledků.

Článek zkoumá dopad nedávných geopolitických, ekonomických a bezpečnostních změn na schopnosti logistického zabezpečení v členských státech EU a NATO. Studie analyzuje dopady pandemie COVID-19 a ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na dodavatelské řetězce s ohledem na environmentální, sociální a bezpečnostní aspekty. Výzkumné otázky se zaměřují na identifikaci hlavních změn a posouzení jejich důsledků pro obchodní, vojenskou a humanitární logistiku. Byl zjištěn významný dopad prodlužování konfliktu na Ukrajině a ekonomických sankcí uvalených na Rusko na logistické schopnosti, na vnímání struktury dodavatelských řetězců a rizika z toho plynoucí. Dopad těchto událostí se také produkuje bídu třetích zemí a dehonestuje cíle UN SDG. Na druhou stranu byla zjištěno zlepšení připravenosti vojsk NATO a jejich vyzbrojenosti. Studie zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu se zaměřením na konkrétní hrozby pro různé typy dodavatelských řetězců se zohledněním komplexních a vyvíjejících se specifik v prostředí. V konečném důsledku tento výzkum poskytuje pohled na výzvy a příležitosti, kterým čelí logistické schopnosti v kontextu probíhajících geopolitických a environmentálních změn.

Redakce Vojenských rozhledů vám představuje článek profesora Jaroslava Komárka "The Roots of Military Logistics in a Retrospective", který byl uveřejněn v časopisu Economics and Management 2/2019.
No military operation is conceivable without logistics. It is widely known, however, the origin of the term logistics is not unambiguously stated in publications and sometimes refers to ancient Greek. There is no doubt that the term "logistique" was first used by the general of Napoleonic army Antoine-Henri Jomini and Lieutenant Colonel George C. Thorpe, U. S. Marines, anglicized Jomini's term to "logistics". Among many distinguished authors that paved the way to the current theory of military logistics cannot be omitted Rear Admiral Henry Eccles. It is also worth to mention Austrian-American economist Oskar Morgenstern and his attempt to outline a consistent language between military and business logistics and to formulate a general theory of logistics.

Efektivní leadership a efektivita lídra odráží jako nejsilnější faktor míru jeho transformačního přístupu, který ovlivňuje objektivně měřený výkon vedené skupiny. Hlavním cílem pilotní výzkumné studie bylo identifikovat osobnostní a psychofyziologické faktory, které by bylo možné sledovat při prevenci a eliminaci nežádoucích forem impulzivního chování v kontextu řešení obtížných situací v reálných podmínkách studentů profesionálního leadershipu podle teorie velké pětky. Zvolený design výzkumu umožnil efektivně spojit výhody behaviorálního a personalizovaného přístupu ke studiu impulzivity. Výsledky studie provedené na finálním vzorku subjektů N=63 ve věku 21 až 26 let (r=21,7 let; 34,9 % žen a 65,1 % mužů) jsou v současné době zpracovávány. Již nyní však lze konstatovat, že míra impulzivity u studentů vojenského vedení souvisí s mírou svědomitosti.

Ruské agrese proti Gruzii (2008) a Ukrajině (2014) vedly NATO k bezprecedentním změnám v koncepci odstrašení a rozmístění NATO na východním křídle. Jedním z přijatých opatření v reakci na změněné bezpečnostní prostředí bylo zřízení NATO Force Integration Units s hlavním úkolem usnadnit rozmístění jednotek rychlé reakce na východním křídle. NATO Force Integration Units plní komplexní úkoly na všech úrovních: strategické, operační a taktické, a to v době míru i v průběhu aktivace článku 4 nebo 5 Washingtonské smlouvy. Mimo hlavní úkol dále plní tyto úkoly: odstrašení, plánování, sdílení informací, situační přehled, styk a komunikaci s hostitelskou zemí, včetně účasti na strategické komunikaci. Složitost plněných úkolů včetně dislokace NATO Force Integration Units v hlavních městech činí z těchto jednotek cenný prvek koncepce odstrašení a obrany NATO na východním křídle.

Ačkoli je v současné době úroveň celkové chemické biologické, radiologické a jaderné hrozby (CBRN) ve světě považována za nízkou, je patrný trend rostoucích obav z CBRN terorismu. Různé teroristické skupiny projevují zájem o použití materiálů CBRN k narušení globálního řádu a ekonomiky. Motivace a faktory, které ovlivňují potenciální využití prostředků CBRN při teroristických útocích, vyplývají ze skutečnosti, že prostředky CBRN potenciálně způsobují vysokou úmrtnost a mohou mít vážné následky. Velké množství potenciálních materiálů dvojího užití (vojenského a civilního) společně se zaváděním nových technologií do užívání umožňuje jejich využití pro útoky s využitím prostředků CBRN a vytváří širokou škálu nových potenciálních teroristických (a vojenských) hrozeb. Tento článek přináší obecný přehled minulé a současné situace v oblasti CBRN terorismu, představuje některé z aktuálně rozšířených nových technologií, které lze využít pro útoky s využitím prostředků CBRN, a analyzuje největší potenciální hrozby plynoucí z rizik v oblasti CBRN.

Leadership a jeho styly jsou v centru pozornosti již mnoho let. Měnící se vojenské prostředí a požadavky na připravenost armády přináší nové otázky a pohledy i do vedení. Lídři nyní více než kdy jindy čelí neustálým změnám a specifikacím moderní doby. V souvislosti s těmito změnami a proměnami ve společnosti a v armádě vznikají nové požadavky jak na vojáky, tak na velitele na všech úrovních Armády České republiky. Tento článek poskytuje pohled a úvahy o transakčním i transformačním stylu leadershipu a zkoumá přístup českých studentů vojenských oborů k těmto stylům. Příspěvek si klade za cíl zjistit, jaký styl vedení preferují čeští studenti na Univerzitě obrany. Výzkum byl zaměřen na hodnocení osobnostních charakteristik, požadovaných pro vedoucí pozici. Pro ověření relevance získaných výsledků jsme použili párový t-test.

