Fulltextové hledání

V příspěvku jsou specifikovány bojové dávky potravin vyvinuté speciálně pro stravování vojáků v tropických oblastech (dále BDP T). Složení a užitná hodnota potravin použitá do těchto dávek je odlišná od dříve již zavedených bojových dávek potravin. Při jejich sestavování bylo nutno respektovat specifické požadavky na jednotlivé potravinové komponenty, zejména s ohledem na podmínky skladování, použití potravin s dlouhou dobou minimální trvanlivosti (DMT) při extremně vysokých teplotách, sníženou hmotnost použitých potravin a zajištění odpovídajícího pitného režimu. Vývoj BDP T prováděla společnost MEDIAP Slušovice, která vyvinula celkem sedm variant těchto dávek. Kontrolu jejich nutričních hodnot a senzorické hodnocení po skladovacím testu provedeném za modifikovaných teplot po termostatové zkoušce, která odpovídá tropické teplotě, provedl panel hodnotitelů v laboratoři Vysoké školy obchodní a hotelové v Brně, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Během arabského jara v roce 2011, když začaly protesty proti syrské vládě, bylo Rusko jedním z nejsilnějších podporovatelů režimu prezidenta Bašára Asada, který obhajoval právo užití vojenské síly ve snaze předejít povstání a zlomit jakýkoliv odpor. V současné době představuje Ruská federace jedinou mocnost, která posky­tuje syrskému režimu prominentní diplomatickou ochranu a posílá mu dodávky zbraní, ačkoliv Moskva stále mluví o potřebě rovnováhy mezi soupeřícími stranami v Sýrii. Hlavním cílem článku je analyzovat motivy zahraniční a bezpečnostní politiky Ruské federace v podpoře syrského prezidenta Bašára Asada na pozadí ruských zájmů a vlivu norem. V teoretické rovině je článek založen na kombinaci přístupů konvenčního konstruktivismu a racionalismu, které ve vztahu k moti­vům ochrany a obhajoby vládnoucího režimu v Sýrii ze strany Ruska odráží řadu zásadních poznatků.

Článek představuje teorii informačních operací na pozadí ozbrojených konfliktů na Ukrajině, v Iráku a Sýrii. V úvodu jsou informace představeny jako fenomén a akcelerátor vývoje společnosti. Jsou zde nastíněny základní informační kanály, jež přináší informace bezpečnostního rázu jejich příjemci. Dále se článek věnuje bezpečnostnímu a operačnímu prostředí a také zranitelnosti, kterou s sebou vzrůstající závislost na informacích přináší. Jádrem článku jsou informační operace, které jsou prezentovány ve své teorii s autorovým komentářem k reálnému uplatnění ve vojenské praxi a v podmínkách Armády České republiky. Jako součást informačních operací jsou následně představeny psychologické operace, operace v počítačových sítích a elektronický boj. Článek je zakončen reálnými příklady informačních a psychologických operací v současných konfliktech a podmínkami jejich vedení v AČR. Závěr shrnuje obecné myšlenky o bezpečnostním prostředí a informačních operacích a zdůrazňuje význam informačních operací v současných i budoucích konfliktech.

Článek řeší mezeru v literatuře týkající se efektů a důsledků nedostatku vody a možného konfliktu o vodu. Téma má jasné vojenské implikace. Odborníci poskytují dosti pesimistické prognózy týkající se situace se sladkou vodou na planetě. Jako užitečný nástroj se jeví modely včasného varování a soubor indikátorů včasného varování. Autor se zabývá danou tematikou hlavně z hlediska úrovně České republiky.

Cieľom článku je priblížiť pôsobenie príslušníkov Ozbrojených síl SR vo vojen­skej operácii ISAF a oboznámiť čitateľa s hlavnými faktami zapojenia sa Slovenskej republiky ako člena Aliancie do tejto operácie. V texte je načrtnutá genéza operácie ISAF ako aj genéza a štruktúra jednotlivých zložiek slovenského kontingentu. Počas svojho pôsobenia v ISAFe získali príslušníci OS SR cenné skúsenosti, vďaka ktorým zvýšili svoju odbornú spôsobilosť a dosiahli vyššiu kompatibilitu s ostatnými členmi Aliancie. V závere sú uvedené najvýznamnejšie ocenenia od koaličných partnerov za profesionálne nasadenie, odbornú spôsobilosť a odhodlanie príslušníkov OS SR pomáhať a brániť základné ľudské práva a slobody afganského ľudu a pomôcť mu prevziať zodpovednosť za seba a svoju krajinu.

