Fulltextové hledání

Islámští teroristé po 11. září 2001 začali v kyberprostoru budovat impozantní "virtuální posluchárnu", která se pro džihádisty postupně stala téměř nevyčerpatelnou zásobárnou poznatků. Prakticky každý zájemce o aktivní účast v teroristickém hnutí je schopen absolvovat tzv. sebevýcvik k provádění teroristických aktivit, včetně sebevražedných útoků. Potřebné informace pro tento výcvik jsou soustředěny do různých příruček, manuálů a publikací. Obsah těchto materiálů je velmi rozmanitý, od založení teroristické buňky, přes zásady bezpečné komunikace, získávání zbraní, návody k výrobě výbušnin a operační postupy až po způsoby obcházení úřadů a zákonů západních zemí.

K tomu, aby mohla být zařazena do stavu pohotovosti, musí každá Battle Group EU v souladu s předem stanovenými kritérii projít procesem hodnocení a certifikace. Certifikace rozhodne, zda Battle Group EU má všechny předpoklady a je schopna úspěšně plnit rozsah úkolů a požadavků, které mohou být před ni postaveny. Ke zjištění, zda Battle Group EU splňuje nebo nesplňuje požadovaná kritéria, musí být provedena celá řada standardních prověrkových zaměstnání.

Vojenská operace EUFOR RD CONGO byla výrazem vysoké politické angažovanosti EU v Demokratické republice Kongo. Tato operace byla demonstrací evropského umu, znalostí, dovedností a schopností uplatněných v oblasti civilního a vojenského řešení krize a předvedením "technologického modelu" pro Battle Groups EU. Operace EUFOR RD CONGO je po operaci Althea v Bosně a Hercegovině (6200 vojáků a důstojníků) druhou největší vojenskou operací podniknutou EU (zúčastnilo se jí téměř 3000 vojáků a důstojníků).

Jedním ze symbolů bezprecedentní proměny české společnosti a českého státu za uplynulých dvacet let je role, kterou hraje v mezinárodním společenství. Jejím neodmyslitelným, ale rozhodně nikoli samozřejmým prvkem je dnešní angažmá České republiky v Afghánistánu. Přitom Afghánistán je zemí, se kterou se dnes Češi nepotkávají zdaleka poprvé. Rok 1989 byl totiž přelomem také pro Afghánistán a pro vzájemné vztahy obou zemí. Letošní výročí tedy zároveň symbolizuje jakési "shledání" po dvaceti letech. Češi i Afghánci se však nacházejí v naprosto jiné situaci: Česko je v zásadě úspěšným a bohatým členem mezinárodní koalice, která působí v Afghánistánu, rozvrácené a zubožené zemi s velmi nejistými vyhlídkami.

Vlastimil Galatík (ed.) a kolektiv: Principy obrany České republiky "2030", Univerzita obrany, Ústav strategických studií, Brno 2008, 82 stran

Doktrinální publikace, které byly zmíněny v minulém čísle ale i další, jsou základem pro velitele, aby při plánování a vedení operací mohl rozpoznat možnou kulminaci a stanovil způsoby, jak ji oddálit. Historie je však důkazem, že prvním výstřelem se původní plány mění. Přesto existuje řada faktorů či indicií, které operačnímu veliteli mohou poskytnout radu, jak příchod nebo dosažení kulminačního bodu rozpozná.

Jediná supervelmoc jako jsou Spojené státy se tak trochu podobá mateřské letadlové lodi. Než se otočí a změní její politika, nějaký čas to trvá. Od nové administrativy Baracka Obamy se očekávalo a očekává v zahraniční a bezpečnostní politice mnohé. Například předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu České republiky senátor Jiří Dienstbier v rozhovoru pro Czech Defence Industry and Security Revue řekl: "Ve světové politice dochází k tektonickým změnám. Vítězství Baracka Obamy může být historickou náhodou, ale potvrzuje změnu myšlení v samotných Spojených státech, snahu po redefinici světové politiky po letech tragické politiky George W. Bushe." [1] Je tomu tak?

Nestává se často, aby se na knižním trhu objevila rozsáhlá monografie o problematice bezpečnosti a vojenství; v civilním nakladatelství je to pak spíše výjimečně. Navíc publikace Jana Eichlera je o tématu tak klíčově významném a je natolik erudovaná, že zasluhuje vážnou a rozsáhlejší pozornost.
Jan Eichler, Terorismus a války na počátku 21. století. Univerzit Karlova, nakladatelství Karolinum, 2007, stran 352.

