Fulltextové hledání

Článek se zabývá možnostmi ochrany vnějšího perimetru statických vojenských objektů s využitím pozemních bezosádkových systémů, které mohou doplnit již existující ochranné prvky. Teoretická východiska a dosažené závěry byly experimentálně ověřeny v terénu při ochraně menší základny, s využitím UGS Taros Furbo a výpočtů Systému podpory taktických rozhodnutí. Systémem vypočítané trasy přesunu ochrany základny byly následně prakticky realizovány pěší hlídkou i autonomním UGS Taros Furbo, se zaměřením na průchodnost terénu a čas jejich překonání. Hlavním cílem článku je představit vojenské veřejnosti současné možnosti nasazení UGS Taros Furbo při ochraně statických vojenských objektů, jako jsou místa velení nebo základny. Jejich využitím se mohou značně snížit požadavky a nároky na nasazení pěších hlídek k ochraně vnějšího perimetru.

Prezentovaný článek přímo navazuje na autorovu komparativní analýzu americké a ruské nukleární doktríny a výzbroje z podzimu 2021 a prostřednictvím obsahové analýzy tří specifických oblastí aktualizované verze strategického dokumentu Nuclear Posture Review představuje současnou podobu nukleární strategie Spojených států amerických. Za pomoci interpretační analýzy a bohatého aparátu sekundárních zdrojů zároveň autor reflektuje vlastní předpoklady a očekávaní o dalším vývoji americké nukleární strategie prezidenta Joe Bidena, které formuloval ve článku z roku 2021. Rozebírá vliv ideologicko-politických ambicí prezidentské administrativy spolu se zlomovými geopolitickými událostmi roku 2022 a přichází k závěru, že především díky působení druhého faktoru nedoznala aktuální podoba americké nukleární strategie žádné revoluční změny a pokračuje v zachovávání dlouholeté kontinuity a konsenzu o svých bazálních principech.

Článek se zabývá možností využití simulačních technologií při výcviku studentů Univerzity obrany v taktické přípravě a hledá za pomocí experimentu odpověď na otázku, zda využití těchto prostředků přináší prokazatelnou efektivitu. Studenti 1. ročníku byli v rámci předmětu Příprava v poli náhodně rozdělení do 42 sekcí o přibližně stejném počtů členů a následně byli rozřazeni do 3 kategorií podle způsobu využití prvků živé a virtuální simulace. Všem skupinám v průběhu závěrečného cvičení byly přidělovány body za určitou taktickou činnost. Celkový počet dosažených bodů všech skupin byl podroben následnému statistickému šetření za pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu dat, s cílem prověřit, zda mezi jednotlivými skupinami dochází k statisticky významným rozdílům. Přestože použití moderních simulačních technologií u studentů mělo pocitově pozitivní vliv na zlepšení kvality výcviku, za pomocí statistických metod se nepodařilo ve větší míře prokázat, že by docházelo ke statisticky významným rozdílům mezi zkoumanými skupinami. Výsledky experimentu ale do jisté míry ukazují, že určité rozdíly mezi jednotlivými skupinami opravdu existují, a proto nechává určitou příležitost k provedení obdobného, nebo rozsáhlejšího výzkumu, ve snaze podpořit atraktivitu vzdělávacího procesu u studentů vojenských škol.

Autor v článku představuje výsledky výzkumu v oblasti stanovování kompetencí vojenských profesionálů pro velení a řízení ve vojenských operacích. Hlavním cílem článku je seznámit čtenáře s návrhem doporučení k zavedení jednotného přístupu ke stanovování kompetencí vojenského personálu v rezortu Ministerstva obrany České republiky. Na základě provedených analýz českých strategických dokumentů, systému řízení vzdělávacích a výcvikových aktivit a stávajícího modelu kompetencí příslušníka ozbrojených sil České republiky, byla zpracována doporučení k zavedení koncepčního přístupu ke stanovování kompetencí vojenského personálu. Tento soubor navržených opatření poskytuje základní východisko pro uplatňování kompetenčního modelu jako nástroje řízení lidských zdrojů.

Současná válka na Ukrajině představuje konvenční konflikt vysoké intenzity, jaký v moderní evropské historii neměl po dekády obdoby. Za pomocí kvalitativním analýzy autoři předkládají charakter této války a prostřednictvím perspektivy operačních domén identifikují její klíčová specifika. Na tomto základě pak předkládají předběžná doporučení pro oblast obranyschopnosti České republiky. Docházejí přitom k závěru, že se stát i ozbrojené síly musí připravovat na potenciální konflikt velkého rozsahu.

