Fulltextové hledání

V souladu s Plánem činnosti SPodV na rok 2006 bylo ve dnech 13.- 17. března 2006 provedeno experimentální cvičení s počítačovou podporou "URBAN WARRIOR 06" v CSTT BRNO. Experimentální cvičení s počítačovou podporou "URBAN WARRIOR 06" bylo pojato jako dvoustranné soupeřské procedurální cvičení v urbanizovaném prostředí za maximálního využití výpočetní techniky, konané za účasti řídícího štábu VeSPodV, příslušníků CSTT Brno, VA Vyškov, VZ Vyškov a vybraných velitelů jednotek ze SpS, konkrétně od 72.mpr.

Příspěvek pojednává o klasifikaci a indexovém ohodnocení odpadů vytvářených při vojenském výcviku a tematicky navazuje na problematiku již v časopise uveřejněnou. [1] Svým obsahem tak rozšiřuje oblast působení metody Hazard & Impact Index, která slouží k hodnocení vlivu vojenského výcviku a prvků jeho zabezpečení na životní prostředí. Metoda je v současné době nadále vyvíjena týmem ekologů Univerzity obrany v Brně a prezentována na vybraných zasedáních NATO/Pracovní skupiny ekologizace výcviku (Environmental Training Working Group) [2], kde je vždy následně konzultována s delegáty jednotlivých členských zemí.

Právě v době, kdy se Západ začíná hlouběji zajímat o problémy boje proti nadnárodnímu protivníkovi, se tento soupeř zásadně změnil. Proměnil se v nepřítele trans-dimenzionálního, volně se pohybujícího mezi skutečným a kybernetickým prostorem. "Geriloví bojovníci", teroristé či "povstalci" začali spojovat aktivity v reálném světě (městská gerila, džungle) s aktivitami ve světě kybernetickém. Vznikají tak mnohem odolnější, velmi sofistikované, kombinované a rozptýlené sítě. Autorem článku, zabývající se tímto novým světovým fenoménem, je plk. v záloze Thomas Hammes, námořní pěchota USA. Článek byl uveřejněn v č. 4/2005 časopisu Jane's Defence Weekly. Zkráceno a red. upraveno.

Z obecného pohledu, armáda každé země spotřebovává ze státního rozpočtu nemalé zdroje. Jsou to nutné výdaje státu, protože obrana státu patří mezi priority každé země. Nejinak je to i v České republice. Armáda České republiky má za sebou první etapy reformy, během kterých prošla zásadní reorganizací. Takto zreorganizovaná armáda, která je ve svém důsledků mnohem menší, ale také modernější, odpovídá potřebám našeho státu, nejen z pohledu jeho vojenskopolitických ambicí, ale i z pohledu jejího ekonomického zabezpečení. Nutno však dodat, že ačkoliv nově zreorganizovaná armáda je menší, její udržování na úrovni mobilní a moderní armády je z ekonomického hlediska velmi náročné.

Autoři následujícího příspěvku jsou dlouholetými vysokoškolskými pedagogy, kteří mají zkušenosti ve velitelské i štábní praxi na různých stupních velení. Dlouhodobě se zabývají tematikou managementu, jeho aplikacemi do vojenské praxe a informačními a automatizovanými systémy velení a řízení. Proto se i jejich článek věnuje výuce managementu při přípravě vojenského profesionála, vývoji a současnému stavu výuky managementu na Univerzitě obrany v Brně, včetně nástinu možných perspektiv výuky při přípravě nové akreditace.

Ohlas článku Systém plánování, programování, rozpočtování (a mlácení prázdné slámy?) ukazuje, že téma systému plánování programování a rozpočtování je stále v rezortu ministerstva obrany živé, nevyhaslo, a jak dokazují reakce na škrty v rozpočtu Ministerstva obrany ČR (MO), [1] otázka programování výdajů na obranu se dostává stále více do popředí. V ohlasu Ing. Duška se vedle několik "nefér argumentů" objevilo také množství odkazů na skutečnost, že MO má finanční management. Zkusme diskutovat o jeho funkčnosti - Jejím důkazem není přece objem a struktura naplánovaných a utracených finančních prostředků, ale transparentnost, účelnost, hospodárnost a efektivnost hospodaření s těmito prostředky tak, jak k jejich prokázání těchto kvalit již pro roky 2006/2007 předpokládala Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a Mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec. [2] Existenci programového financování nikdo nezpochybňuje, jenom jeho ekonomické výsledky se mi zdají nedostatečné s ohledem na dobu, která uplynula od jeho zavedení.

