Článek se zabývá způsobem, jak je jeden standard stanovený pro jazykové testování vnímaný v zemích V4 a jak jej jednotlivé země transformují do tvorby jejich zkoušek jazykové způsobilosti. Zaměřuje se na analýzu metod, kterými země V4 používají jednotné deskriptory k tvorbě svých národních zkoušek.  Autorky se ve své analýze a komparaci soustřeďují zejména na formát testů, testovací metody, školení testerů a způsoby hodnocení. Na základě získaných dat lze říci, že v přístupech k tvorbě testů a jejich administraci existuje ve zkoumaných zemích hodně podobností, nicméně v některých aspektech země přistupují k hodnocení jazykové způsobilosti odlišně.

Efektivní leadership a efektivita lídra odráží jako nejsilnější faktor míru jeho transformačního přístupu, který ovlivňuje objektivně měřený výkon vedené skupiny. Hlavním cílem pilotní výzkumné studie bylo identifikovat osobnostní a psychofyziologické faktory, které by bylo možné sledovat při prevenci a eliminaci nežádoucích forem impulzivního chování v kontextu řešení obtížných situací v reálných podmínkách studentů profesionálního leadershipu podle teorie velké pětky. Zvolený design výzkumu umožnil efektivně spojit výhody behaviorálního a personalizovaného přístupu ke studiu impulzivity. Výsledky studie provedené na finálním vzorku subjektů N=63 ve věku 21 až 26 let (r=21,7 let; 34,9 % žen a 65,1 % mužů) jsou v současné době zpracovávány. Již nyní však lze konstatovat, že míra impulzivity u studentů vojenského vedení souvisí s mírou svědomitosti.

Leadership a jeho styly jsou v centru pozornosti již mnoho let. Měnící se vojenské prostředí a požadavky na připravenost armády přináší nové otázky a pohledy i do vedení. Lídři nyní více než kdy jindy čelí neustálým změnám a specifikacím moderní doby. V souvislosti s těmito změnami a proměnami ve společnosti a v armádě vznikají nové požadavky jak na vojáky, tak na velitele na všech úrovních Armády České republiky. Tento článek poskytuje pohled a úvahy o transakčním i transformačním stylu leadershipu a zkoumá přístup českých studentů vojenských oborů k těmto stylům. Příspěvek si klade za cíl zjistit, jaký styl vedení preferují čeští studenti na Univerzitě obrany. Výzkum byl zaměřen na hodnocení osobnostních charakteristik, požadovaných pro vedoucí pozici. Pro ověření relevance získaných výsledků jsme použili párový t-test.

Článek je zaměřen na problematiku rozvoje a posilování kompetencí vojenských leaderů nezbytných pro řízení procesu Získávání poznatků a využívání zkušeností (ZPVZ) v AČR. Analýza ukazuje, že problematika ZPVZ je dostatečně řešena v příslušných vojenských dokumentech, které poskytují základ pro definici relevantních kompetencí. Dotazníkové šetření prokázalo, že většina respondentů uplatňuje identifikované kompetence související především s analytickou fází a fází ověřováním identifikovaných zkušeností. Článek dále přináší návrh studijního kurikula, které může být využito jako ucelený rámec pro studijní programy v rámci kariérového vzdělávání poskytovaného v současné době Centrem bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany a Velitelstvím výcviku – Vojenskou akademií.

Příspěvek se zabývá výukou předmětu operační výzkum na Univerzitě obrany a její podporou prostřednictvím zapojení vybraných software pro řešení úloh lineárního programování. Hlavním cílem příspěvku je s pomocí ukázkového řešení úlohy lineárního programování demonstrovat možnosti využití doplňku Řešitel v programu Microsoft Excel a programu Linear Program Solver ve výuce operačního výzkumu. Příspěvek dále stručně seznamuje čtenáře s operačním výzkumem jakožto vědeckou disciplínou a předmětem vyučovaným na Univerzitě obrany. V neposlední řadě jsou zde diskutovány výhody a nevýhody zapojení software do výuky operačního výzkumu.