Příprava vojáků na budoucí uplatnění na civilním trhu práce představuje klíčovou oblast, která vyžaduje pozornost. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat preference vojáků týkající se jejich přechodu do civilního zaměstnání po ukončení vojenské služby. Dotazníkové šetření bylo realizováno mezi 128 příslušníky dvou útvarů Armády České republiky. Většina respondentů preferuje druhou kariéru v soukromém sektoru a většina by si přála začít s přípravou několik měsíců před ukončením služby. Mnozí respondenti vyjádřili zájem o rozšíření svých dovedností za účelem zvýšení zaměstnatelnosti, přičemž nejčastěji preferovanou formou byla rekvalifikace. Celkově byl o nabízené nástroje podpory přechodu velký zájem, přičemž nejvíce byla ceněna pracovní portál. Řada respondentů se domnívá, že vojáci po skončení služby čelí obtížím při hledání civilního zaměstnání a hodnotí současný systém přípravy na druhou kariéru jako nedostatečný.

Ve vojenských operacích je kladen stále větší důraz na multi-doménové operace (MDO) v pozemní, námořní, vzdušné, vesmírné a kybernetické doméně, přičemž klíčovou roli hrají technologie a operace v kognitivní dimenzi. Stále však není jasné, jak může NATO optimálně připravit důstojníky pro MDO. Použili jsme metodu vojenského designového myšlení v mezinárodním prostředí a zapojili jsme účastníky z různých profesních prostředí (vlády, akademické obce, průmyslu a armády), ve všech případech odborníky na velení a řízení, abychom navrhli plán výcvikového programu MDO na operační úrovni. Tento plán nastiňuje úkoly, znalosti, dovednosti a postoje potřebné pro MDO a popisuje podmínky pro takový vzdělávací program. Naše zjištění poskytují cenné poznatky pro rozvoj výcvikových programů MDO pro důstojníky NATO.
 

Článek se zabývá systémem tvorby společných doktrín v Armádě České republiky (AČR) se zaměřením na operační úroveň velení a řízení, včetně implementace doktrín NATO do národních podmínek. Mezi nejzávažnější zjištění patří, že struktura a obsah českých doktrín nejsou systematicky nastaveny. Alianční doktríny jsou zaváděny buď jejich transkripcí do české verze, nebo jejich zavedením v plné anglické verzi. V obou případech to může způsobit nejednotnost v používání vojenské terminologie. Koordinační výbor jako jediný kontrolní orgán nemá pravomoc zefektivnit proces tvorby vojenských publikací. Mezi nejdůležitější doporučení příspěvku patří sjednocení českého doktrinálního rámce s architekturou NATO, převzetí aliančních doktrín v anglické verzi, včetně doplnění národních specifik či redistribuce kompetencí v rámci zpracovatelské skupiny. Tyto výše uvedené návrhy, u nichž je indikován vysoký dopad, budou vyžadovat zásadní kroky, které je třeba učinit k jejich realizaci.

Státy by se měly vyhnout svévoli v procesu rozhodování o zahraničních bojovnících úpravou jejich stávající legislativy zahrnující trestní stíhání zahraničních bojovníků. Autorizační režim jako je v Polsku může nabídnout vyšší garance, kontrolu i monitoring středně a vysoce nebezpečných jednotlivců zatímco nabídne státům přímé cílení preventivních a mitigačních strategií. Státy by měly vytvořit transparentní a jasný rámec pro posuzování žádostí o vycestování k boji se zákonem danou diskrecí pro státní orgány, což umožní odmítat žádosti pro politické, sociální nebo i ekonomické důvody.

Akviziční proces vojenské výzbroje, techniky, materiálu a souvisejících služeb (VM) je často provázen pochybnostmi o hospodárnosti nákupu. V některých případech je dokonce předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení. Z tohoto důvodu dochází na jedné straně k průtahům a zpožďování realizace strategických investic a na druhé straně vzniká riziko trestního stíhání zapojených osob. Přitom je pociťována absence schopnosti objektivního posouzení efektivnosti celé investice. V důsledku existence této mezery vznikl projekt obranného výzkumu Znalec s cílem posoudit možnost vzniku znaleckého ústavu, který by mohl být odborným pracovištěm se schopností dát objektivní pohled na hodnotu pořizovaných VM, vytvořit znalecký standard pro oceňování VM a navrhnout systém vzdělávání příslušných znalců. Tento článek se zabývá částí prvního cíle projektu, když na základě zevrubné systémové analýzy přináší návrh právního postavení znaleckého ústavu, jehož primárním cílem je zajištění nezávislého ocenění pořizovaných VM.