Sdělení pojednává o možných formách a metodách dalšího rozvoje ochrany obyvatelstva se zaměřením na provádění opatření ochrany obyvatelstva při vyšších krizových stavech. Cílem je analyzovat možné priority, zdroje a postupy pro zabezpečení ochrany obyvatelstva ve vážných a rozsáhlých krizových situacích s využitím všech sil a schopností státu i občanů. Práce se zabývá možností vyšší efektivity opatření ochrany obyvatelstva při vyhlášení vyšších krizových stavů cestou generování doplňkových sil a prostředků a metodami pro řízení těchto opatření. Cílem práce je mimo jiné poukázat na skutečnost, že opatření ochrany obyvatelstva musí být připravována perspektivně a komplexně a musí odrážet možná rizika, včetně nadprojektových, které na teritoriu státu mohou působit.

Vlastnosti a chování bezpečnostního systému České republiky je závislé na kvalitě lidského potenciálu, který je součástí institucí zajišťujících bezpečnost v nejširším slova smyslu. Na přípravě personálu jednotlivých součástí bezpečnostního systému, jak jej definuje Bezpečnostní strategie ČR (2011), se podílí vysoké a střední školy, výcviková zařízení, vědeckovýzkumné instituce, a rovněž i samotní zaměstnavatelé. Kapacita vzdělávacích institucí překračuje poptávku praxe. Koordinace jejich činnosti a obsahu výuky se řídí dvanáct let starým koncepčním dokumentem, který již vyžaduje novelizaci. Článek rozebírá tyto i další aspekty a poukazuje na směry a možnosti řešení některých problémů, které přináší současná praxe, ale i některé výzvy budoucnosti.

Článek se věnuje strategickému dokumentu, který aktuálně stanoví chápání trendů formujících budoucí bezpečnostní a operační prostředí a zároveň vytyčuje směry budování a rozvoje ozbrojených sil České republiky. Prvním cílem je zhodnotit "Dlouhodobý výhled pro obranu 2030" a jeho význam v kontextu ostatních strategických dokumentů, platných v současnosti v České republice. Druhým cílem je konfrontovat jeho obsah se strukturovanou analýzou velké masy současných světových foresightových studií, diferencovaných tematicky i geograficky. Přímým srovnáním jsou pak identifikovány shody a neshody mezi českým dokumentem a relevantními zjištěními z prognostických studií. Tento postup umožňuje posoudit, zda "Dlouhodobý výhled pro obranu 2030" skutečně postihuje žádoucí směr vývoje sektoru obrany a zda neopomíjí některé prvky, které se jako podstatné objevují v obdobných dokumentech ve světě.

Článek pojednává o vývoji bezpečnostního systému po listopadových událostech roku 1989. Speciální pozornost je věnována situaci kolem roku 2005, kdy byla dosud poslední příležitost zpracovat ucelenou koncepci bezpečnostního systému. Součástí textu je problematika komplexního řízení bezpečnostního systému. Autoři v článku předkládají i výběr důležitých událostí a strategických dokumentů formujících současnou podobu bezpečnostního systému ČR. V závěru je návrh soustavy řídících dokumentů výstavby bezpečnostního systému a identifikované problémy. Článek vyúsťuje v poznání, že zpracování moderní koncepce bezpečnostního systému nás stále čeká.