Řízení jakosti v tržním sektoru je nezbytným předpokladem pro úspěšné fungování každé organizace. V Armádě České republiky by tomu nemělo být jinak. Oblast jakosti, v tržním sektoru, řeší především normy ISO řady 9000, které jsou univerzálně použitelné ve většině organizací realizujících produkt..Cílem příspěvku je poukázat na výhodnost a potřebnost využívání systému řízení jakosti (např. využití modelu systému řízení jakosti v souladu s normami ISO řady 9000), jeho význam pro Armádu České republiky a vztah k logistice. Příspěvek je omezen na přiblížení problematiky řízení jakosti v civilním sektoru a v Armádě České republiky a na tvorbu základního záměru realizace systému řízení jakosti v Armádě České republiky.

Autor článku Flotillenadmiral Viktor Toyka je zástupcem velitele Velitelské akademie Spolkových ozbrojených sil v Hamburgu. Z textu, který byl zkrácen a upraven, byly vypuštěny údaje týkající se důstojníků admirálního štábu. Článek byl uveřejněn v č. 10/2005 Europäische Sicherheit.

Příspěvek se zabývá oblastí sdílených hodnot organizace, nebo-li organizační kulturou, jejím významem včetně vazby na výkonnost a efektivitu.
Organizační kulturu lze vnímat podobně jako čas. Čas, stejně jako organizační kultura, není vidět, není cítit, nelze jej uchopit, avšak stejně jako organizační kultura, ovlivňuje příliš mnoho

Jedním z atributů vojenského profesionála je tělesná zdatnost. Tento pojem je v důležitých armádních dokumentech skloňován ve všech pádech, málo se však ví co tělesná zdatnost je a ještě méně jaká by měla být u různých vojenských profesí a jaké existují rozdíly v pohlaví, které by měly být zejména vzhledem k ženám respektovány. Následující řádky si nekladou za cíl problém vyřešit, ale upozornit na některé aspekty, které s uvedeným tématem souvisejí a nabídnout možná řešení, případně vyvolat podnětnou diskuzi.

Chceme-li identifikovat odstrašující příklad nesprávně vedeného strategického rozhodovacího procesu, těžko najdeme vhodnější než je potenciální dislokace některého ze segmentů americké protiraketové základny ve střední Evropě, konkrétně i u nás. Politici a komentátoři o něm začali diskutovat nejen bez základních odborných znalostí, ale i primárních relevantních informací. Byly vysloveny okamžité soudy bez zvážení všech pozitivních i negativních aspektů tohoto rozhodnutí, které se po vyslovení často těžko berou zpět. Nevzaly se mimo převažujících politických a postojových ani v úvahu všechny bezpečnostní, vojenské, technické, ekonomické, environmentální, personální, právní, psychologické aj. souvislosti a důsledky.

Profesionalizace ozbrojených sil je procesem, při kterém dochází nejen ke kvalitativním změnám v personální struktuře ozbrojených sil, ale rovněž k tomu, že ozbrojené síly, zpravidla vybudované na modelu zaměstnaneckých ozbrojených sil, se snaží přiblížit modelu ozbrojených sil dobrovolnických představovaným v rámci NATO ozbrojenými silami USA a Velké Británie. Takto tomu bylo i v případě profesionalizace ozbrojených sil ČR.

V časopise Cizí jazyky, 2004/2005 č. 3, který se zabývá výukou cizích jazyků v ČR, byl zmíněn Akční plán EU 2004-2006 a byly také zveřejněny některé úvodní pasáže "Sdělení" komise EU. Kromě již známé myšlenky vyučování alespoň dvou cizích jazyků na všech stupních vzdělávání nás zaujal velmi negativní postoj komise EU k poskytování výuky předmětů v anglickém jazyce v zemích, kde angličtina není úředním jazykem. Možná proto, že byly uvedeny pouze některé části uvedeného dokumentu, nebylo nám zcela jasné, proč by vyučování předmětů v anglickém jazyce mělo být tak nevhodné, až nebezpečné. Formulace, že "Současné trendy… mohou mít nepředvídané důsledky na sílu národních jazyků" nám neposkytla dostatečně silné argumenty, abychom s ní souhlasily. Tato problematika nás však zaujala a v krátké době po přečtení uvedeného článku jsme měly možnost seznámit se i s jinými názory, které bychom rády na tomto místě zmínily.

