Fulltextové hledání

Důsledky ekonomické recese a jejich dopad na národní rozpočty pro obranu mohou velmi vážně narušit důvěryhodnost NATO i EU. Potřeba vyrovnat se s rozpočtovými restrikcemi a pokračující bezpečnostní krizí na Ukrajině vedla k opětovnému otevření otázky tvorby společné evropské armády, jako efektivního nástroje zachování bezpečnostní stability nejenom v Evropě, ale v celém světě. Stěžejní otázkou však je, do jaké míry je možné vytvořit autonomní evropskou armádu, která by operovala nezávisle na transatlantických spojencích, a to za situace, kdy existuje poměrně silná vazba mezi NATO a EU v oblasti budování požadovaných vojenských schopností.

Období počátku 21. století je typické stavem, který je charakterizován minimalizací vzniku globálního konfliktu a poklesem rizika přímé vojenské agrese mezi státy. Nicméně výskyt a stálá existence zbraní hromadného ničení a náhodné, lidskou činností nebo přírodními katastrofami způsobené úniky průmyslových nebezpečných látek se stále jeví jako celosvětový problém, který do značné míry omezuje nejenom činnost obyvatelstva, ale i vojsk. Hrozba jejich použití nebo zneužití sílí v době, kdy se značně zvýšilo nebezpečí související s činností teroristických skupin v některých regionech světa a to i ve zdánlivě technologicky nerozvinutých zemích.

Referendum o odtržení Skotska od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jež se konalo v září letošního roku, nedopadlo pro skotské separatistické snahy úspěšně. Skotští nacionalisté mimo jiné plánovali poměrně velkoryse financované ozbrojené síly. Pětimilionový národ měl v případě získání nezávislosti ročně vynakládat podle propočtů skotské vlády na armádu ekvivalent 2,5 miliardy liber, tedy zhruba dvojnásobek toho, co Česká republika! Během deseti let po případném odtržení měly být vybudovány ozbrojené síly o počtu 15 tisíc mužů a žen a pěti tisíc rezervistů. Právě o tomto poměrně neznámém rozměru skotské nezávislosti pojednává následující příspěvek.

Schopnost poskytnout zásadní informace o události ještě předtím, než nastane, staví zpravodajské analytiky do první řady boje s hrozbami terorismu, extremismu, šíření zbraní hromadného ničení či aktivitami cizích zpravodajských služeb. Příspěvek ukazuje aspekty zpravodajské analýzy, které mají velmi často vliv na kvalitu výsledné zpravodajské informace zpracovávané pro uživatele. Rozebírá problematiku zpravodajské analýzy ve spojení s uživatelem informací a současně se zabývá i úvahami v souvislosti s problematikou indikace příznaků a metodami varování před překvapivými útoky protivníka. Cílem příspěvku je zvýšit pozornost čtenářů a podnítit diskuzi k problematice predikcí budoucích hrozeb v souvislosti s činností analytických týmů, protože jejich výsledky nejsou vždy dostatečně uživateli uznávány.

Podmínkou správného a efektivního chování člověka za mimořádných událostí je jeho včasná a kvalitní příprava. V současnosti je v České republice zpracovávána koncepce výchovy k přípravě školní mládeže pro ochranu člověka za běžných rizik a za mimořádných událostí. Teprve v průběhu školního roku 2012/2013 získala tato koncepčně ucelenější příprava alespoň na školách základního vzdělávání závazný charakter. Není však dosud po zrušení zákona o branné výchově v roce 1991 uložena na základě zvláštního zákona.

Ruský zásah na Ukrajině změnil bezpečnostní situaci v celém baltském regionu, dlouhodobá přítomnost jednotek NATO v Lotyšsku se stala pro Lotyšskou republiku životně důležitou. Jak důsledky tohoto zásahu ovlivnily současnou obrannou politiku Lotyšska rozebírá ve své studii publikované v Policy Paper 2/2014 výkonný ředitel Střediska bezpečnostního a strategického výzkumu lotyšské Národní obrané akademie Janis Berzinš. Jde o nový způsob války, o válku nové generace, která dosahuje svých cílů více méně bez použití ozbrojeného násilí, nátlakem a ovlivňováním, skrytými operacemi. Redakčně zkráceno a upraveno. Anglický originál studie je dostupný na http://www.naa.mil.lv/~/media/NAA/AZPC/Publikacijas/PP%2002-2014.ashx. Přestože studie vznikla v dubnu 2014, redakce ji předkládá pro nadčasovost a obecnější platnost.