Článek má za cíl upozornit na nebezpečí dlouhodobého podceňování potřeby zdokonalovat obranyschopnost ČR před současnými a budoucími bezpečnostními hrozbami. Autoři předkládají návrhy, kam nasměrovat úsilí k reálnému zvýšení schopnosti rezortu obrany naplnit literu zákonů, řešících obranu státu. V první části po stručné úvodní analýze popisují varianty společné obrany se zdůvodněním potřeby řešit souběžněsložité úkoly na teritoriu v národní odpovědnosti. Ve druhé části nastiňují hlavní myšlenky teorie "operace k obraně teritoria", která v současné Doktríně Armády České republiky chybí, a na základě které by měla být Armáda České republiky (dále AČR) k obraně státu připravována. Ve třetí části se autoři zabývají možnou alternativou uplatnění principu kolektivní obrany prostřednictvím vybudovaných mnohonárodních společných sil, nezávislých na národních armádách, které by byly v nadnárodní odpovědnosti koalice členských států k plnění jak úkolů k obraně teritoria členských států, tak i expedičních operací k řešení krizí.

Jedním z cílů projektu rozvoje organizace s názvem "Trendy výstavby ozbrojených sil České republiky ve vazbě na vývoj bezpečnostního prostředí" je mimo jiné identifikovat směry vývoje v oblasti řízení kariér a celoživotního vzdělávání v rezortu MO. V článku jsou prezentovány závěry dílčí studie, jejímž cílem bylo s použitím manažerských metod provést sběr primárních dat a vytvořit úplnou formulaci problému přípravy a zavedení karierního řádu jako podsystému řízení lidských zdrojů v podmínkách rezortu obrany ČR. V první části jsou charakterizovány možné metody a nástroje pro formulování problémů přípravy a zavedení kariérního řádu. Ve druhé části jsou tyto metody prakticky použity a s pomocí výsledků a jejich závěru je pak formulován klíčový problém přípravy a zavedení kariérního řádu. Na základě identifikovaných nedostatků jsou v závěru článku definována pravidla a doporučení pro řešení.

Existuje mnoho důvodů, proč se v dnešní době začít učit francouzský jazyk. Se zapojením našich profesionálů do misí v Mali je od roku 2014 řešen rovněž požadavek na jejich kvalitní jazykovou vybavenost před vysláním. Provedly jsme rozhovor s těmi, kteří před vysláním prošli jazykovými kurzy na CJV UO. Potvrzují fakt, že i dokonalá znalost angličtiny v tamějších podmínkách nestačí, a mohou být inspirací pro ty, kteří se na plnění náročných úkolů v misích na africkém kontinentu teprve chystají. Dále uvádíme statistická data týkající se počtu příslušníků AČR hovořící francouzsky a tipy, jak si úroveň francouzštiny udržet i po ukončení kurzu.

Článek přináší výsledky kritické analýzy stavu propojení mezi plánováním pomocí cílů a plánováním schopností. Analýza vychází z předpokladu, že pro podporu rozhodovacího procesu na strategické úrovni rezortu je potřebné disponovat nástrojem, který by umožňoval finančně ocenit objem požadovaných vojenských schopností nezbytných k naplnění politicko-vojenských ambicí. Z hlediska stávajícího systému plánování v podmínkách rezortu obrany se takovým nástrojem může stát právě plánování pomocí cílů. Nicméně k zajištění efektivního plánování pomocí cílů je potřebné získat výstupy z plánování schopností, jež obsahují informace o stavu schopností, identifikovaných nedostatcích a jejich prioritizaci. Informace získané z procesu plánování schopností pak vytváří základní stavební kámen pro definování cílů pro oblast rozvoje schopností. Obranné plánování, plánování schopností i řízení pomocí cílů tedy představuje spojité nádoby, kde vzájemná interakce těchto procesů významně ovlivňuje celkovou účinnost řízení rezortu obrany.
Analýza se soustředí na identifikaci nedostatků bránící efektivnímu propojení mezi obranným plánováním a plánováním pomocí cílů a ve svém závěru předkládá definici ústředního problému, který tyto nedostatky způsobuje.

