Dne 1. března 2021 odešel navždy, ve věku 66 let, plukovník v.v., Mgr. Ladislav Chaloupský, Ph.D., válečný veterán, zakladatel Ústavu jazykové přípravy ve Vyškově a aktivní přispěvatel do Vojenských rozhledů a dalších časopisů. Vojenská veřejnost i obranná komunita si jej pamatuje především jako propagátora studia cizích jazyků a jako ředitele Ústavu jazykové přípravy Armády ČR, v jehož čele stál po 10 let. Vojenská kariéra Ladislava Chaloupského začala u stavebního vojska, a pak pokračovala v dlouholeté praxi učitele angličtiny, tlumočníka a překladatele. Působil v pozorovatelských misích OSN a rovněž v zahraniční misi v Iráku. Jeho zájem o jazyky jej zavedla ke studiu v americkém Lacklandu, britském Beaconsfieldu, v Marshallovém centru německém Garmisch-Parterkichenu a v Oberammergau. Je nutno připomenout i jeho dlouholeté působení v aliančním výboru NATO-BILC (Bureau of International Language Co-operation), kde jako respektovaný zástupce České republiky zanechal výraznou stopu. Do vojenského důchodu odešel v roce 2013, ale i potom byl viditelný v české bezpečnostní komunitě. Jeho příspěvky do Vojenských rozhledů se vždy setkávaly s živým ohlasem. Prosazoval myšlenku, že cizí jazyky je nutno chápat v širších souvislostech, nejen jako slepý překlad cizích slov. Často se pouštěl do diskusí o překladu anglických vojenských termínů, které se často nesprávně zaváděly do praxe. Jazykovou přípravu vždy vnímal jako jeden z nezbytných předpokladů transformace naší armády a integrace do euroatlantických struktur. Jeho přínos pro kvalitu jazykové přípravy v armádě byl nesporný a stopa jeho podílu na projektu profesionalizace Armády ČR je dodnes patrná.

Vážení čtenáři, předkládáme vám úryvek z článku publikovaného v našem časopise č.1/1921. Jedná se o příspěvek majora gen. Štábu Rudolfa Hanáka „Útočná vozba (tanky)“.  Pokračování tohot článku  si můžete  přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.      

Studie se zabývá dlouhodobým monitorováním tělesné zdatnosti vojáků, příslušníků 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany za účelem zjištění, zda má každoroční přezkoušení tělesné zdatnosti vzestupnou tendenci, respektive, zda je armádní služební tělovýchovný proces dostatečně efektivní. Studie byla provedena porovnáním výkonů dosažených při přezkoušení tělesné zdatnosti v letech 2012-2019. Sledovaný soubor tvořilo 316 vojáků, kteří se tohoto přezkoušení účastnili pravidelně, bez přerušení. Plněné disciplíny byly stále stejné. Za dobu monitorování došlo k celkovému zlepšení podaných výkonů silových i vytrvalostních disciplín, což lze přičíst pravidelné pohybové aktivitě, respektive i systematickému dlouhodobě řízenému armádnímu tělovýchovnému procesu. Na základě zjištěných údajů lze říci, že tendence výročního přezkoušení byla vzestupná a efektivnost služebního tělovýchovného procesu se ukázala jako dobrá a dostačující.

Článek se zaměřuje na identifikaci klíčových faktorů lidských zdrojů v rámci českého státu potřebných k provedení mobilizace ozbrojených sil v případě vojenského konfliktu. Primárně odpovídá na otázky, zda je těchto faktorů dostatek a mohou být efektivně využity v procesu mobilizace. Řeší problematiku armádní evidence, udržitelnosti vojenských záloh a jejich rentability. Dále se zabývá vlivem sekundárních faktorů na možnosti vytvoření a výcviku záloh, zejména motivací občanů k obraně státu a tělesnou zdatností mobilizovatelné populace.