Článek se věnuje charakteristice násilných vstupů do objektů a pojmu "breaching", který je za tuto činnost často zaměňován. Dále článek řeší problematiku rozletu střepin při použití nálože k překonání pletivových plotů. V úvodní kapitole je popsána realizace výcviku v této oblasti s využitím cvičišť, která jsou pro tento účel budována ve vojenských výcvikových prostorech. Při provádění výcviku explozivních násilných vstupů se bezpečná vzdálenost pro zasahující týmy a nezúčastněné osoby stanovuje pomocí daných vzorců. Účelem simulace, matematických výpočtů a experimentu bylo posoudit, v jakém rozsahu dochází k rozletu střepin při explozivním překonávání těchto plotů a zda jsou používané postupy pro stanovení bezpečné vzdálenosti pro nezúčastněné osoby dostačující.

Tato studie analyzuje zapojení vnějších aktérů do občanské války v Etiopii v letech 2020-2022 a kategorizuje jejich chování a diskurzy na základě dominance instrumentálních a afektivních motivů. Tvrdí, že konvergence cílů mezi aktéry s dominancí instrumentálních motivů, kteří se snaží chránit stabilitu a přežití etiopské vlády, a aktéry s dominancí afektivních motivů, kteří řeší humanitární krize, dosáhla bodu překrytí a shody, což vedlo k ukončení války v relativně krátké době.

Článek představuje více jak desetileté zkušenosti z testování schopností pilotů při řízení letu na leteckých simulátorech. Je vyřčená hypotéza o možnostech nalezení společných rysů při řízení letu, uveden základní matematický aparát pro vyhodnocení, představeny využívané letecké simulátory a samozřejmě i dosažené výsledky. Otestováno již bylo 110 pilotů a celkem simulováno 2360 misí - testovacích letů. Následná matematická analýza poskytla na cca 40 tisíc výsledků vhodných pro další statistické zpracování. Toto množství získaných dat z reálně simulovaných letů dává předpoklad pro definování použitelných závěrů k navrženým hypotékám. Pro potřeby následné certifikace byl rovněž připraven návrh metodiky měření pilotů, která shrnuje jak teoretický přístup k testování pilotů, tak i postup realizace testů na jednotlivých simulátorech. Součástí návrhu metodiky je uveden i přehled vytvořeného programového vybavení jak pro usnadnění evidence dat z jednotlivých misí, tak i programového vybavení pro vlastní analýzy naměřených dat z misí.

Příspěvek pojednává o účelu, tvorbě a praktickém využití scénářů v procesu národního obranného plánování s využitím metody plánování podle schopností (National Capability Based Defence Planning - NCBDP). V průběhu vlastního plánování jsou k identifikaci a verifikaci požadavků na schopnosti využívány scénáře. V těch jsou zohledněny stěžejní charakteristiky prostředí, ve kterém budou plněny vojenské mise na podporu stanovených politických cílů, odráží se v nich i operační koncepce ve smyslu doktrinálního použití ozbrojených sil. Scénáře umožňují identifikovat a kvantifikovat potřebné schopnosti ozbrojených sil v nestabilním, těžce předvídatelném, komplexním a neustále se dynamicky měnícím prostředí a snížit tak míru nejistoty a související rizika. V tomto smyslu jsou scénáře významným analytickým a podpůrným nástrojem obranného plánování s vysokou přidanou hodnotou. Při jeho správném použití lze definovat sadu potřebných schopností nezbytných pro úspěch v možných budoucích konfliktech, dlouhodobě plánovat rozvoj a optimalizaci schopností jako platformy pro kvalifikovaná a argumentačně zdůvodněná rozhodnutí vedení rezortu obrany o charakteru, struktuře a velikosti ozbrojených sil ve vazbě na ambice a závazky státu. Předkládaná doporučení v závěru článku zahrnují doktrinální zakotvení plánování na základě schopností s využitím scénářů, organizační změny u MO a GŠ, aktualizaci výuky v systému vzdělávání vojáků, optimalizaci procesu obranného plánování, jako i nezbytné změny v přístupu vedoucích zaměstnanců k popisované metodě.