Trend nastolený zeměmi NATO - budování malých, mobilních, moderních a vysoce bojeschop-ných jednotek, připravených k bojovému použití kdekoli a v jakýchkoli podmínkách - zvyšuje požadavky na připravenost a schopnosti mechanizovaných a pěších jednotek. Kromě změn organizačních struktur, zavádění nových účinnějších zbraní, zbraňových systémů, techniky a forem (způsobů) přípravy (výchovy a výcviku) jsou také zdokonalovány způsoby taktického použití mechanizovaných a pěších jednotek a jejich schopnost plnit úkoly v součinnosti s ostatními druhy vojsk a spojeneckých jednotek. Malé jednotky - rota, četa, družstvo - se musí připravo-vat na plnění úkolů v celém spektru možných operací a v různém prostředí, aby byly schopny odpovídajícím způsobem reagovat na vývoj situace v prostoru jejich nasazení. Ve smyslu těchto požadavků jsou zpracovány i vojenské publikace Taktika roty, Taktika čety a Taktika družstva, které budou vydány v blízké době.

"Nepříznivé trendy vývoje v nestabilních regionech na periferii euroatlantického prostoru a v jeho okolí představují natolik významnou bezpečnostní hrozbu, že podíl ČR na její eliminaci se nemůže zužovat pouze na poskytování ekonomické a humanitární pomoci a diplomatické aktivity. V souladu s jedním ze základních principů Bezpečnostní strategie ČR, kterým je cestou aktivního zapojení mimo území ČR preventivně předejít možnosti přímého ohrožení území ČR, se proto budou ozbrojené síly ČR nadále zapojovat do mírových a humanitárních operací v euroatlantickém prostoru a jeho bezprostředním okolí." "Účast AČR v operacích mimo území České republiky se stává jednou z nejvýznamnějších a současně nejnákladnějších činností z hlediska finančních, materiálových a lidských zdrojů a organizačních nároků.

Předkládaný text se zabývá především problematikou dlouhodobého plánování v rámci rezortu Ministerstva obrany (MO) České republiky. Problematika je diskutována na mnoha úrovních, s přihlédnutím k ekonomickým a dalším provozním faktorům, které jsou pro adekvátní fungování rezortu velmi důležité. Zřetel je kladen jak na teoretické úvahy, tak na praktické dopady správného plánování.

Východiskem bezpečnostní politiky státu i strategie Severoatlantické aliance je poznávat, analyzovat a hodnotit vznikající nové bezpečnostní hrozby i ty dosud známé, které nabývají nové podoby nebo se jejich nebezpečnost intenzifikuje. Bezpečnostní hrozbou rozumíme mimo nás nezávisle existující vnější jev, který může nebo chce poškodit nějakou konkrétní hodnotu; závažnost této hrozby je úměrná tomu, jak si tuto hodnotu ceníme; může mít přírodní nebo společenským jevem. Bezpečnostní riziko je mírou pravděpodobnosti, že se hrozba stane reálnou. [1] Článek se zabývá netradičními přístupy k bezpečbnostním hrozbám a rizikům.

Velitelsko-štábní cvičení EU MILEX je metoda odborné přípravy velitelského sboru a štábů (na vojensko-strategické a operační úrovni) v plánování, organizaci, přípravě a vedení operačních aktivit, velení vojskům a řízení činnosti mnohonárodního společného expedičního (operačního) uskupení nasazeného pro řešení krizové situace formou vedení expediční operace. Na základě Plánu cvičení EU na období let 2008-2012 bylo ve dnech 17. 6.-26. 6. 2009 provedeno dvojstupňové velitelsko-štábní cvičení EU OHQ LARISSA a EU FHQ NEAPOL pod kódovým označením MILEX 09. Zkušenosti a poznatky, které byly získány v průběhu tohoto cvičení, jsou následně popsány a rozebrány v tomto článku a předloženy k seznámeni a posouzení široké vojensko-odborné veřejnosti.

K tomu, aby mohla být zařazena do stavu pohotovosti, musí každá Battle Group EU v souladu s předem stanovenými kritérii projít procesem hodnocení a certifikace. Certifikace rozhodne, zda Battle Group EU má všechny předpoklady a je schopna úspěšně plnit rozsah úkolů a požadavků, které mohou být před ni postaveny. Ke zjištění, zda Battle Group EU splňuje nebo nesplňuje požadovaná kritéria, musí být provedena celá řada standardních prověrkových zaměstnání.