Poslední dekáda minulého století s sebou přinesla zásadní politické, ekonomické, sociální a další změny především v zemích střední a východní Evropy. Do 21. století vstoupily státy rozšiřující se Severoatlantické aliance nikoli s jedním, jasně definovaným nepřítelem, ale proti celé nepřátelské koalici, která není omezena žádnými konkrétními hranicemi ani konvencemi - hovoříme o tzv. asymetrickém válčišti. Proběhlé zásadní změny vyvolaly potřebu uvažovat o dalším rozvoji ozbrojených sil ve 21. století.

Změna bezpečnostní situace po 11. září 2001 je doprovázena i zvyšujícím se počtem bezpečnostních studií, zvláště o terorismu. Tak je tomu i v naší republice. Monografie tří autorů brněnské Univerzity obrany se po vymezení kategorie terorismu a jeho historickém vývoji věnuje teroristickým skupinám, typologii terorismu, způsobům jeho realizace, formám a důsledkům. Samostatná část se zabývá bojem proti terorismu.
David Řehák, Pavel Foltin, Richard Stojar: Vybrané aspekty soudobého terorismu Ministerstvo obrany České republiky - AVIS

Nová učebnice významných autorů z Univerzity obrany přináší ucelený pohled na obecnou problematiku zabývající se aktuálními otázkami rizika a jeho managementu. Monografie zasluhuje pozornost nejen z hlediska aktuálnosti textu na úrovni současného mezinárodního poznání, ale i z hlediska sjednocení terminologie a filozofie poznání, chápání rizika. Riziko je podle nich součástí běžného života člověka a jeho cílem je pak rizika nevytvářet, ale vzniklá eliminovat.
František Božek a Rudolf Urban, Management rizik, obecná část. Univerzita obrany, Brno, 2008, 145 stran.

Příspěvek nabízí pesimistickou vizi sociálně ekonomické situace na území České republiky v polovině 21. století ve smyslu "worst case scenario". Jde o kvazi-expertní heuristickou úvahu vycházející z intuice autora a kontroverzních hypotéz; předpokládá nulovou pasivní variantu pokračování současného trendu při absenci řízeného vlivu okolí. Aktuálně to je diskuze k deklarovanému pokračování výzkumného prognostického projektu, nastíněného v "Bezpečnost v roce 2020 s výhledem do roku 2050" [1], jehož dosavadní obsah je úsměvně optimistický, kde predikovaná budoucnost sleduje nereálnou reprodukci současného světa.
Práce byla uskutečněna za finanční pomoci Grantové agentury Akademie věd ČR - reg. č. grantu IAA711680701 "Bezpečnostní rizika v procesu posuzování vlivu na životní prostředí".

Transformační změny v jakékoliv instituci se vždy dotýkají jejího lidského kapitálu. Úspěšnost transformace je tak podmíněna přijetím prováděných změn zaměstnanci. Jejich chování je často založeno na principech ekonomické racionality, a proto důležitou roli hrají i benefity poskytované zaměstnancům. Podcenění tohoto vnitřního rozměru transformace českých zpravodajských služeb vytváří riziko jejich snížené efektivnosti.

Autor článku se zamýšlí nad možnými změnami v poslání a úkolech Armády České republiky, které dedukuje z dlouhodobých trendů vývoje bezpečnostního prostředí. Předkládané teze vycházejí z předpokladu dominující role USA ve světě, i když existují názory, že realizace tzv. preemptivní strategie Spojené státy oslabuje jak finančně, tak pokud jde o lidské zdroje, což by zpětně mohlo jejich vedoucí roli ve světě ohrozit. Funkčnost či nefunkčnost preemptivní strategie je tématem na samostatný článek, právě tak jako aktuální novinová témata, jako např. jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova. Kosovo je sice problém, ale v dlouhodobém výhledu je jeho význam marginální. Mimo rámec úvah o jsou i možné vnitřní komplikace, např. nesouhlas části obyvatelstva s expedičním charakterem čs. ozbrojených sil či nákupem nových zbraňových systémů. Rozbor této problematiky patří spíše do oblasti vnitropolitických analýz.

Celosvětovým trendem v oblasti vojenství, který se již řadu let promítá rovněž do Armády České republiky, je snižování počtů lidských zdrojů, těžké bojové techniky a vojenského materiálu, a naopak specializace na vysoce moderní lehkou vojenskou techniku, schopnou rychlého manévru. Tento nový druh armády totiž zabezpečí s minimálním počtem vojáků efektivní bojovou činnost a dosažení maximálního úspěchu v bojových i nebojových operacích.

