Jazyková příprava v rezortu Ministerstva obrany [MO] ČR je zaměřena primárně na angličtinu. Ministerstvo obrany ovšem zaručuje v souladu s Koncepcí přípravy personálu pro potřeby rezortu MO jazykové vzdělávání rovněž v jiných cizích jazycích. Výuka jazyků je v kompetenci Centra jazykového vzdělávání Univerzity obrany Brno [CJV UO] a zahrnuje angličtinu, francouzštinu, němčina a ruštinu. Cílem článku je porovnat činnost CJV UO s obdobnými jazykovými pracovišti v rezortech obrany Rakouska, Německa a Francie a na příkladech dobré praxe podrobněji představit jazykové vzdělávání ve francouzském, německém a ruském jazyce, které v kontextu aktuálních geopolitických událostí nabývá na významu. CJV UO flexibilně reaguje na požadavky MO ohledně zajištění výuky těchto jazyků, a to včetně odborného vojenského jazyka a elektronické podpory výuky (e‑learningová platforma Jazyky pro armádu/JAPA).

Výroční přezkoušení je nedílnou součástí systému tělesné přípravy vojáka Armády České republiky, pomocí něhož se hodnotí jeho fyzická zdatnost. Toto hodnocení poskytuje dvojí zpětnou vazbu – informuje přezkoušené o tom, jak si vedou v porovnání s normativními tabulkami a mezi sebou, a současně dává velitelům představu o aktuální fyzické zdatnosti jejich podřízených. Práce se věnuje vytrvalostní disciplíně běhu na 12 minut (známý též jako Cooperův test). Na základě dat z let 2011 až 2021 a téměř 50 000 vyhodnocených přezkoušení byly zkoumány potenciální vlivy věku na fyzickou výkonost vojáků, a vhodné úpravy jednotlivých limitů ve věkových kategoriích. Výsledky analýzy ukázaly, že nastavení obtížnosti pro dosažení shodného hodnocení není pro obě pohlaví stejné a že s přibývajícím věkem dochází k rozdílnému poklesu fyzické výkonnosti, než reflektují současné normy. Na základě těchto analýz byl vypracován návrh úprav výročního přezkoušení v tělesné přípravě, které jsou přílohou této práce.

Článek se věnuje charakteristice násilných vstupů do objektů a pojmu „breaching“, který je za tuto činnost často zaměňován. Dále článek řeší problematiku rozletu střepin při použití nálože k překonání pletivových plotů. V úvodní kapitole je popsána realizace výcviku v této oblasti s využitím cvičišť, která jsou pro tento účel budována ve vojenských výcvikových prostorech. Při provádění výcviku explozivních násilných vstupů se bezpečná vzdálenost pro zasahující týmy a nezúčastněné osoby stanovuje pomocí daných vzorců. Účelem simulace, matematických výpočtů a experimentu bylo posoudit, v jakém rozsahu dochází k rozletu střepin při explozivním překonávání těchto plotů a zda jsou používané postupy pro stanovení bezpečné vzdálenosti pro nezúčastněné osoby dostačující.

Článek představuje více jak desetileté zkušenosti z testování schopností pilotů při řízení letu na leteckých simulátorech. Je vyřčená hypotéza o možnostech nalezení společných rysů při řízení letu, uveden základní matematický aparát pro vyhodnocení, představeny využívané letecké simulátory a samozřejmě i dosažené výsledky. Otestováno již bylo 110 pilotů a celkem simulováno 2360 misí – testovacích letů. Následná matematická analýza poskytla na cca 40 tisíc výsledků vhodných pro další statistické zpracování. Toto množství získaných dat z reálně simulovaných letů dává předpoklad pro definování použitelných závěrů k navrženým hypotékám. Pro potřeby následné certifikace byl rovněž připraven návrh metodiky měření pilotů, která shrnuje jak teoretický přístup k testování pilotů, tak i postup realizace testů na jednotlivých simulátorech. Součástí návrhu metodiky je uveden i přehled vytvořeného programového vybavení jak pro usnadnění evidence dat z jednotlivých misí, tak i programového vybavení pro vlastní analýzy naměřených dat z misí.