Článek pojednává o hrozbě islámského terorismu, o jeho příčinách a motivech, jakož i o jeho původu. Konkrétně je v příspěvku pojednáno o indonéské islamistické organizaci Džamá islámíja (Jemaah Islamiyah), jež je v České republice relativně méně známa. Indonésie, která má největší islámskou populaci na světě, s 202,9 milionu muslimů (88,2 % obyvatelstva Indonésie), je většinou považována za tolerantní zemi, kde vedle sebe žijí bez větších problémů různá náboženství. Nicméně i zde vyvstala v poslední době hrozba násilného islámského terorismu. Téma je pojednáno v historickém kontextu s přihlédnutím k možným dopadům na bezpečnostní situaci ve světě.

Cílem článku je na příkladu vojenských pozorovatelů poukázat na problematiku dlouhodobějšího pobytu v kulturně odlišném prostředí zemí procházejících válečným nebo postválečným obdobím. Hlavním motivem je nalezení vztahu mezi prostředím a osobností jedince, jinými slovy řečeno, mezi osobností a kulturou. Konkrétně se budu snažit o nalezení prvků kultury, které způsobují změny v žebříčku hodnot a v konečném důsledku změny osobnosti jedince. Dlužno zdůraznit, že navzdory skutečnosti, že se v článku zaobírám problematikou změny hodnot, u konceptu kultury vycházím z jejího antropologického, nikoli axiologického pojetí.

Nová strategická koncepce NATO je pouze odrazovým můstkem pro otevřenou diskusi o širokém spektru bezpečnostních problémů. Východiskem v podmínkách ČR by mělo být stanovisko představitelů politických stran na otázky dalšího rozvoje Aliance. Autor se ve svém příspěvku zabývá historickými souvislostmi některých problémů, kterými se Aliance v současné době zabývá. Zároveň představuje některé nové hrozby a problémy, které vyvstávají v současné době a které budou v budoucnu stále akutnější: kybernetické hrozby, energetická bezpečnost, proliferace ZHN, stabilizační a rekonstrukční mise, operace mimo severoatlantický prostor, teritoriální obrana, další rozšiřování Aliance nebo rozvoj partnerské spolupráce. Zároveň upozorňuje na implikace teto diskuse na bezpečnostní a obrannou politiku ČR.

Vlastimil Galatík (ed.) a kolektiv: Principy obrany České republiky "2030", Univerzita obrany, Ústav strategických studií, Brno 2008, 82 stran

Před dvaceti lety jsme se nejen "navrátili do Evropy", ale také začali usilovat o své místo v transatlantickém společenství, které pro nás symbolizovalo především členství v Severoatlantické alianci. Z časového hlediska se nám to podařilo za poměrně krátkou dobu deseti let. S odstupem dalších deseti let se ale zdá, že jsme v březnu 1999 vlastně vstupovali do ještě svým způsobem "starého NATO" omlazeného o tři středoevropské členy. Jeho skutečný přerod začal až záhy po našem vstupu vojenskou operací v Jugoslávii, která fakticky odstartovala kaskádu změn v postavení, cílech a úkolech této nejsilnější vojenskopolitické organizace ve světě.

Příprava a vedení vojenských operací se stávají mnohem komplexnější záležitostí, než tomu bylo v nedávné minulosti, narůstá nutnost těsnější spolupráce v řešení krizí mezi jednotlivými prvky státní moci, mezi vojenskými a nevojenskými partnery. Současné vojenské operace jsou důkazem toho, že nejen vojenští profesionálové, ale zejména politici jsou nuceni se ohlížet za hranice "vojenství" a vnímat všechny proměnné v komplexním operačním prostředí. Toho si byli vědomi i představitelé států a vlád, když na bukurešťském summitu v roce 2008 podepsali řadu věcných návrhů k rozpracování a implementování příspěvků NATO ke "komplexnímu přístupu k operacím", tzv. Comprehensive Approach.