Ve Vojenských rozhledech č.4/2005 byl zveřejněn článek pana Pernicy "Systém plánování, programování a rozpočtování (a mlácení prázdné slámy?)", který je prolínán zavádějícími tvrzeními, vrhající špatné světlo na některé pracovníky současného i bývalého managementu Ministerstva obrany, a který je podán ve formě, přesahující základní pravidla seriozního vedení polemiky v odborném časopise. Proto, i když nejsem zastáncem konfrontačního pojetí přes veřejná media, jsem nucen reagovat. Předesílám, že jde o moje osobní vyjádření, a že jsem si vědom toho, že mi nepřísluší komplexně hodnotit činnost managementu MO. Jako dlouholetý aktér kritizovaného tématu, jemuž jsou v článku pana Pernicy podsouvány některé nepravdy, nemohu připustit matení odborné veřejnosti a pokusím se uvést vše na správnou míru.

Činnost zpravodajských služeb je oblastí, která odedávna přitahovala zájem veřejnosti. Utajování informací svým způsobem vedlo v průběhu studené války k tabuizování veškeré zpravodajské činnosti a ztěžování její kontroly. Teprve s odstraněním překážek ve vztazích mezi státy, vytvořením zcela nové politické a ekonomické situace v Evropě a s nástupem demokracie v nových státech NATO, se otevírají možnosti nových pohledů na činnost zpravodajských služeb. Řada osob, především poslanců parlamentu, novinářů a politologů dostala příležitost se blíže seznámit s touto oblasti zpravodajství. Protože se současně zvýšily i možnosti získávání informací v zahraničí o činnosti zpravodajských služeb jiných států, začaly být pro označování určitých činnosti zpravodajských služeb používány pojmy, které se běžně používají především v anglosaských státech. Přitom mají často rozdílný výklad, a proto jsou i u nás také rozdílně vykládány. Příkladem může být všem známý pojem "agent", kterým je v americkém pojetí označován kádrový příslušník zpravodajské služby, ale již v Británii a kontinentální Evropě se jedná o označení osoby jednající ve prospěch zpravodajské služby. Tyto zvláštnosti ale zpravodajci znají a nejsou překážkou jejich spolupráce.

"Návrat Ruska" jako státu, který začíná razantněji spolurozhodovat o politické agendě současného světového vývoje, přičemž se dá očekávat, že tomu tak bude i v budoucnu, vyvolává potřebu více reflektovat fakta a souvislosti spojené s dávnější i nedávnou historií největšího státu světa. Do jisté míry to umožňuje i pochopit logiku, resp. problémy vývoje současného Ruska a jeho možné perspektivy.

Od přechodu armády s povinnou základní službou k armádě profesionální na území našeho státu uplynulo zhruba sto sedmdesát let. Z nejnovějších našich dějin jsou pozoruhodná zvláště období Pražského jara a polistopadový vývoj armády. Máme je vědecky zpracovány jen zčásti. Následující příspěvek se pokouší tuto mezeru vyplnit.

Intenzivní veřejná diskuze týkající se omezení výkonu branné povinnosti, která v České republice probíhala v letech 2000 až 2005, ukázala, že v povědomí české společnosti se otázka povinných osobních úkonů občana v odvětví obrany redukuje pouze na brannou povinnost. Ve skutečnosti je však tato oblast daleko složitější, a máme-li např. potřebu srovnávat v této oblasti jednotlivé státy Aliance, je třeba si tuto oblast systematizovat, jak to např. činní tento příspěvek.

V tomto článku jsou představeny základní metody výuky cizích jazyků, které jsou standardně využívány nejen v podmínkách civilních, státních, ale i soukromých vzdělávacích organizací. Pokusíme se tedy objasnit teoretické přístupy k dané problematice a poskytnout tak vojenským i civilním odborníkům dostatečné základy pro úvahy nad úlohou a významem těchto metod v rámci jazykového rozvoje vojenských profesionálů Armády České republiky. V konkrétním úhlu pohledu se článek zabývá významnými metodami, jejichž používání přináší efektivní výsledky. Každá metoda je podrobně rozebrána v souvislosti s dosahovanými cíli, klíčovými charakteristikami a typickými technikami. Na závěr jsou uvedeny komentáře a cenné zkušenosti ve výuce.

Od 90. let 20. století jsme svědky debaty o tzv. rozšířeném konceptu bezpečnosti (Extended Concept of Security). [1] Podle tohoto pojetí národní stát již není jediným privilegovaným referenčním objektem bezpečnosti. Jednotlivé entity (jednotlivci, komunity, privátní subjekty, národy, státy) vyžadují různá bezpečnostní prizmata a přístupy. Klasický model vnitřní bezpečnosti (a bezpečnosti obecně) je tedy rozšířen: od vojensky pojaté bezpečnosti národního státu směrem k mezinárodním - globálním i regionálním - ekonomickým, sociálním, environmentálním či lidskoprávním dimenzím problematiky bezpečnosti. Odpovědnost za takto pojatou bezpečnost už nemůže ležet pouze a výhradně na národním státu: odpovědnost je rozšířena "nahoru", tj. směrem k mezinárodním organizacím, a "dolů", tj. k výkonu samospráv, komunit, nevládních organizací, soukromých subjektů a občanům.