Článek se zabývá důsledky změn ve společnosti a v armádě po „sametové revoluci“ v roce 1989 pro výuku společenských věd na vojenských školách. Změny jsou ilustrovány na příkladu Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, která připravovala většinu důstojníků pro pozemní vojsko. První část článku ukazuje využití výuky společenských věd na vojenských školách k ideologické indoktrinaci posluchačů ve prospěch vládnoucí Komunistické strany Československa před listopadem 1989. Další část článku se zabývá odrazem změn ve společnosti a v armádě po zrušení článku o vedoucí úloze KSČ v Ústavě v systému výuky společenských věd, v jejich obsahu a rozsahu. Obsah článku ukazuje i jednotlivé mezníky v procesu změn ve výuce společenských věd na cestě od jejich využití ke komunistické indoktrinaci k formování důstojníků demokratické armády.

Článek popisuje atributy, které budou ovlivňovat character moderního boje a prezentuje možné přístupy k přípravě velitelů a leaderů nové generace tak, aby byli schopni zvládnout budoucí výzvy. Operační protředí popisuje hlavní charakteristiky současného a především budoucího válčení. Technologický rozvoj je vnímán jako “urychlovač”, jež změní nástroje a procesy, nikoliv však principy válčení. Úroveň vycvičenosti a kvalita leadershipu znásobuje bojovou sílu. Hlavní zjištění a doporučení podporují myšlenku velení a řízení hybridních systémů v multidimenzionálním prostředí, s využitím množství nástrojů, adekvátně konkrétnímu prostředí, a konkrétnostem operace či úkolu. Výsledky jsou zvýrazněny a popsány zejména v poslední kapitole. Cílem článku je podpořit akademickou a odbornou diskusi na téma, jakým způsobem a směrem zaměřit další studijní program a kurikula tak, aby byli noví leadeři adekvátně vybavení.

Válečná hra je respektovaným nástrojem pro rozhodování velitelů. Její příprava, provedení a hodnocení výsledků vyžaduje přesnou organizaci a nemalý časový fond. Časový aspekt je ale v současné dynamické době limitujícím faktorem k objektivnímu spíše objektivizovanému hodnocení variant provedení operace. Článek nepopisuje proces přípravy válečné hry, je zaměřen na prováděcí fázi, kde uvádí využití konkrétního simulačního systému[1] ve válečných hrách a za jakých teoretických podmínek lze výsledky simulace boje považovat za validní. Zároveň hodnotí časovou efektivitu jejího použití ve válečné hře. Experimentálně bylo ověřeno, že testovaný simulační systém lze pro válečnou hru používat zejména v režimu zrychlené simulace. Byla také verifikována konfigurace výpočetního systému, který umožňoval podstatné zrychlení běhu simulace scénáře válečné hry.  [1] Masa SWORD, verze 6.20.1.

Účelem článku je představit analýzu systému vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti v Bulharské republice v roce 2021, ve které bude položen důraz na vnitřní a vnější hrozby, silné a slabé stránky, problémové oblasti a možná řešení. Předmětem článku je systém vzdělávání a odborné přípravy, kde specifickým předmětem je systém vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti v Bulharské republice.

Článek se zabývá způsobem, jak je jeden standard stanovený pro jazykové testování vnímaný v zemích V4 a jak jej jednotlivé země transformují do tvorby jejich zkoušek jazykové způsobilosti. Zaměřuje se na analýzu metod, kterými země V4 používají jednotné deskriptory k tvorbě svých národních zkoušek.  Autorky se ve své analýze a komparaci soustřeďují zejména na formát testů, testovací metody, školení testerů a způsoby hodnocení. Na základě získaných dat lze říci, že v přístupech k tvorbě testů a jejich administraci existuje ve zkoumaných zemích hodně podobností, nicméně v některých aspektech země přistupují k hodnocení jazykové způsobilosti odlišně.

Efektivní leadership a efektivita lídra odráží jako nejsilnější faktor míru jeho transformačního přístupu, který ovlivňuje objektivně měřený výkon vedené skupiny. Hlavním cílem pilotní výzkumné studie bylo identifikovat osobnostní a psychofyziologické faktory, které by bylo možné sledovat při prevenci a eliminaci nežádoucích forem impulzivního chování v kontextu řešení obtížných situací v reálných podmínkách studentů profesionálního leadershipu podle teorie velké pětky. Zvolený design výzkumu umožnil efektivně spojit výhody behaviorálního a personalizovaného přístupu ke studiu impulzivity. Výsledky studie provedené na finálním vzorku subjektů N=63 ve věku 21 až 26 let (r=21,7 let; 34,9 % žen a 65,1 % mužů) jsou v současné době zpracovávány. Již nyní však lze konstatovat, že míra impulzivity u studentů vojenského vedení souvisí s mírou svědomitosti.