Armáda České republiky se účastní mírové mise NATO v Kosovu již od roku 1999 a v současné době působí v Kosovu již 15. kontingent AČR. Tento kontingent je součástí mnohonárodního úkolového uskupení Střed (MNTF-C - Multinational Task Force Center) a jednotky AČR jsou dislokovány na základně Šajkovac. Příslušníci AČR pracují zároveň i v řídících a odborných funkcích na velitelství KFOR v Prištině a na velitelství MNTF-C v Lipljanu. Geografická služba AČR (GeoSl) již od roku 2003 pravidelně obsazuje geografická místa na velitelství KFOR v Prištině.

Podle názorů různých mezinárodních expertů na kontrolu zbrojení a odzbrojení by odpověď na tuto otázku mohla být v zásadě kladná, ale ... Slůvkem "ale" se myslí nezbytnost splnění velmi důležitých podmínek, o kterých pojednává, kromě zhodnocení stávající situace, následující článek. Je přitom nesporné, že vytvoření zmíněné zóny v tomto velmi krizovém regionu by bylo vysoce žádoucí a naléhavé. Předpokládá se, že řešení daného problému existuje pouze v rámci celkového mírového urovnání vztahů Izraele se všemi jeho arabskými sousedy a Íránem, jehož základním předpokladem bude vytvoření nezávislého palestinského státu. Z hlavních světových aktérů by tento jistě vítaný vývoj mohly pozitivně ovlivnit vyváženým přístupem a poskytnutím nutných bezpečnostních záruk všem účastníkům mírového procesu především USA, EU a RF. Důležitým hráčem v tomto úsilí bude také nesporně Liga arabských států.

V květnu tohoto roku (2010) byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva skupiny expertů, která bude základem pro další vyjednávání o nové strategické koncepci NATO. Od přijetí v současnosti platné strategické koncepce NATO uplynulo více než deset let (Washington 1999). Je zřejmé, že prostředí, ve kterém se Aliance pohybuje a úkoly které před touto institucí kolektivní obrany leží, doznaly za poslední dekádu zásadních změn. Mezi novými výzvami hrají prim mezinárodní terorismus, aktuální mise v Afghánistánu či otázka budování společné protiraketové obrany NATO.

V příspěvku jsou hodnoceny vybrané aspekty vývoje armády v procesu adaptace na změny globálního bezpečnostního prostředí a celospolečenské přeměny v zemi po sametové revoluci v listopadu 1989. Především se jedná o změny ve velitelské struktuře a struktuře sil, změny v oblasti organizace, hlavních vnitřních procesů (plánování a alokace zdrojů, akvizice, výcviku), početního vývoje personálu a modernizace. Autor posuzuje tyto přeměny z pohledu přijímaných strategických a koncepčních dokumentů, které tento proces zásadním způsobem determinovaly a zamýšlí se nad některými příčinami jejich úspěchů a případných selhání.

Proces velení a řízení může být definován jako schopnost zjistit, co je potřeba na základě vzniklé situace udělat proto, aby bylo možné provést efektivní akce. Jedná se o proces dynamický. S využitím dovedností příslušníků štábu, dovedností podřízených velitelů a tzv. standardizovaných operačních postupů (SOP - Standard Operating Procedures) musí být velitel schopen efektivně, správně a v požadovaném čase rozhodnout o způsobu plnění stanoveného úkolu. Autor ve svém článku popisuje informační proces jako součást systému velení a řízení v prostředí NEC.

Poté, co vláda ČR vyjádřila souhlas se závěry a cíli Bílé knihy o obraně, začalo MO i GŠ tyto a cíle naplňovat. Kdo však nesplnil své závazky byla vláda. Snížila obranný rozpočet a přiměla vedení armády hledat další nouzová východiska. Autor soudí, že jsme dospěli do okamžiku, kdy je nezbytné zahájit širokou debatu na téma odpovědnosti za obranu bezpečnostních zájmů republiky, stav ozbrojených sil a obranných schopností. Stránky Vojenských rozhledů jsou právě tím místem, kde bychom měli debatu o otázkách obrany státu zahájit.