Příspěvek hodnotí úroveń spolupráce rezortu MO ČR a agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency) v oblasti pořizování vojenského materiálu. V praktické části jsou předloženy výsledky výzkumu úrovně zapojení dodavatelů se sídlem v ČR na aktivitách NSPA v letech 2018 až 2022. Využita je Paretova analýza srovnávající účast českých a zahraničních firem na zakázkách realizovaných NSPA z pohledu jejich předmětu, počtu a finanční hodnoty. Kvalitativní případové studie ze tří různých oblastí ilustrují, ve kterých projektech NSPA již ČR figuruje a jaké přínosy a rizika jsou s touto spoluprací pro rezort MO spojeny. Pozitiva a rezervy v procesu pořizování vojenského materiálu tzv. in-house a příležitosti a ohrožení, které mohou plynout z pořízení vojenského materiálu prostřednictvím NSPA, jsou shrnuty formou SWOT analýzy. V závěru jsou předložena doporučení týkající se zefektivnění spolupráce rezortu MO s NSPA ve sféře akvizic.

Článek analyzuje odlišnosti v odměňování vojenských profesionálů v České a Slovenské republice v období 1999 - 2020. Strukturální analýzou zkoumá změny systémů odměňování vojenských profesionálů a rozdíly v konstrukci platů. Výsledky a význam publikovaného textu slouží k poznání, do jaké míry se země po rozdělení v roce 1993 posunuly a odlišily v oblasti odměňování vojenských profesionálů. Článek předkládá porovnání úrovně platů vojenských profesionálů ve vybraných vojenských hodnostech a zohledňuje jejich vývoj v relaci k vývoji na trhu práce v daném státě a v relaci k a výši životních nákladů v daném státě. Růst platů v letech 2016 - 2019 je u vojenských profesionálů ČR vyšší než u vojenských profesionálů SR, v roce 2020 se již rozdíly platů snižují.

Tato studie si kladla za cíl prozkoumat pohled médií na armádu a militantní aktivity, se zaměřením na profesionální chování novinářů a jejich závazek k národní věci. Byly provedeny hloubkové rozhovory s pákistánskými novináři, kteří informovali z konfliktních zón. Zjištění naznačují, že Pákistán je zapojen do války proti terorismu a že média hrají klíčovou roli v oslavování bezpečnostních sil v jejich boji proti militantům, kteří zpochybňují autoritu státu. Novináři vyjádřili názor, že vláda a armáda by měly přijmout realistická opatření k boji proti této hrozbě. Novináři sice označili militanty za teroristy, ale zároveň poznamenali, že jejich profesionalita je často ovlivněna vlastenectvím a národní povinností sloužit zemi. Objektivita však zůstala klíčovým prvkem jejich zpravodajství. Média, považovaná za čtvrtý pilíř státu, by měla mít potřebnou svobodu informovat o konfliktech. Zároveň byla autocenzura považována za nezbytnou k zabránění obsahu, který by mohl vést k radikalizaci.

V článku jsou posouzeny současné tradiční přístupy k hodnocení provozu pozemní vojenské techniky se zaměřením na úlohu a možnosti vedoucích pracovníků v oblasti hodnocení provozu. Autor navrhuje zavedení elektronické Knihy jízd pro sledování a vyhodnocování provozních dat pozemní vojenské techniky, pomocí modulu generálního paketu rádiových služeb, ke zlepšení efektivity systému provozu, oprav a úspor.

Příspěvek představuje multikriteriální analýzu (MCA) jako jeden z velmi užitečných analytických nástrojů a metod, jež pomáhají spojeneckým politickým činitelům a vojenským stratégům přehodnotit novou roli a poslání Aliance v Africe jako jižním sousedovi NATO a EU, který má velké možnosti pozitivně či negativně ovlivnit evropskou a euroatlantickou bezpečnost. Cílem příspěvku je tedy pomocí MCA zdůraznit význam Afriky pro geopolitiku NATO a to, co by měly členské státy podniknout, aby se zapojily do konkurenčního závodu ve zbrojení a přítomnosti v severoafrickém a sahelském regionu proti rostoucím ruským a čínským ekonomickým a vojenským zájmům.

Článek se pokouší o historický přehled teorií leadershipu a na tomto základě odvodit jejich přibližnou systematizaci. Článek zdůrazňuje význam fenoménu leadershipu jako hlavního faktoru řízení lidských zdrojů a bezpečnosti v lidských společnostech. Výklad prochází různými dosud existujícími teoriemi vedení, které dosud existovaly. Metodologie výzkumu zahrnuje etymologický rozbor, historický rozbor, obsahový rozbor, metody indukce a dedukce, odhaluje logické souvislosti a závislosti mezi souvisejícími a podobnými pojmy a jevy.

