Článek pojednává o možnosti použití globálních navigačních družicových systémů Galileo a BeiDou v armádě České republiky, analyzuje jejich přednosti, slabiny a zásadní přínosy pro armádu. Studie využívá poznatků a zkušeností Geografické služby AČR při porovnání s již zavedenými systémy GPS a GLONASS. Evropský projekt Galileo přináší především nezávislost na GPS a přímou vazbu ČR. Čínský BeiDou poskytuje samostatnou alternativu, ovšem s omezeným přístupem. Oba systémy mohou v kombinaci s multikonstelačními přijímači výborně doplňovat aktuální strukturu, celkově zpřesňovat polohu a snížit zranitelnost vůči rušení a klamání. AČR může využít výhody systémů pomocí modernizace zařízení a účastí na rozvojových projektech globální navigace.

Článek se zabývá dělostřeleckou rekognoskací pro potřeby činnosti dělostřeleckých autonomních zbraňových systémů a možnými požadavky na činnost a vybavení dělostřeleckých rekognoskačních jednotek. Vzhledem k plánovanému nákupu dělostřeleckých autonomních zbraňových systémů je nezbytné analyzovat charakter činnosti těchto prostředků a stanovit požadavky na přípravu prostorů, ve kterých budou autonomní zbraňové systémy působit. Cílem článku je popsat charakter činnosti autonomních zbraňových systémů v rámci jednotlivých variant funkčnosti navigační jednotky a na tomto základě stanovit požadavky na vybavení a činnost rekognoskačních jednotek. Při zpracování článku byla využita především metoda scénářů, přičemž jako jednotlivé scénáře byly definovány varianty funkčnosti navigačního systému autonomního děla.

Článek se zabývá problematikou ženijních informací, které jsou nezbytné při plánování překonávání vodních překážek, a které mohou usnadnit a případně zrychlit proces plánování operace za přispění příslušníků ženijní specializace štábu úkolového uskupení. V současné době (2019) neexistuje aplikační programové vybavení k plnění úkolů ženijní podpory činnosti vojsk (dále APV ŽEN) v rámci ženijního podsystému velení a řízení AČR, které by zohledňovalo problematiku překonávání vodních překážek v rámci taktické činnosti vojsk. Cílem článku je: analyzovat získávání ženijních informací při překonávání vodních překážek a popsat jejich získávání na konkrétním příkladu řeky Moravy; identifikovat možnosti překonávání vodních překážek silami a prostředky AČR; navrhnout mapový podklad pro APV ŽEN, který bude doplněn ženijními informacemi od jednotlivých Povodí s. p. a Ředitelství silnic a dálnic (dále ŘSD) a vymezit opatření, která podpoří dostupnost ženijních informací při překonávání vodních překážek.

 Článek přináší nové pohledy na systém zajištění obnovy železniční dopravní infrastruktury v krizových situacích, který vychází z Plánu operační přípravy státního území (OPSÚ) a je realizován v souladu s Plánem technické ochrany železnice. Autoři volně navazují na informace zveřejněné ve Vojenských rozhledech č. 4/2005, které poukazovaly na problémy spojené s tvorbou Plánu technické ochrany železnice. V duchu závěrů projektu „Návrh výstavby smluvního systému údržby a obnovy krizové železniční infrastruktury s podporou informačních systémů, využitelného pro řešení krizových stavů a specifikace úlohy státu, samosprávných orgánů a soukromoprávních subjektů při jeho zajišťování“ hodnotí současný stav této oblasti ve vztahu k rezortu obrany. Hlavními cíli článku je podat čtenářům základní informaci o zásadních změnách v systému zabezpečení obnovy železniční infrastruktury a posoudit jejich kompatibilitu ve vazbě na změny bezpečnostního prostředí a doporučení zveřejněná v Bílé knize o obraně.

Poskytování zdravotní péče v ozbrojených silách stejně jako postavení celé vojenské zdravotnické služby je v mnoha aspektech velmi specifické. Jedním z nejdůležitějších aspektů je určitě legislativní rámec prostředí, ve kterém lze zdravotní péči pro příslušníky armády poskytovat. Stávající vojenská zdravotnická služba a poskytování zdravotní péče v armádním prostředí je svázáno mnoha legislativními normami, které jsou často rychlejší ve vývoji než je schopna Armáda České republiky (AČR) zachytit a promítnout do svých struktur a vnitřních norem. V následujícím článku se autoři snaží ukázat na základní aktuální legislativní rámec, který vymezuje poskytování zdravotní péče a postavení jednotlivých prvků vojenské zdravotnické služby v AČR. Popsat viditelné i potencionální problémy a navrhnout případná řešení.

Poskytování zdravotní péče v ozbrojených silách stejně jako postavení celé vojenské zdravotnické služby je v mnoha aspektech velmi specifické. Jedním z nejdůležitějších aspektů je určitě legislativní rámec prostředí, ve kterém lze zdravotní péči pro příslušníky armády poskytovat. Stávající vojenská zdravotnická služba a poskytování zdravotní péče v armádním prostředí je svázáno mnoha legislativními normami, které jsou často rychlejší ve vývoji než je schopna Armáda České republiky (AČR) zachytit a promítnout do svých struktur a vnitřních norem. V následujícím článku se autoři snaží ukázat na základní aktuální legislativní rámec, který vymezuje poskytování zdravotní péče a postavení jednotlivých prvků vojenské zdravotnické služby v AČR. Popsat viditelné i potencionální problémy a navrhnout případná řešení.

Moderní armáda by měla být schopna chránit životní prostředí v průběhu provádění operací zahrnutím ochrany životního prostředí do plánovacího a rozhodovacího procesu. Má chránit životní prostředí nejen v prostoru základen, ve výcvikových prostorech, ale nově i v celém operačním prostoru působení ozbrojených sil. O způsobech řešení oblasti environmentální bezpečnosti a tzv. risk managementu při předcházení vzniku nevratných škod na přírodních, kulturních a historických památkách pojednává tato studie.

Analýzy datových souborů užitím metod exploratorní, zejména induktivní statistiky je v dnešní době nedílnou součástí řady oblastí lidské činnosti. Článek se věnuje problematice statistického zpracování dat pomocí nástroje STAT1, který pracuje pod Microsoft Office Excel. Je podáno vysvětlení, uveden zdroj a provedeno srovnání zmíněné aplikace s alternativními softwarovými produkty. Součástí příspěvku je ukázka praktického použití STAT1 při řešení reálných úloh.

Analýzy datových souborů užitím metod exploratorní, zejména induktivní statistiky je v dnešní době nedílnou součástí řady oblastí lidské činnosti. Článek se věnuje problematice statistického zpracování dat pomocí nástroje STAT1, který pracuje pod Microsoft Office Excel. Je podáno vysvětlení, uveden zdroj a provedeno srovnání zmíněné aplikace s alternativními softwarovými produkty. Součástí příspěvku je ukázka praktického použití STAT1 při řešení reálných úloh.

V článku je představena případová studie systému logistické podpory pro město Kyjov, která vyžaduje evakuaci obyvatelstva, zajištění nouzového ubytování a stravování zasahujících osob integrovaného záchranného sboru a evakuovaných osob. Výsledkem studie je návrh aktualizace krizového plánu Kyjova.