V roce 2007 a v roce 2010 byly ve Vojenských rozhledech uveřejněny články, ve kterých se autoři zabývali otázkou analytického myšlení a analytických metod v oblasti vojenského zpravodajství. Jejich autoři zmínili mimo jiné i metodu analýzy soupeřících hypotéz (ACH - Analysis of Competing Hypotheses). Využití této metody není jen ve zpravodajství, ale dá se použít při řešení celé řady dalších vojenských rozhodovacích problémů. Tento článek ve své první části popisuje filozofii a logiku metody ACH a některé teoretické úvahy autorů a kritiků této metody. Druhá část uvádí příklad použití metody a možné použití při argumentační podpoře řešení jiných rozhodovacích problémů v rámci procesů obranného plánování. Metoda není složitá, ale v praxi se nesnadno zavádí. Článek vysvětluje jak vlastní teorii a modifikace ACH, tak ukazuje na možné obtíže, s nimiž se můžeme při jejím zavádění setkat.

Na kybernetické hrozby a možnost kybernetické války neexistuje jednotné mínění, což je u nových jevů obvyklé. Hrozby se netýkají jen vládních institucí, ozbrojených složek, ale i ekonomických organizací a následně či přímo jednotlivců. Ekonomická bezpečnost je přitom neméně důležitá jako přímé vojenské ohrožení. Nemluvě o tom, že v bezprostřední budoucnosti lze předvídat prioritu ekonomických střetů před násilnými. V tomto textu převažuje sociologický pohled a cílem je hledat především sociální souvislosti a důsledky kybernetického potenciálů, a proto se nevyhýbá sekundárním zdrojům informací, ke kterým se většina čtenářů převážně dostává. Záměrem je vyzvat odborníky ITT, aby se k této problematice vyslovili profesionálnějším využitím primárních zdrojů informací jakými jsou např. studie společností Symantec a McAfee k hrozbám Stux NET a DuQu, zprávy CSIRT a CERT týmů, analýzy a zprávy amerického GAO pro Kongres USA a další.

Jako důsledek zmenšujícího se vojenského rozpočtu byly v České republice podstatně zredukovány vojenské střední školy. Dnes zbývá již jen jedna. Její budoucnost je nejistá, nejen kvůli finančnímu výhledu na rok 2018. Bílá kniha o obraně z roku 2011 stanovila rozsah vzdělání, které má vojenská střední škola poskytovat. Jsou to nicméně schopnosti, jež mohou být přeneseny jinam, aniž by to mělo vliv na národní bezpečnost. I další české státní instituce národní bezpečnosti budou rovněž zanedlouho řešit stejnou životně důležitou otázku. Jmenovitě Ministerstvo vnitra, které se snaží šetřit, a přitom spravuje dvě střední školy. Článek shrnuje vývoj středních škol potřebných pro národní bezpečnost od r. 1993. Zpochybňuje tradiční názor, že tyto školy jako takové nemohou být v žádném případě ničím nahrazeny.

V pondělí 20. května 2013 se v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky uskutečnila jarní bezpečnostní konference Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK 2013 "Riziková budoucnost pro Evropu a ČR: Jsme na ni připraveni?"

V průběhu první poloviny roku 2010 se na řadě internetových serverů v češtině i dalších jazycích objevila řada alarmujících článků o platformě, nazývané evropské četnické síly, EUROGENDFOR respektive EGF. Jejich autoři tuto složku označují za základ nové "Svaté aliance", kdy četnictvo z jednoho členského státu bude potlačovat nepokoje v jiném členském státě, pokud kdy domácí síly takový úkol odmítnou. Příspěvek tyto spekulace uvádí na pravou míru a sumarizuje dostupné informace o tomto tělese.