Jednou z nejdůležitějších oblastí při přípravě vojenského profesionála je střelecký výcvik,
kterému je nutno věnovat zvláštní pozornost. Je součástí komplexní přípravy každého vojáka
a je ovlivňován měnícími se vnějšími i vnitřními podmínkami.

Dne 26. dubna 2006 se uskutečnila na Univerzitě obrany v Brně již sedmá terminologická konference. Konference byla zaměřena na zhodnocení stavu a úrovně standardizace terminologie v podmínkách rezortu obrany. Dovoluji si touto cestou poskytnout některé informace, které ovlivňují problematiku standardizace terminologie v našich podmínkách.

Článek se zabývá současným stavem automatizovaného systému řízení palby dělostřeleckého ASPRO a jeho cílem je nastínit hlavní problémy systému, které je nutné v budoucnu řešit vzhledem k úplnému pokrytí prvků systému palebné podpory automatizovaným systémem. Jedná se o pohled z hlediska hlavních prvků (zásad) dané problematiky.

Hrozba ekologické krize, hrozba globální finanční krize a hrozba terorismu jako hlavní rysy světové rizikové společnosti a stírání hranic mezi těmito hrozbami budou podle významného německého sociologa Ulricha Becka hlavní "osou" vývoje světa ve 21. století. Přednáška, kde zmínil a podrobně charakterizoval rysy takové společnosti sice zazněla na London School of Economics and Political Science v únoru 2002, nicméně její kontury nastínil v dnes již klasickém sociologickém díle "Riziková společnost", napsaném před téměř dvaceti lety v roce 1986. [1] Tedy v roce, kdy se teprve rýsovaly zásadní politické, ekonomické a sociální změny spojené s koncem studené války a rozpadem modelu světa, jehož podobu zásadně ovlivňovaly dvě proti sobě stojící supervelmoci - Spojené státy americké a Sovětský svaz. Beckovy závěry v konfrontaci se současnou politickou a bezpečnostní realitou mohou být bezesporu cenným rámcem pro naše uvažování o možné budoucnosti v horizontu 10-15 let. Stejně tak jako celá řada zahraničních i českých analytických studií, publikací a článků z poslední doby mezi kterými zaujímá významné místo zpráva Národní zpravodajské rady Spojených států o perspektivách globální budoucnosti v roce 2020 zveřejněná v roce 2004. [2]

Armáda je nedílnou součástí společnosti, proto se jí týká vše, co země prožívá. Současná vláda přistoupila k reformě veřejných financí, kterou považuje za jediný perspektivní způsob, jak zastavit léta rostoucí zadluženost státu. Znamená to šetřit ve všech oblastech. Proto se změnily finanční zdroje, které Česká republika v současném bezpečnostním prostředí bude na výstavbu a nasazení ozbrojených sil vynakládat. Z těchto důvodů je v současnosti v rezortu Ministerstva obrany velká pozornost věnována zvyšování ekonomické efektivnosti jejího fungování při zajišťování spolehlivé obrany.

Práce stručně shrnuje rozvoj chemických zbraní (CHZ) od svého vzniku do současného období. Pozornost je soustředěna zejména na období posledních tří dekád, kdy byly vyvinuty CHZ poslední, třetí generace, charakterizované přechodem k binárním recepturám nových supertoxických bojových chemických látek (BCHL) se zvýšenými bojovými vlastnostmi, zejména pak optimální těkavostí a perzistencí, ztížením detekce a snížením ochranných vlastností individuálních protichemických prostředků, absencí antidot a specifických léčiv. Podrobněji jsou popsány výsledky sovětského projektu Foliant, který vedl k vývoji a testování nových BCHL v rámci programu Novičok (Newcomer).

Zpravodajská činnost je nezbytnou součástí psychologických operací (PSYOPS) ve všech jejich fázích - od plánování, provádění až po vyhodnocení jejich účinnosti. Zpravodajské informace shromažďují, zpracovávají a vyhodnocují zpravodajští důstojníci a analytičtí pracovníci jednotek PSYOPS ve spolupráci se zpravodajskými orgány ostatních složek armády.