- ročník: 2025
- číslo: 1
- stav: Recenzované / Reviewed
- typ článku: Vědecký / Research
Studie zkoumá hlavní výzvy, kterým čelí velitelé v rámci procesu mnohonárodních vojenských operací. Na základě aspektů shrnutých v přehledu literatury byla použita metoda dotazníkového šetření na reprezentativním vzorku vojenského personálu se zkušenostmi na pozici taktického velitele z různých mnohonárodních aktivit. Ze zjištění vyplývá, že mezi nejvýznamnější výzvy, které velitelé vnímají, patří jazykové bariéry, otázky velení a řízení (C2) a rozdíly ve výcviku, vybavení a doktríně, přičemž za nejnáročnější operační fázi bylo označeno plánování. Statistická analýza dále ukazuje, že zkušení velitelé vnímají tyto výzvy naléhavěji, zatímco studie nastiňuje klíčová řešení navrhovaná respondenty, jako je rozvoj jazykových dovedností, zvyšování interoperability a podpora adaptability jakožto základních předpokladů pro překonání obtíží v mnohonárodních vojenských operacích.
- ročník: 2025
- číslo: 2
- stav: Recenzované / Reviewed
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Státy by se měly vyhnout svévoli v procesu rozhodování o zahraničních bojovnících úpravou jejich stávající legislativy zahrnující trestní stíhání zahraničních bojovníků. Autorizační režim jako je v Polsku může nabídnout vyšší garance, kontrolu i monitoring středně a vysoce nebezpečných jednotlivců zatímco nabídne státům přímé cílení preventivních a mitigačních strategií. Státy by měly vytvořit transparentní a jasný rámec pro posuzování žádostí o vycestování k boji se zákonem danou diskrecí pro státní orgány, což umožní odmítat žádosti pro politické, sociální nebo i ekonomické důvody.
- ročník: 2008
- číslo: 4
- typ článku: Ostatní / Other
Základem bojové činnosti dělostřelectva je vyřazování cílů v sestavě nepřítele z boje efektivní palbou. Cílem dělostřelecké palby je dosažení letálních a neletálních účinků při vyřazování cílů. Z hlediska střelecko technického se palby rozlišují podle tvaru cíle, vykonavatelů, způsobu postřelování, plánování, způsobu určení prvků pro střelbu, požadovaného účinku v cíli. Článek je zaměřen na objasnění způsobů postřelování cílů v závislosti na jejich tvaru dělostřeleckým oddílem a dělostřeleckou baterií, jsou-li prvky pro účinnou střelbu určovány náhradními prostředky.
Číst dál: Zásady postřelování cílů dělostřeleckým oddílem a baterií
- ročník: 2021
- číslo: Mimořádné číslo
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Výzkum historiografie použití zbraní hromadného ničení zahrnuje exkurs studia recentní problematiky chemického vojska v odborné literatuře. Byly zjištěny čtyři základní periody v rozvoji teorie chemického vojska a koncepce použití zbraní hromadného ničení. 1. První světová válka a vznik Československa jako období změn zásad vedení jednotek v poli vlivem existence chemické zbraně. 2. Období po ukončení 2. světové války, reflexe na hrozby v podobě vzniku chemického vojska, převzetí sovětské doktríny a cílů vojenského výzkumu. 3. Devadesátá léta 20. století jako období charakteristické akcentem na válku v Perském zálivu, proliferaci zbraní hromadného ničení a zavádění nových technických prostředků jednotek a útvarů radiační, chemické a biologické ochrany. 4. Počátek 21. století a hrozba ultraterorismu, rozvoj specializovaných schopností ochrany proti zbraním hromadného ničení, vznik 9. roty chemické ochrany Sil okamžité reakce a dominance mezinárodně-bezpečnostních témat, která jsou v převaze nad problémy ochrany vojsk v operacích. Zkoumané články dokládají originalitu vědeckého myšlení a sociální přínos odborného písemnictví rezortem obrany.
- ročník: 2012
- číslo: 3
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Cílem článku je: charakterizovat některé aspekty spojené s tvorbou doktríny „Použití pozemních sil v operacích" z pohledu zpracovatelů za ženijní vojsko; uvést požadavky na rozsah a obsah textu doktríny vyplývající z dosažené úrovně poznání základních aliančních dokumentů zabývajících se ženijní problematikou, jako jsou např. MC 0560, AJP-3-12(A), ATP-52(B), včetně názvosloví; vyvolat diskuzi v rámci odborné veřejnosti AČR k otázkám, které v této souvislosti vystupují do popředí, jsou nejen pro ženijní vojsko aktuální a na které je nutné hledat odpovědi, dohodnout se na způsobu jejich řešení, obsahu, rozsahu a formě zapracování do textu doktríny.
Číst dál: Ženijní aspekty související s tvorbou doktríny „Použití pozemních sil v operacích“ (2)