Článek se zabývá ekonomickými aspekty provozu vojenských vozidel určených k přepravě osob v působnosti rezortu obrany. V úvodní části jsou vymezeny základní pojmy, jednotlivé kategorie vozů a výchozí stav u osobních vozidel rezortu MO. Čtvrtina všech osobních automobilů a autobusů ve vlastnictví rezortu překračuje celorepublikový průměr stáří vozidel za rok 2015. Podrobnější analýza ukázala, že rezort MO se chová ekonomicky při pořizování nových vozidel a ve struktuře těchto nákupů začala výrazně převládat v posledních deseti letech auta se vznětovým motorem. Avšak absence sledování celkových nákladů na provoz vozidla způsobuje, že rezort obrany nevytěžuje všechna svá auta rovnoměrně a obnova vozového parku je realizována v nedostatečných objemech. Ačkoliv data v článku jsou uváděna do roku 2015 včetně, hodnocený vývoj a trend tohoto vývoje přetrvává a do současnosti.

Článek analyzuje odlišnosti v odměňování vojenských profesionálů v České a Slovenské republice v období 1999 - 2020. Strukturální analýzou zkoumá změny systémů odměňování vojenských profesionálů a rozdíly v konstrukci platů. Výsledky a význam publikovaného textu slouží k poznání, do jaké míry se země po rozdělení v roce 1993 posunuly a odlišily v oblasti odměňování vojenských profesionálů. Článek předkládá porovnání úrovně platů vojenských profesionálů ve vybraných vojenských hodnostech a zohledňuje jejich vývoj v relaci k vývoji na trhu práce v daném státě a v relaci k a výši životních nákladů v daném státě. Růst platů v letech 2016 - 2019 je u vojenských profesionálů ČR vyšší než u vojenských profesionálů SR, v roce 2020 se již rozdíly platů snižují.

Tento článok sa zaoberá pohľadom na pôsobenie Ozbrojených síl Slovenskej republiky na Cypre v rámci mierovej operácie UNFICYP. Predstavuje základný právny rámec pre pôsobenie Ozbrojených síl SR v tejto operácii a mapuje postup operácie a plnenie úloh jej príslušníkmi. Cieľom výskumu bolo vyhodnotiť súčasný prístup SR k operáciám OSN s dôrazom na riešenie bezpečnostnej situácie na Cypre. Článok zároveň poukazuje na dôležitú úlohu Slovenskej republiky v mierovej operácii UNFICYP po tom, čo v roku 2018 prevzala zodpovednosť za celý Sektor 4.

Termín "nové války" se často používá k popsání toho, jakým způsobem teroristické skupiny dosahují svých cílů vedle "klasických" prostředků v podobě intervence ze strany států. Teroristické organizace používají asymetrické metody války zaměřené na slabiny západních států. V důsledku toho se i konvenční války změnily v hybridní války. Právní postavení teroristických organizací je hlavním problémem právního státu. Při reakci na teroristické útoky je obtížné rozlišovat mezi zločinem a terorismem. "Válka proti teroru" se řídí odlišnými pravidly a principy a je nesmírně obtížné ji vést. Konflikty trvají dlouho a vítězství nad terorismem je zřídka možné kvůli síťové struktuře teroristických organizací a způsobu, jakým se prolínají s obyvatelstvem. Kromě celoaliančního přístupu existuje v Rakousku národní řešení, jak na tyto nové hrozby reagovat, a to v podobě komplexní národní obrany.

Tento článek je věnován novému druhu polských ozbrojených sil, konkrétně Silám územní obrany (polsky: Wojska Obrony Terytorialnej, WOT), jejíž podstatou je mj. teritorialita. Mezi mnoho úkolů, jimž tato vojenská jednotka čelí, patří i ty, které zahrnují nevojenské hrozby.
Na základě spojení dvou základních prvků uvedených výše předkládají autoři v následujícím článku možnosti využití Sil územní obrany a alternativní proces správy této složky ozbrojených sil na úrovni vojvodství.

Hlavním cílem tohoto textu je identifikovat nejčastěji využíváné a nejrelevantnější indikátory vzestupu náboženského extremismu ve společnosti jakožto důležité příčiny ozbrojených konfliktů. Nábožensky motitovaný konflikt je důležitým tématem současného bezpečnostního výzkumu. Jeho prevence za použití systému včasného varování opřeného právě o dílčí indikátory je tak pro bezpečnostní komunitu velice zajímavá. Tento článek představuje vybrané metodiky a doporučení pro další navazující výzkum celé problematiky.

Ozbrojené síly Bosny a Hercegoviny byly oficiálně sjednoceny v roce 2005 a byly složeny ze dvou zakládajících složek: Armády FBiH a Armády RS. I když sjednocené ozbrojené síly oslavily v prosinci 2018 své třinácté výročí a jsou prezentovány velice pochvalně, politické prostředí v Bosně a Hercegovině, zejména v Republice srbské, nepřispívá k pocitu jednoty ozbrojených sil. Článek se bude zabývat výzvami sjednocených ozbrojených sil ve vztahu k procesu state-buildingu v postkonfliktní Bosně a Hercegovině. K hlavním obavám ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny patří staré vybavení, ekonomické problémy země a rozpočtová omezení, politizace a etnicizace; přetrvávající nacionalismus a nejistá budoucnost Bosny a Hercegoviny zůstávají největšími vnějšími problémy.