Příspěvek nabízí stručný pohled na problematiku stravovacích zařízení. Nejprve rozděluje stravovací zařízení na zóny. Každá jednotlivá zóna je popsána z hlediska funkce i potřeb. Za druhé provádí shrnutí využitelných konstrukčních systémů, jež se obvykle při budovaní stravovacích zařízení používají. V závěru je prezentován návrh dispozičního uspořádání stravovacího zařízení budovaného z ISO kontejnerů.

Operační plánování je tvůrčí činnost, která je orientovaná na dosažení konečného-cílového stavu a splnění strategických cílů, s využitím přesně určených zdrojů v rámci politických omezení, jež byla stanovena příslušnými politicko-vojenskými orgány. V článku jsou uvedena fakta a závěry, které autor považuje za důležité, které však nejsou prezentací oficiálních stanovisek příslušných vojenských orgánů nebo rezortu obrany jako celku. Přesto byl obsah článku konzultován s odborníky GŠ AČR, kteří se soustavně zabývají řešením problematiky plánování vojenské operační činnosti a přímo se podílí na zpracování dokumentace pro nasazování sil a prostředků rezortu obrany do zahraničních vojenských operací a zajišťování činnosti jednotek při plnění úkolů v těchto operacích.

Na jednu stranu Ruská federace patří mezi země, které kritizují vojenské intervence vedené západními státy. Na druhou stranu Rusko za posledních dvacet let opakovaně na půdě Rady bezpečnosti OSN schválilo použití vojenské síly ze strany Západu vůči konkrétnímu státu. Hlavním záměrem předkládaného článku je proto popsat a analyzovat postoj Ruska ke čtyřem vojenským intervencím Západu v letech 1999-2011. Pozornost je věnována dvěma vojenským intervencím bez mandátu RB OSN (Svazová republika Jugoslávie v roce 1999 a Irák v roce 2003), jedné intervenci s pověřenou rezolucí RB OSN (Afghánistán v roce 2001) a jedné vojenské intervenci, která byla částečně schválena rezolucí RB OSN (Libye v roce 2011).

Slovo koncepce je dnes jedním z nejužívanějších pojmů v dlouhodobém a střednědobém řízení rezortu obrany. Tvorba koncepcí se prolíná celou řadou rezortních normativů a je náplní působností téměř všech organizačních celků Ministerstva obrany a Generálního štábu Armády České republiky. Pojem tvorba koncepcí je svým způsobem zaklínadlem, které používáme vždy, pokud jde o přípravu dlouhodobých a střednědobých strategických rozvojových dokumentů. Článek obsahuje analýzu zákonných východisek upravujících tvorbu strategických dokumentů v podmínkách rezortu obrany a dále analyzuje implikace Metodiky střednědobých koncepcí a Metodiky přípravy veřejných strategií na tvorbu rezortních strategických dokumentů.

Generálmajor in memoriam Karel Lukas* 16. 2. 1897 Brníčko† 19. 5. 1949 Praha

Při zkouškách podle normy STANAG 6001 se u vyšších stupňů znalosti jazyka vyžaduje znalost reálií testovaného jazyka. Bez kulturních znalostí, které jsou základem porozumění v každodenním životě, dochází při komunikaci k nedorozumění. Zatímco některé anglicismy v češtině již zdomácněly (revolver, torpédo, tank, tanker, tramvaj, džem, sejf atd.), jiné teprve prochází tzv. procesem počešťování. V oblasti přejímek respektive výpůjček vždy sehrávalo velkou úlohu tzv. vojenské společenství. Následující příspěvek proto zkoumá některé, původem české nebo češtinou ovlivněné, vojenské, ale i nevojenské termíny, které se v angličtině používají anebo užívaly.

Analýzy datových souborů užitím metod exploratorní, zejména induktivní statistiky je v dnešní době nedílnou součástí řady oblastí lidské činnosti. Článek se věnuje problematice statistického zpracování dat pomocí nástroje STAT1, který pracuje pod Microsoft Office Excel. Je podáno vysvětlení, uveden zdroj a provedeno srovnání zmíněné aplikace s alternativními softwarovými produkty. Součástí příspěvku je ukázka praktického použití STAT1 při řešení reálných úloh.