Svévolná kontaminace potravin za účelem terorismu je reálnou a aktuální hrozbou, přičemž úmyslná kontaminace potravin v jednom místě může mít zdravotní důsledky po celém světě. Tento článek reaguje na fakt, že chemické, biologické nebo radioaktivní látky by mohly být zneužity tak, aby poškodily civilní obyvatelstvo, a že právě potraviny by mohly být prostředkem pro rozšiřování takových látek. Jeho cílem je poskytnout čtenáři stručné informace o agroterorismu a potravinovém terorismu jako o možných formách terorismu. Článek čerpá z volně dostupných informačních zdrojů a neklade si za cíl být vyčerpávajícím pojednáním o daném tématu.

Identifikace potenciálních bezpečnostních rizik odvozených od hrozeb tvoří nedílnou součást soudobé problematiky oblasti mezinárodních bezpečnostních vztahů na počátku 21. století. V obecné ekonomické teorii se pojem riziko používá zejména v souvislosti s nejednoznačností průběhu reálných ekonomických procesů a s nejednoznačností jejich výsledků. [1] V praktických ekonomických disciplínách je snahou možná rizika kvantifikovat a odhadovat jejich výskyt a předvídat tak možné důsledky, pramenící z předcházejících rozhodnutí ekonomických subjektů.

V článku ve VR 2/2011 s názvem "Zajde vojenské klamání na úbytě?" byla zmíněna některá opatření, která by mohla iniciovat větší zájem o celou problematiku vojenského klamání. V Armádě České republiky neexistuje doktrína nebo publikace, která by se touto specifickou činností zabývala. Jediný předpis, který problematiku komplexně řešil (Operační maskování, Oper-1-4, platnost od 1. 1. 1970) byl na přelomu století zrušen a nebyl žádným novým předpisem nahrazen. V devadesátých letech minulého století sice byly určité pokusy o inovaci tehdejšího pojetí klamání v operacích, ale po vstupu do NATO tyto aktivity pominuly. Historická ohlédnutí, současné bohaté zkušenosti z vedení vojenských operací, ale i pohledy do budoucnosti by měly být motivující pro rozvoj vojenské vědy v oblasti vojenského klamání, bez kterého se žádné budoucí operace neobejdou.

Článek se zabývá problematikou tvorby a realizace vesmírné politiky. Vesmírné programy jednotlivých států jsou totiž velmi úzce propojeny s rozhodovacími procesy (obecné) státní (veřejné) politiky. Vyvstává proto otázka, které faktory ovlivňují tyto procesy a formulaci vesmírné politiky a též zda jsou tak výjimečné, že se vztahují pouze k určitému (partikulárnímu) státu. Cílem článku je analyzovat jeden z těchto potenciálních faktorů - strategickou kulturu. Její vliv je identifikován prostřednictvím sedmi případových studií vybraných států. Studie sestává ze dvou částí. Nejprve jsou identifikovány relevantní charakteristiky příslušné strategické kultury. Následně je zkoumáno, jak tyto prvky ovlivňují vesmírnou politiku vybraného státu. Článek by měl přispět do debaty o vesmíru jako "dalším" strategickém prostoru a poukázat na spíše opomíjené příčiny průzkumu vesmíru.Mgr. Jakub Fučík, PhDr. Petr Suchý, Ph.D.Vesmírná politika prizmatem konceptu strategické kultury.

Cílem článku je poskytnout porovnání vybraných charakteristik, jimiž je podmíněna vojenská síla, a to mezi jednotlivými zeměmi EU, mezi EU jako celkem a USA, a srovnání největších světových vojenských mocností. Současné změny ukazují že se vzrůstem ekonomické síly se těžiště vojenské síly přesouvá na východ. Vzhledem k rozdílům mezi jednotlivými zdroji informací bylo použito a porovnáno více informačních zdrojů. Zvláště obtížné bylo získávat data ze zemí, jež se izolují, a proto byly výsledky někdy jen odhadovány. Studie také poskytuje informace o největších světových vývozcích a dovozcích vojenské techniky, jakož i zhodnocení budoucích trendů.