Vojenská přítomnost USA v Afghánistánu byla předmětem retrospektivních analýz, které usnadnily identifikaci a získání důležitých zkušeností pro budoucí vojenské akce. Tento článek analyzuje s využitím případové studie způsob, jakým byly obranné zdroje řízeny z hlediska udržitelného rozvoje, a zaměřuje se na trvalé účinky hlavních projektů, jejichž cílem bylo zajistit prvotní kroky této země směrem k udržitelnému rozvoji. Tato studie následně poukazuje na pozitivní potenciál, který by vojenský nástroj mohl mít v úsilí země o dosažení cílů udržitelného rozvoje, a zvýrazňuje cestu, jakou mohou způsoby neudržitelného řízení ohrozit nebo dokonce zmařit pokrok v této oblasti. Hlavním výsledkem výzkumu je model neudržitelného využívání obranných zdrojů, který by orgány s rozhodující pravomocí měly znát, a kterému by se měly v budoucnu vyhnout, aby dosáhly dlouhodobě prospěšných výsledků.

Cílem článku je objasnit možnost výpočtu kolmé vzdálenosti objektu (pozorovatelny, budov atd.), od výstřelné hlavňového dělostřelectva. Postup výpočtu není uveden v žádném z předpisů řešící problematiku bezpečnosti při střelbě hlavňového dělostřelectva.Článek řeší matematické zdůvodnění a výpočty, které jsou využitelné pro štáby dělostřeleckých jednotek při přípravě a plánování bojových střeleb. Odvozené vzorce lze využít palebnými rozhodčími při kontrole bezpečnosti střelby.

Kognitivní válčení představuje nový fenomén, jenž se liší od dříve využívaných forem působení ovlivňujících myšlení cílových skupin v informačním prostoru. Hlavní rozdíl spočívá v cíleném a sofistikovaném využití vědeckých poznatků, které vychází z neurovědní oblasti a kladou zvláštní zřetel na vědomí a vnímání reality. Hlubší poznání způsobu fungování mysli ovlivňuje šířené společenské a kulturní narativy a volbu nejvhodnějších technologických platforem využívaných pro jejich distribuci mezi cílenou populací. Článek předkládá konceptuální zařazení kognitivního válčení a vymezuje jeho tři základní segmenty: neurovědu, technologie a společenskovědní aspekty.

Článek se zabývá problematikou uplatnitelnosti vojáků z povolání na trhu práce po zániku služebního poměru. Jeho cílem je nastínit informace o nezaměstnanosti bývalých vojáků z povolání a prezentovat hlavní výsledky sociologického výzkumu, konaného mezi 313 bývalými příslušníky AČR. Na základě zpracování statistik Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že v letech 2008 - 2017 bylo průměrně 18 % bývalých vojáků z povolání v produktivním věku 8 měsíců bez zaměstnání. Za pomoci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že více než pětině respondentů trvalo nalézt pracovní uplatnění v civilním sektoru déle než půl roku. Většina respondentů nevnímá systém přípravy vojáka z povolání na druhou kariéru jako dobře propracovaný a uvádí, že v průběhu služebního poměru s nimi problematika přípravy na druhou kariéru nebyla řešena. V závěru článku jsou uvedena možná doporučení na zlepšení současného stavu začleňování vojáků na trh práce.

Cílem článku je přispět k výzkumu možného využití strategické komunikace pro oblast vyzbrojování. Pořizování vojenského materiálu vyžaduje komplexní přístup, racionalizující politické, vojenské, ekonomické a technické rozhodování, vyžadující vhodnou strategickou komunikaci se zainteresovanými stranami. Článek nejdříve analyzuje stávající slabé stránky v užívání strategické komunikace při podpoře vyzbrojování a následně doporučuje model jejího optimálního využití. Výsledky dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů se specialisty na strategickou komunikaci a vyzbrojování ukazují vysokou podporu pro využití strategické komunikace. Vybrané případové studie k projektům modernizace Pandur a bojového vozidla pěchoty však nepotvrdily předpoklad zlepšení schopnosti Ministerstva obrany ČR pořizovat novou vojenskou techniku.