Příspěvek pojednává o zajištění energetické a nutriční kvality stravních dávek a přídavků potravin v AČR. Kvalita stravy je posouzena stanovenými ukazateli racionální výživy, ke kterým patří energetická hodnota použitých potravin a obsah hlavních živin (bílkovin, tuků, sacharidů, minerálních látek a vitamínů). Obsahuje požadavky rezortu obrany na ekonomiku výživy stanovením finanční hodnoty stravních dávek a přídavků potravin, která se upravuje v závislosti na vývoji obchodních cen potravin a průměrnou skladbu spotřeby jednotlivých druhů potravin na osobu a den. Kromě změny struktury přídavků stravy navrhuje se snížit energetickou hodnotu stravní dávky a posuzovat její biologickou hodnotu s ohledem na obsah mastných kyselin.

Zpravodajská činnost je nezbytnou součástí psychologických operací (PSYOPS) ve všech jejich fázích - od plánování, provádění až po vyhodnocení jejich účinnosti. Zpravodajské informace shromažďují, zpracovávají a vyhodnocují zpravodajští důstojníci a analytičtí pracovníci jednotek PSYOPS ve spolupráci se zpravodajskými orgány ostatních složek armády.

Autoři článku stručně analyzují některé současné aspekty organizace velení a řízení u brigádních úkolových uskupení. Pokouší se nastínit některá racionální řešení zásadních změn orgánů velení a míst velení s cílem rozumově zdůvodnit nutnou optimalizaci směřující k dosahování schopnosti NEC (Network Enabled Capacity) v budoucích operacích.

Není náhoda, že výrazy "3E" se citují téměř ve všech dokumentech i mediích. Řada vedoucích zaměstnanců rezortu MO je užívá, avšak některé výstupy jejich běžné činnosti a rozhodování v rámci své působnosti nás často přesvědčují, že jim klíčová podstata "3E" buď není úplně známa, či ji neumí dostatečně realizovat v praxi. Svědčí o tom příklady z citací v různých koncepčních materiálech, plánovacích dokumentech, článcích vojenských časopisů, příklady nesystémového přístupu při reorganizacích, neuplatňování zásad 3E při procesu plánování a rozpočtování a zejména při hodnocení jejich výsledků a celé řady dílčích rozhodnutí při řízení a velení na různých stupních.

Zamýšlíme-li se nad věrohodností většiny dosavadních prognóz, je dostatek důvodů pro skepsi. Kdyby se např. splnily medicínské předpovědi z druhé poloviny minulého století, rakovina by už byla zcela vyléčitelnou chorobou. Na druhé straně nikdo nepředvídal rozšíření nemoci AIDS nebo existenci stolních počítačů a internetu. Přesto je dostatek argumentů pro to, aby se prognostika dále rozvíjela a byly zpracovávány další prognózy, a to pro výrazné změny ve světě, v Evropě a také v České republice právě v oblasti bezpečnostní situace.

Ministerstvo obrany České republiky, jako jiné rezorty veřejného sektoru, se nachází v situaci, kdy je třeba uvážlivě hospodařit s prostředky uvolněnými ze státního rozpočtu. Příspěvek v úvodu řeší problematiku vztahu státního rozpočtu a rozpočtu MO ČR, jeho tvorbu a strukturu, to vše v návaznosti na naplňování zásad racionálního ekonomického chování. V druhé části se příspěvek zaměřuje na čerpání (vynakládání) veřejných prostředků ve vojenských zařízeních AČR. Poukazuje na určité nedostatky při realizaci výdajů, které nejsou uskutečňovány v souladu s hospodárným, efektivním a účelným využíváním zdrojů, jak to vymezuje zákon o finanční kontrole ve veřejné správě.

Článek je výstižným obrazem situace v Evropě. Jeho autorem je francouzský generál, náčelník Vojenského štábu Evropské unie genpor. Jean-Paul Perruche. Článek byl v anglickém znění uveřejněn v rakouském časopise Truppendienst , Bundesheer, 1/2006. České znění je zkráceno.

Článek se zabývá budoucností bezpilotních letadel a příslušných jednotek vojenského letectva USA, nikoli bezpilotními letadly, jimiž disponují pozemní síly. Popisuje organizaci a vybavení jednotek bezpilotních letadel, metody řízení letadel za letu, možnosti bojového použití a výcvik personálu.