Článek identifikuje konkrétní atributy, které měly a mají v soudobých operacích vliv na plnění operačního úkolu lehkých motorizovaných jednotek a jejích součástí. Jsou nastíněna možná východiska k potlačení negativ a způsoby, jak využít pozitiva. Je navržena i možná organizační struktura, která zohledňuje variabilitu použití a připravenost působit v souladu s požadavkem na dosažení plných operačních schopností. Autor vychází z vlastní praxe velitele jednotky lehkého typu na stupni četa až rota, a to jak z nasazení v rámci tuzemských i zahraničních cvičení, tak zejména z nasazení v zahraničních operacích. Článek slouží jako námět k odborné diskuzi ve sféře jak akademické, tak odborné.

Článek je shrnutím výsledků řešení projektu obranného výzkumu STRUKTURA: "Tvorba modulárních struktur úkolových uskupení pro celé spektrum operací a jejich ověřování s využitím tvorby koncepcí a experimentování - CD&E". Je zaměřen na objasnění problematiky definování modulů jako základního prvku modularity a možné přístupy k výběru hodnocení a formování modulárních úkolových uskupení. Cílem článku je pojednat o možnostech tvorby úkolových uskupení a generování sil v podmínkách definovaných a popsaných scénářů. Hlavní části článku vymezují determinanty organizace modulárních struktur a jejich popis.

Cílem článku je analýza některých klíčových závěrů studie Národní zpravodajské rady Spojených států "Global Trends 2030: Alternative worlds" publikované v prosinci 2012. Primárně se týká rozptylu globální moci a vlivu, jež ovlivňuje politický, ekonomický a bezpečnostní vývoj na globální i regionální úrovni, růstu role Asie a Pacifiku v globální ekonomice a bezpečnosti, čínsko-amerických bezpečnostních vztahů, problematiky konfliktů a definování role Spojených států a Evropy v měnící se geopolitické realitě. Závěry studie jsou rozšířeny o vlastní pohled autora na některé vývojové trajektorie, vycházející, jak z dříve publikovaných monografií, studií a článků.

Motivace a profesní hodnotová orientace vojáků v tzv. other people's wars je jednou z nejdůležitějších informací nutných pro efektivní velení a řízení. Jedním z témat rozsáhlého výzkumu mezi vojáky AČR nasazenými v ISAF PRT v afghánské provincii Lógar v letech 2010-2011 byla proto motivace k odjezdu do mise, jejich profesní očekávání a hodnocení vnitřního i vnějšího prostředí mise. Cílem textu je na základě dat z empirického výzkumu uskutečněného mezi členy PRT (provinčního rekonstrukčního týmu) představit čtenáři alespoň základní kontury obrazu hodnotového světa dnešního příslušníka AČR, jeho profesních očekávání a motivů. Výsledky jsou interpretovány v kontextu Moskosovy teorie o rozporu mezi institucionálním a zaměstnaneckým charakterem ozbrojených sil v současnosti a adaptovány na reálnou společensko-politickou situaci.

Ruská armáda prochází změnou pojetí možného ozbrojeného konfliktu. Nepřipravuje se na jeden velký konflikt jako tomu bylo v období bipolárního světa, ale hlavní důraz je položen na zasazení sil oblastech ruského zájmu, tj. v postsovětských republikách. Ruské ozbrojené síly by měly být schopné účastnit se současně až tří regionálních konfliktů. Proto v ruské armádě probíhají nepřetržitě organizační a technologické změny. Součástí budování moderních ozbrojených sil je i akvizice francouzských plavidel třídy Mistral. Téma je zvlášť aktuální v kontextu ukrajinské krize.

Důležitou součástí bezpečnostního systému České republiky je řízení hospodářských opatření pro krizové stavy, jmenovitě státních hmotných rezerv. Z institucionálního hlediska náleží tato působnost ústřednímu správnímu úřadu - Správě státních hmotných rezerv (SSHR). Jaká je role této instituce z hlediska spravování státních hmotných rezerv? Jak se do jejího fungování promítají změny v bezpečnostní situaci? Jak nahlížejí na institucionální fungování Správy státních hmotných rezerv odborníci z oblasti bezpečnostní problematiky, z úrovně ústřední státní správy i akademické obce? To jsou základní otázky, na které hledá tato studie odpověď.