Výzkum využívání strukturovaných analytických technik ukázal, že zpravodajští analytici při využití specifických strukturovaných technik dosahují lepších výsledků v analýze než použitím tradičních intuitivních přístupů. Experiment byl založen na řešení analytických úkolů dvou zpravodajských scénářů v souboru 32 osob. K ověření nulové hypotézy byl proveden test chí-kvadrát nezávislosti na hladině významnosti 5 %. Odpovědi ve skupinách srovnávací/intuitivní a experimentální/strukturovaná technika byly hodnoceny ve čtyřech kritériích, a to v celkové kvalitativní zpravodajské analýze, v hodnostních sborech, v závislosti na době výkonu služby a v závislosti na vzdělání. Počet správných odpovědí byl nejvyšší v experimentální skupině při řešení úkolů kritéria zpravodajské analýzy u obou scénářů. Zlepšená analýza experimentální skupiny v řešení druhého scénáře byla statisticky významná. Nulová hypotéza, využívání strukturované metodologie zlepšuje kvalitativní zpravodajskou analýzu, se tedy nezamítá. V provedeném experimentu jsou ostatní testová kritéria menší než kritická hodnota. Výsledky výzkumu ukázaly, že úspěšnost řešení úlohy je ovlivněna správným použitím techniky testováním hypotéz. Využívání strukturovaných technik závisí na úrovni znalostí a typu zpravodajského problému. Provedení výzkumu zároveň prokázalo vliv kognitivních zkreslení analytiků.

Na základě metody obsahové analýzy, tato studie analyzuje vůbec první publikovanou bezpečnostní strategii Izraelských obranných sil, která byla zveřejněna v roce 2015. Hlavním cílem textu je nejen představit okolnosti vzniku a diskutovat hlavní cíle tohoto strategického bezpečnostního dokumentu, ale také nastínit širší geopolitický kontext, z něhož vzešel. Autoři argumentují, že dokument akcentoval především dvě oblasti - použití síly a budování kapacit izraelské armády. Mimo jiné publikování strategie mělo plnit také odstrašující efekt. V závěru autoři srovnávají plán Gideon a na něj navazující plán Tnufa a poukazují na značný význam, který má při implementaci takového dokumentu konsenzus politických a vojenských elit, a také se zamýšlejí nad tím, jaké poučení a inspiraci lze z tohoto případu čerpat v našem geografickém prostoru v průběhu procesu formulování či reformulování strategických bezpečnostních dokumentů.

Válečná hra je respektovaným nástrojem pro rozhodování velitelů. Její příprava, provedení a hodnocení výsledků vyžaduje přesnou organizaci a nemalý časový fond. Časový aspekt je ale v současné dynamické době limitujícím faktorem k objektivnímu spíše objektivizovanému hodnocení variant provedení operace. Článek nepopisuje proces přípravy válečné hry, je zaměřen na prováděcí fázi, kde uvádí využití konkrétního simulačního systému^[1] ve válečných hrách a za jakých teoretických podmínek lze výsledky simulace boje považovat za validní. Zároveň hodnotí časovou efektivitu jejího použití ve válečné hře. Experimentálně bylo ověřeno, že testovaný simulační systém lze pro válečnou hru používat zejména v režimu zrychlené simulace. Byla také verifikována konfigurace výpočetního systému, který umožňoval podstatné zrychlení běhu simulace scénáře válečné hry.
^[1] Masa SWORD, verze 6.20.1.

Cílem tohoto článku je vymezit leadership jako požadovaný proces Armády České republiky. Za tímto účelem je identifikována podstata vojenského leadershipu hledáním podobností a rozdílností v jednotlivých teoretických konceptech (školách) leadershipu, včetně přístupů u vybraných aliančních armád. Na základě analýzy současného stavu řešené problematiky jsou stanoveny složky leadershipu, vazby mezi nimi a vymezeny obecné požadavky na jeho uplatňování. V souladu se získanými poznatky následuje navržení obecného modelu leadershipu Armády České republiky.

Podobně jako v jiných oblastech, také ve vojenské oblasti se umělá inteligence stala v poslední době evidentním řešením pro optimalizaci konkrétních procesů a činností. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na možnosti potenciálního využití umělé inteligence ve vojenských operacích prováděných pozemními silami. Hlavní zjištění založená na analýze rámce procesu operace s využitím vhodné metodologie výzkumu se týkají vlivu umělé inteligence na optimalizaci rozhodnutí velitele během procesu plánování a vedení operací. Dalším významným výsledkem této studie je představení umělé inteligence jako nástroje zvyšující bojovou sílu pozemních sil.