Zvyšující se tlak na kvalitu vzdělávacích obsahů s sebou přináší i potřebu řešit otázku působení jiných, tedy skrytých, mechanismů ve vzdělávacím procesu, které mají dopady na kvalitu dosažených znalostí a dovedností. Tento článek rozebírá existenci skrytého kurikula v celoživotním učení člověka a dále jej uvádí do kontextu profesního vzdělávání vojenského personálu tak, jak probíhá u Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií na Univerzitě obrany. Odkrývání skrytých obsahů ve vzdělávání nemusí být vždy procesem vítaným, v extrému se může stát i nepřijatelným. Skryté obsahy však mohou mít vliv na dosažené výstupy z učení, stejně tak jako jejich záměrné zjevení a vhodné zpracování. Cílem článku je popsat zda a s jakým přínosem je možné koncept skrytého kurikula aplikovat na karierové vzdělávání v prostředí Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií.

Článek se zabývá problematikou aplikace Evropského sektorového kvalifikačního rámce důstojníka ozbrojených sil. Příspěvek přináší hlavní výsledky procesu přiřazení českého kurzu vyšších důstojníků k Evropskému kurikulu pro důstojníky ozbrojených sil (MILOF-CORE). Bylo zjištěno, že 18 z 35 porovnávaných výsledků učení vzdělávacího programu pro vyšší důstojníky bylo shledáno do značné míry relevantní s MILOF-CORE, zbytek výstupů z učení zahrnuje různou míru, především národních specifik. Zkušenosti a poznatky získané z procesu přiřazení byly využity při nedávné revizi studijních programů kariérových kurzů organizovaných Centrem bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany.

Článek řeší současný stav evidence a vyhodnocování tělesné přípravy vojáků Armády České republiky. Nese v sobě analytickou i návrhovou část. V analytické části jsou diskutovány klady a zápory současné evidence dat tělesné přípravy a identifikovány hlavní nedostatky a problémy. V článku je navržena optimalizace současného stavu prostřednictvím pokročilého informačního systému, který by pokrýval současné potřeby tělovýchovných pracovníků a je za tímto účelem v současné době  tvořen v prostředí Univerzity obrany v Brně. V článku je nastíněno možné praktické využití informačního systému v armádní praxi.

Článek se zabývá problematikou stanovování a hodnocení kompetencí vyšších důstojníků ozbrojených sil České republiky. Příspěvek zkoumá roli služebních orgánů odpovědných za správu vojenských oborů a odborností v systému definování kompetencí důstojníků a možnosti uplatnění kompetenčního modelu vojáka z povolání definovaného v Národní soustavě povolání v rámci řízení kariér vojáků. Jako komplexní a optimální řešení je navržena plná aplikace tohoto modelu využívající všechny složky kompetencí. Částečná, tedy parciální aplikace modelu kompetencí je založena pouze na využití složky měkkých kompetencí. Oba tyto návrhy jsou formulovány především pro potřeby popisu služebního místa a služebního hodnocení vojáka. Příspěvek přináší rovněž řadu návrhů v koncepční a normotvorné oblasti vymezující a posilující roli služebních orgánů v procesu definování kompetencí důstojníka.

Efektivita jazykových kurzů byla zkoumána v letech 2016-2019 metodami invence.  Jazykový požadavek, který se v roce 2019 týkal 14 958 míst AČR (60,69 %), splňovalo 6 414 vojáků z povolání tj. 42,88 %. V kurzech připravujících na SLP 1111 a  SLP 2222 plný požadovaný jazykový profil dosahuje 60 %, resp. 57 %. V kurzu SLP 3333 je dosaženo již úspěšnosti pouze 38 %. Z pěti skupin faktorů úspěšnosti jazykových kurzů byla hodnocena relativní významnost celkem 22 faktorů. Nejvíce kriticky významných faktorů se týká organizace jazykového vzdělávání; kriticky významné je rozřazovací testování studentů před kurzy, dále také flexibilita studia a znalost formátu zkoušky a kritérií hodnocení.